Zase jeden, který by dal děti do výchovy sodomitům

Jsou na tom líp mladí prostituti, než děti v adopci homosexuálů...?
Hodně se o tom dnes mluví; homosexuálové, lesbičky, registrované partnerství, adopce dětí homosexuálními či lesbickými páry. Je to složitá věc, i když by mohla být zdánlivě velmi jednoduchá.
26. 12. 2008
9komentář
přečteno 62x
aktuálni karma článku: nový
V Česku stejně, jako tomu už je v zatím nejméně deseti zemích severní Ameriky a Evropské unie, kde je soužití s páry v registrovaném partnerství s adoptivními dětmi běžné a bez veřejného pobouření.
Hlavní argument "proti" říká, že se tím destabilizuje či ničí tradiční rodina. Argument hodný alespoň zamyšlení. Ovšem nelikviduje se tradiční rodina naopak rozvody a ostudnými soudními tahanicemi kolem nich, na nichž vydělávají pouze advokáti...?
Rodiče se pak rozvedou, hádají se o děti, které musí slyšet z obou stran jen špínu pomluv a nenávisti, čtrnáct dnů je u jednoho z rodičů, dalších čtrnáct dnů u druhého.
Ženy či muži musejí trpět, když jejich partneři neplatí alimenty a unášejí si navzájem děti do ciziny. Je toto vše opravdu pro děti psychicky lepší, než kdyby žily ve spořádeném registrovaném partnerství?
Že by se styděly před spolužáky a byly by v jistém ohrožení, že se z nich stanou také gayové či lesbičky?
A to se děti z heterosexuálních rodin nestydí, když slyší, jak si jejich otec a matka vyčítají milostné aféry na veřejnosti, jak se opíjejí, donášejí na sebe a vzájemně se dopouštějí domácího násilí...?
V Česku je ročně uzavřeno na 50 tisíc manželství - pět sňatků na tisícovku lidí, na stejný počet občanů připadají tři rozvody. O ten požádalo loni na 31 300 párů...
Každoročně se u nás setkává s rozchodem nebo rozvodem svých rodičů 30.000 až 40.000 nezletilých dětí. A to není ještě řeč o rodinách alkoholiků, kriminálníků či drogově závislých...
Rozvádějí se i páry gayů a lesbiček. Do registrovaného partnerství už jich u nás vstoupilo na 500 párů, tři z nich se "rozvedly"...
A mezitím dětské domovy doslova praskají ve švech. Česko je na špičce zemí, které mají v těchto ústavech nejvíc dětí, aniž by měly šanci být adoptovány či žít v náhradní rodině.
Kolik mladých chlapců z dětských domovů či rozvedených manželství se ocitne ve finanční nouzi na ulici jako prostituti. Pražské hlavní nádraží by mohlo vyprávět nejedno story o podobných osudech.
A jedná se většinou o mladíky, kteří homosexuály nejsou, ale okolnosti a potřeba peněz je přivedla až k ponižujícímu "šlapání chodníku". A to že by byl ten nejlepší způsob existence?
Že by byl lepší, než kdyby mělo dítě tátu Honzu a matku Karla? Nebo matku Lenku a tátu Marii...? Měli byste snad něco proti tomu, aby dítě adoptovali hypoteticky zpěvák Pavel Vítek a jeho partner, producent Janis Sidovský?
Nebo skladatel Čajkovský a pohádkář Andersen, nebo herečka Jodie Fosterová se svou lesbickou partnerkou Cydney Bernardovou. Pětačtyřicetilá Fosterová má už tři děti, které úspěšně vychovává se svojí milenkou.
Spousta lesbiček se nechá uměle oplodnit, aby mohla mít ve svém registrovaném partnerství děti. Navrhoval by snad někdo, třeba z KDU-ČSL, aby šla na potrat, a slovy Karasovců tak nezničila tradiční rodinu...?
V Kanadě jsem se setkal s multikulturalismem, který poskytuje azyl nejen Romů, ale též týraným ženám či homosexuálům a lesbičkám. Prostě všem potřebným osobám světa, jimž jejich rodná země nechce nebo neumí poskytnout ochranu bez diskriminace.
Také Rakušan Fritzl je příkladem "tradiční rodiny". Svou vlastní dceru i s šesti společnými dětmi zrozenými z krvesmilného vztahu po znásilnění jejich matky, nechával v "bunkru" svého domu jako ve vězení přes čtvrt století. A tento svůj "příběh" chtěl médiím prodat za více než sto milionů korun.
Osobně byl si přál, aby existovaly pouze heterosexuální tradiční rodiny. Ale život není o tom, co bych chtěli, ale o tom, co opravdu je bez našich naivních snů a představ...
Samozřejmě, že si jako valašský katolík nemyslím, že by adopce zmíněných sexuálně "odlišných" registrovaných párů měla vyřešit problém dětí v dětských domovech, ale vždycky je lepší alespoň jedno zachráněné děcko, než aby trpěly úplně všechny....
Když se ptali nezletilé dívky, která strávila celý život po dětských domovech v Česku, jestli by chtěla jít do homosexuální rodiny, řekla že ne. Následně dostala otázku, zdali by volila mezi děcákem a "registrovaným parterstvím", sice zaváhala, ale pak řekla, že by zvolila asi tu druhou variantu.
Prostě by volila menší zlo. Dětské domovy u nás mají asi polovinu všech svých chovanců bez šance, že si je někdo adoptuje, páry v registrovaném partnerství však stojí přímo fronty se žádostmi na adopci.
Problém je totiž v tom, že v děcáku zůstávají hlavně ty děti, o které nemá z důvodů jejich postižení nikdo zájem, proč by to tedy nemohli zkusit právě gayové a lesbičky...?
Bohužel, zatím jsou nevyslyšeny a děti dál trčí v nevlídném prostředí stresujících děcáků nebo si na ulici vydělávají na živobytí homosexuální prostitucí...
Jaká bude jejich budoucí rodina? Určitě tradiční...?


Večer na Štědrý den byl na veřejno-pravním rozhlase - stanice Radiojournal - rozhovor s ředitelkou Dětského domova odkud si z Posázaví. Kvalifikovaná a hlavně kultivoaná redaktorka zbavená manýrů jejích kolegů z privátních stanic vedla asi hodinový rozhovor s uvedenou
dámou.
Měl jsem nejenom dobrý pocit, ale hlavně jsem nabyl přesvědčení, že tety pracující v DD jsou na svoji práci hrdy, jsou to vesměs odbornice s postgraduálním stupněm vzdělání a považují svoji za poslání.
Paní ředitelka jasně popsala kvalitativní změny, kterými prošly DD od roku 1989 včetně principu rodinných buněk. Tento spočívá ve vytvoření cca 6-8 členné dětské entity, o kterou se stará pověřená odbornice od budíčku do večerky. Samožejmě že den je u dětí strukturován dle objektivních možností typu dojíždění do škol apod. Jedinou věc, na kterou si paní ředitelka postěžovala, nebyl kupodivu nedostatek peněz, ale nekvalifikované mediální tažení různých zájmových skupin proti DD za účelem dosažení adopce sodomity. To, že tito a jím podobní jsou schopni z výše uvedeho udělat pro svoje zájmy obyčejný "kšeft"je více než zřejmé. Ono se stačí seznámit se situací několik let starou u toliko mediálně proponované instituce zvané FOD.

Ono k pochopení celkového kontextu je nutno se seznámit s tzv.pozadím celé problematiky a o které nedávno tak kvalifikovaně v televizi hovořil bývalý soudce ÚS prof. Cepl. On vyznává stanoviska tzv. chigagské právní školy a varuje před unáhleným, nadpozitivistiko-právním a ideologicko -konjukturálním řešením.
On coby pregnantní znalec anglo-saského konzervatismu ví, co to je součásná doktrína tzv.lidských práv v podání ideologických fanatiků, která je jenom variací heglovské dialektiky,pokračováním marxismu a všeho, co s tím souvisí ve smyslu proběhnutí 20.století včetně tvz.frankfurtské školy.
Ale in media res a per partes. Pro mne rozhovor s paní ředitelkou byl duchovní zážitek a její postesk jsem bral jako jednu z překážek, kterým se dá čelit. K článku zdejšího blogera jsem se ani neměl chuť vyjadřovat, protože takových je v meinstreimu cca dvanáct do tuctu a jsou legitimní snahou vlivové rezidentury. Co mne ovšem nenechalo chladným, je konstrukt článku a manipulace, jejímž je bloger přímo mistr.
On postavil základní paradigma na schématu dvojvariantním - tudíž další řešení explicitěn neexistují - a navíc se snížil k množině několika demagogických příkladů, které pospojoval do logické řady. A to už ne pane blogere!!!!!!!!
Jako otec dítěte, které po rozvodu 5 let neviděl mohu jenom prohlásit, že dokud soudci a pracovnice OSPODU budou partičkami podporující matky, tak se prostě nehneme z místa. Myslím, že těch šest pravomocných rozsudků ze Štrasburku na adresu české opatrovnické justice bylo již dostatečným varováním výše uvedeným. To že ministr PSV ing. Nečas jmenuje do čela instituce , která má zastupovat zájmy českých dětí v cizině feministsku, která sama nedodržuje soudní verdikt o střídavé výchově je jenom výsměchem právu a dokreslením českého Kocourkova. To, že tyto situace potom plodí nenávist, únosy apod. je zřejmě, ale nějak mi uniká příčinná souvislost mezi tímto a dětskou prostitucí. Jenom by mne mimo řečí, na čí " nátlak " byl z připravované novely TZ odstraněn - skutková podstata TČ -skutek, který by matkám bránícím ve styku s dítětem ihned nadělil trestní stíhání.......zase feministky .....
Jako člověk, který na rozdíl od Vás pracoval na hl.nádraží v Praze ihned po předání moci , vím kdo jsou Ti tzv. homosexuální prostituti. Ti mají z DD málo co společného a když, tak se jedná o asociální pubescenty, kterým je uložena ústavní výchova a jsou v nikoliv v DD, ale v Diagnostických ústavech.
To, že spousta dětí po opuštění DD tj.cca v 19.letech nemají kam či ke komu jít je sice pravda, ale že by si Sidovský a spol. " adoptovali děti postižené či jinak lidsky deformované - Vy žertujete nebo jste jimi placen ? Oni raději "adoptují " na dálku indické děvčátko. Ono se to dá mediálně prodat, pro ně výdaje jsou drobné a o dítě se stejně nemusí in natura starat. Vy to s tím mesianismem lidí z show-byznysu nějak přeháníte....., málokterý podporujte charitu, ale spousta z nich charitu zaměňuje s nepřímým sponzoringem! a to je prosím nějaký rozdíl.
Co se týče Kanady - ta už přijala i českého Cikána -Roma , kterému udělila statut uprchlíka a ono se ukázalo , že má na krku několik přepadení ! S tím Frizlem to snad jako s validním údajem a celkovým kontextem nemyslíte vážně ? To je mimo mísu, jako kdybych jsem zakomponoval příběh jistého českého fofografa, který se tak ukazoval na veřejnosti se svoji snad o 40.let mladší milenkou, až se nakonec stal dědečkem dítěte svoji milenky a jeho syna!
Já toto théma nchci karikovat. Jenom si pokládám otázku, proč v zemi, kterou propagujete na svém logu existuje svatební turistika jejich státních příslušníků a jak by se tamější vecholná náboženská rada koukala na Vámi navrhovaný způsob řešení.......