Bohužel jedna vlaštovka jaro nedělá

Ing. Kretschmera - respektive jeho publikování - již sleduji delší dobu . Byl i v podmínákách przněné Národní myšlenky autorem, který se vymykal , ale přesto byl hodný čtení a hlavně zamyšlení.
Vzhledem k jeho názorům a postojům dovozuji, že se jedná o konzervativního katolíka, ale seč muže vzdělaného v technických vědách je dle mého soudu vzdělán i teologicky a filozoficky.Řeknu to zcela otevřeně, kromě dr. R.Malého jsem takovéhoto nikoho nepotkal.
Bohužel mám silnou obavu hraničící téměř s jistotou, že mezi národními aktivisty katolckého zaměření se opravdu jedná o vlaštovku, která jaro " nedělá ".
Tento článek shora uvedeného muže byl uveřejněn na Natii a já k němu skromně vyslovím několik poznámek.
My jsme ta doba
Autor: Michal Kretschmer Zdroj: ISJ, NTA Datum: 02.02.2009
.
Mnoho lidí, i křesťanů, má sklon naříkat nad poměry, ve kterých žijí, a prohlašovat, jak to dříve bylo jiné a lepší. Mohou mít i pravdu. O to ale nejde. To, co vadí, je postoj pasivity, ono přesvědčení, že se nedá nic dělat, které je často přijímáno s ulehčením, že nehrozí žádná povinnost akce a případného konfliktu. To není křesťanská odevzdanost do Boží vůle. Ta neodmítá lidskou činnost, pokud na člověku záleží a Bůh ji požaduje, ale přijímá, že výsledky lidské práce a různé vnější události nejsou v našich rukou a že mnohdy nerozumíme tomu, proč se něco děje a proč to Bůh dopouští.

Svatý Augustin před šestnácti sty léty v jednom ze svých kázání řekl: „Zlé časy, obtížné časy, tak říkají lidé. Dobře žijeme a dobré jsou časy. My jsme ty časy: jací jsme, takové jsou časy. Ale co činíme? Nemůžeme obrátit k dobrému životu množství lidí? Nemnozí, kdo slyší, dobře žijí: nemnozí dobře žijící snáší mnoho špatně žijících. … Zlých je ve světě nadbytek, aby nebyl milován svět. Velcí mužové, svatí věřící, ti pohrdli skvělým světem: my nedovedeme pohrdnout ani jeho ošklivostí. Špatný je svět, hle, je špatný, a tak je milován, jako by byl dobrý. Co je však špatný svět? Není totiž špatná obloha, země, vody a ta, kterou jsou v nich, ryby, létavci, stromy. Všechny tyto věci jsou dobré: ale špatný svět špatní lidé tvoří.“
1
Světec nás zde vybízí k jistému sebevědomí. Jako křesťané jsme součástí dnešní doby a mělo by to být patrné. Doba, ve které žijeme, ať je jaká chce, nepatří jen bezbožným a našim nepřátelům. Také na nás záleží, jaká bude. I kdybychom byli sami proti většině, nesmíme se jí podvolovat. Zatím nepřišla doba, kdy by tu plně zavládla ona šelma z Apokalypsy, které se budou klanět všichni ti, jejichž jména nejsou zapsána v knize života zabitého Beránka. Pak opravdu nastane situace, kdy věřící nemohou nic jiného dělat než ukázat „jakou mají trpělivost a víru“ (Zjev 13,10). Ostatně sám Pán Ježíš pravil: „Musím konat skutky Toho, jenž mě poslal, pokud je den; přichází noc, kdy nikdo nemůže pracovat“ (Jan 9,4).

Sv. Augustin nás dále nabádá, abychom nemilovali svět. Vysvětluje, že světem se zde nerozumí Boží dílo jako je viditelná příroda, ale lidé nakolik jsou špatní a jejich zlá díla, zejména vytvářející něco trvalejšího jako jsou špatné zvyklosti, převládající názory, společnosti, instituce. Jde tu o pozemské věci odtržené od Božího řádu, buďto už svým vznikem nebo našim postojem k nim. Proto v 1 Jan 2, 15-16 jsme napomínáni: „Nemilujte světa ani těch věcí, které jsou ve světě … neboť všecko, co jest ve světě – žádost těla a žádost očí a pýcha života – není z Otce, nýbrž jest to ze světa.“

Autor je signatářem petice D.O.S.T. http://www.akce-dost.cz/

Co nám vlastně autor sděluje - lze naprosto souhlasit s tezí, že hořekovat nad vstávajícím stavem a dovolávat se kvality či kvantity minulého je postoj nekřesťanský. Je naprosto zřejmé, že Boží řízení v celém svém rozsahu je lidskému rozumu nepochopitelné či spíše je vrcholem pýchy rozumu se rozčilovat nad tím, že Boží dílo nejde dle našich představ.
Minimálně hodno reflexe - ale ta vyžaduje recepci - je úryvek či odkaz na Sv. Augustina. Profánně a mírně řečeno , stojí-li to ve světě za hovno, je to jenom výsledek našeho chápání a trajektorie objektivní skutečnosti může být naprosto někde jinde.Osobně studiem Platona jsem došel k závěru, že filozofové jeho éry též razili heslo - čím více potkávám lidi, tím více jsem umenšen a dokonce volili samotu coby předpoklad svoji tvůrčí práce. Lidé jsou spíše špatní a je asi pravdou, že éra postmoderny, vzepjatého liberalismu a posedlostí jedince sama sebou není asi tím pravým ořechovým, ale i tak v objektivním světě existuje mnoho skutečností či entit, které mají toto u zadku a jsou spokojeny. Bohužel spíše než klášterní společenství společné práce a modlidby ( ore et labore) jsou to spíše sekty, které kromě odvolávání se na Boha jsou téměř rouhači- že partičko z Pa Su ? - Ono nebude samo sebou, že rozvolněním lidských jistot a ztráty Archimédova bodu "uchopení " se v církvích či náboženských společnostech velice rychle rozšiřuje charismatické hnutí....
Autor dále s odvoláním na světce a s odkazem na apoštola Jana velice správně naznačuje, že zlu je nutno čelit, ale způsobem, který je hoden křesťana. Je opravdu pošetilostí v politickém aktivismu blouznit o stavovském státě či dokonce koketovat s myšlenkami arijství jaksi roubeného katolicismem - že pánové F. Červenko a Mgr. Malý - autor opravdu na rozdíl od lžihumanistické sebranky či špatné interpretace miluj druhého jako sebe sama velice správně říká, že nikdo nejsme povinen "milovat " konkrétních lidí a že jediné je pro nás závazné Desatero, pro např. helenisty body 3-10.Desatera. Punktum.
Jinak řečeno neškodit, ale mít lidskou sebranku a dobytek u prdele a patřičně jim to dát na jevo !