Kandidát Národní strany - člen Policie ČR ing. Bernášek

Jakýmsi mediálním trhákem zednářských či establismentu devotních medií je kandidatura policisty ČR na KL Národní strany do EP. Jenom připomenu, že tento muž již kandidoval za tuto formaci do krajskýcjh voleb ve středních Čechách a vše proběhlo bez povšimnutí........proč ? nevím a je mi to dnes šumák !

Pan Bernášek je zastupitelem v obci- městysu s názvem Vraný poblíž města Slaný, okres Kladno. Z toho plyne, že zde je alesponˇtrvale hlášen, může zde i fakticky bydlet, ale splnění pvní podmínky je nutností, kterou je nutno splnit, aby mohl zde kandidovat.

V roce 2006 byl zvolen do obecního zastupitelstva za nezávislé. V této obci byla jedna KL a to již s uvedeným názvem. Nezaměňovat prosím s hnutím Nezávislí pana Zwyerteka.

Tento model je převážně apliková v malých obcích, kde se najde parta nadšenců, kteří bez ohledu na svůj " světonázor" jsou ochotni věnovat r svůj čas správě místa svého bydliště.

Vraný je městys mající cca 800 obyvatel, vodovod, kanalizaci, malotřídku a něco prodejen služeb. Proto je logické, že v tomto městysu neběží řevnivost několika part, které proti sobě kandidují a jsou schopny rozložit zastupitelstvo i dvakrát během volebního období.

Odměna , kterou pan Bernášek pobírá za tuto činnost je opravdu vzhledem k jeho postavení u pražské police směšná . Potud naprosto rozumím pohnutce pana Bernáška věnovat svůj čas tomuto hobby.

Čemu ale již přestávám rozumět, je jeho aktivita ve prospěch Národní strany ! Budu hned konkrétní.

Mýlí se paní Edelmanová a její melodyboys, když tvrdí, že policista sice nesmí býti členem politické strany, ale kandidovat za ni může. Ono to není tak jednoznačné. Tento více jak pozitivistický výklad má jeden zádrhel. On Zákon o Policii a další říkají jasně, že člen Policejního sboru se nesmí angažovat ve prospěch žádné politické strany atd.

Já nebudu zabýhat do možných právních výkladů či konstruktů, k tomu jsou opravdu jenom legititmní soudy, já jenom panu Bernáškovi dám zpětnou vazbu.
Kandidovat za politickou stranu znamená se identifikovat s jejím programem, za předpokladu že člověk není úplným pitomcem či třeba provokaterem, nešvejkuje či nepraktikuje obdobné způsoby chování.

Pan Bernášek určitě ví, že NS hlásá odsun sice neetnických,ale občanů ČR do cizího státu. Jenom mu připomenu, že on sám je státním zaměstnancem tohoto státu. Dále mu připomenu, že tato strana veřejně deklaruje a reprezentuje styky s politickými stranami Evropy, které nepatří zrovna k těm, které by establisment miloval.
Ale to není asi tak důležité jako skutečnost, že jednou z těchto stran je BNP.
Jenom nošení odznaku této strany příslušníkem Úřadu královského konstábla ho stálo suspendaci, náš pan Bernášek ve stejné roli za takovouto stranu kandiduje a necítí žádný když ne stud, tak alepoň rozpaky.......Zda je to otupělost či cynismus nevím a zase je to jeho věc.
Docela by mne zajímala pohnutka, která stála v počátku identifikace s touto stranou.

Zda to byl cynický škleb pana Sedláčka zdobený hebrejskou bradkou či až příjemně pitomoučký úsměv dvojité doktorantky, to se mohu jenom domnívat.

Já jsem byl v podobné situaci v roce 1990. Tehdy mne coby členu ,respektive aktivistovi OF z obodobí předávání moci v místě bydliště byla též nabídnuta kandidatura do MZ jedné pražské části. V té době byl ovšem volební zákon konstruován tak, že zakazoval kandidaturu členům ozbrojených sil a sborů v místě, kdy by mohli vykonávat svoji činnost plynoucí z jejich pracovní náplně.

Ačkoliv v té době SOOŽ nepatřila mezi ozbrojené sbory v klasickém smyslu slova a moje působnost by byla ryze teoretická v tom smyslu, že by na trati mezi Prahou a Benešovem k něčemu došlo a já bych zde musel vykonat služební činnost, tak jsem tuto kandidaturu odmítl.

Stal jsem se předsedou okrskové volební komise a při prvních demokratických komunálních volbách jsem vědomně" porušil" volební zákon.

Volby začínaly ve 14.00 hod. Já jsem vyslovil přání, aby prvním voličem byl starosta, kterému byl potvrzen mandát z před roku 1989. On s tím souhlasil, ale asi o 5 minut se opozdil. Já jsem tedy nechal volební místnost otevřít až v době jeho příchodu. Byla potvrzena jakási kontinuita domácího prostředí a pak už jsme si každý dělali svoji práci.