Když ŠABESDEKL mate tělem......

Jenom čti a přemýšlej. Ale pozor Tydlitát "naslouchá". Co je vůbec špatná zpráva, že Sidon dnes už pouze podepisuje faktury na košerchlast a tu sochu, co drží cedulka ukládající "těm od Jordánu" jistou povinost poškodili hajzlíci z řad ultraortodoxních teenagerů, kteří v té době měli v Praze "duchovní " mejdan a ono se to raděi ututlalo!

Rehabilitace za popření holocaustu?
Dnešní „západní svět“ se oddává adrenalinovým zábavám. Co je zakázáno, v něm láká. Bezdůvodné útoky na čest a pověst jsou také zakázány, přesto se jim věnují i média. V lednu 2009 zaútočila na papeže - vytvořila „zpravodajství“ působícím dojmem, že papež Benedikt XVI. rehabilitoval biskupa Williamsona snad právě proto, že popírá holocaust. Jak k tomu došlo?
Na počátku byl nesouhlas konzervativních katolíků, Kněžského bratrstva sv. Pia X., s interpretací některých závěrů II. vatikánského koncilu. Když biskup Lefebvre i přes nesouhlas papeže vysvětil v roce 1988 čtyři nové biskupy, došlo na exkomunikaci, tedy vyobcování z římskokatolické církve podle Kodexu kanonického práva.
Řadu let pak byla vedena jednání o urovnání sporu. Římskokatolická církev žádala, aby Kněžské bratrstvo bezvýhradně uznalo autoritu její hlavy a pak že papež pak zruší exkomunikaci. Za života papeže Jana Pavla II. nedošlo k dohodě, řešení zůstalo na Benediktu XVI.
Na podzim 2008 si švédská stanice Ab-Svt domluvila interview s exkomunikovaným biskupem Richardem Williamsonem. Rozhovor se měl týkat pouze náboženských otázek, žurnalista však požádal biskupa i o názor na některá historická fakta. Biskup „v přídavku“ zpochybnil rozsah holocaustu. Švédská televize pořídila interview v listopadu loňského roku, ale nezveřejnila ho hned.
V téže době dospěl Benedikt XVI. k závěru, že exkomunikovaní čtyři biskupové „opakovaně projevili svou bolest nad situací, v níž se ocitli“ a jejich exkomunikaci pak zrušil se slovy „doufám, že toto moje gesto bude následováno důkladným nasazením z jejich strany, aby byly podniknuty další kroky nezbytné k uskutečnění plného společenství s církví, a dosvědčí tak opravdovou věrnost a pravé uznání učitelského úřadu a autority Papeže a 2. Vatikánského koncilu.“
Když bylo zveřejněno papežovo rozhodnutí o zrušení exkomunikace, odvysílala švédská televize záznam s výroky právě rehabilitovaného biskupa Williamsona. Přestože biskup byl rehabilitován z vnitřních církevních důvodů v době, kdy biskupovy výroky nebyly známy, podařilo se vsugerovat části veřejnosti, že zrušení exkomunikace a výroky biskupa Williamsona spolu nějak souvisí.
Papež i Bratrstvo se od historického exkursu biskupa okamžitě distancovali a odsoudili je. Slova plná omluv a lítosti jim byla málo platná. Marně představený Bratrstva mons. Bernard Fellay říká, že je „hanebné" využít interview o náboženských otázkách za účelem vyvolání sporu o něčem jiném...
Zatímco svět žasne, že v demokratickém a lidská práva chránícím Olmertově Izraeli se dějí věci, o kterých jsme v posledních letech slýchali jen z Afriky, zatímco generální tajemník OSN vyzývá ke sbírkám ve prospěch postižených v okupované Gaze, Olmertovi spojenci a fandové rozjíždějí vlastní hru. Jakmile se římskokatolická církev distancovala od Williamsonových výroků, izraelský vrchní rabinát „do odvolání“ přerušil styky s Vatikánem, přidala se Ústřední rada německých židovských obcí a podobné hlasy jsou slyšet z různých jiných míst židovského světa. I Český rozhlas „informuje“ o rozhořčení věřících nad papežovou rehabilitací „profláknutého" biskupa.
Čeho chtějí židovské a jiné instituce docílit, není zatím jasné. Zatím se jim však nepodařilo vtáhnout římskokatolickou církev do plánů na „stmelení západní civilizace“ ve „válce mezi civilizací založenou na Bibli a civilizací založenou na Koránu." Dokazují to papežova slova při generální audienci z konce ledna 2008:
„V těchto dnech, kdy si připomínáme Šoa, se mi vybavují vzpomínky z mých četných návštěv v Auschwitz, jednoho z lágrů, v nichž docházelo k brutálnímu vyvražďování milionů Židů, nevinných obětí slepé rasové a náboženské nenávisti. Znovu proto vyjadřuji svou plnou a neoddiskutovatelnou solidaritu s našimi bratry, nositeli První Smlouvy, a doufám, že památka Šoa přivede lidstvo k zamyšlení nad nepředvídatelností moci zla, pokud ovládne lidské srdce. Šoa nechť je pro všechny varováním proti zapomnění, proti negacionismu nebo redukcionismu, protože násilí spáchané na jediné lidské bytosti je násilím proti všem. Žádný člověk není ostrov, jak napsal jeden básník. Šoa učí jak mladé, tak starší generace tomu, že pouze namáhavá cesta naslouchání a dialogu, lásky a odpuštění přivede národy, kultury a náboženství světa k vytouženému cíli bratrství a pokoje v pravdě. Už nikdy více žádné násilí na důstojnosti člověka!".
(rof), prameny z eretz.cz zaslal L.Svoboda