Metař ? Životní filozofií Bata!

Setkání s OSOBNOSTÍ všedního dne

Abych si odpočinul od hloupostí všedního dne a zároveň vyvenčil psa, chodím na místo zvané Skála v Zálabí. Pes se vyvenčí, uleví si a zároveň ho mám na očích a nemám na očích " modely " typu konzumnet či goj. Včera při příchodu na tamější dětské hřiště jsem se potkal s mužem ve žluté vestě a s nářadím metaře .Dali jsme se do řeči a byl jsem ohromem jeho příběhem.Vyučil se černému řemeslu a po vojně se věnoval šoféřině.

V roce 1990 byl velkosklad , ve kterém dělal uzavřen a 200 lidí přišlo o práci.Jako správný chlap , který musí uživit rodinu začal podnikat v malíříně. Bohužel pracovní úraz, který se mu stal, ho na dva roky vyřadil z běžné práce a dnes pobírá ČID ve výči 4 500,-Kč.Přemýšlel jak dál, řemeslo ani řidičina již nepřipadala v úvahu. Nakonec se uchytil ako metař - nevím, zda ve službách města či firmy, která pro město pracuje.

Sdělil, že na místo čekal skoro půl roku. Vydělá prý tolik, že spolu s ČID to dá žití, tabák i přilepšení pro vnoučata.

Skvělá životní filozofie a já smekám!Trochu si postěžoval nikoli na nepořádek, kterým jsou lidé v ČR proslavení, ale na občasné posměšky školní mládeže staršího věku i občas průpovídky kdejakých hajzlíků.Řekl, mám tuto práci rád - ona mne živí a díky ní jsem i něco platný pro druhé.. Tento člověk všedního dne mluvil v intenzích továrníka TOMÁŠE BATI, aniž to možná tušil.Začli jsme si spolu tykat a já se těším, až tě zase uvidím, můj a náš metaři v rajonu Zálabí!
Vrána Jaroslav