pondělí 16. února 2009

Ono se nám blíží 20. let "Sametu ", tak trochu osvěžíme paměť !

Převezmu pár materií z blogu P.Cibulky.




Příklad číslo 1:
PRESIDENT PETR PITHART - ODPURCE KOMUNISMU, ANEBO ... GRU???
V LN z 8. ledna 2003 jsem si se zájmem přečetl vyjádření kandidáta na presidenta ČR Petra Pitharta na téma „Pithart jako aktivní odpůrce komunismu“. Tedy něco, o čem jsem do té doby nic nevěděl. V touze po poznání hrdinské minulosti našeho budoucího presidenta Petra Pitharta jsem propátral světový Internet a co jsem nezjistil:
V době, kdy komunisté plnili své koncentrační tábory skutečnými odpůrci komunismu, byl Petr Pithart se svými rodiči - komunistickými diplomaty, kde jinde než na Západě. On tam v té době totiž studoval…
Koncem 50. let, kdy lágry přetékaly, se Petr Pithart rozhodl vystudovat komunistická práva aby se jimi mohl za nelidské komunistické diktatury jako státotvorný doktor práv dobře živit. To se mu taky podařilo: Pracoval 8 let jako odborný asistent Univerzity Karlovy Fakulty právní na její katedře komunistického „Státu a práva“. Už jako student vstoupil na přelomu 50. a 60. let do komunistické strany, kde strávil celé mládí.
Mezitím, po ukončení Právnické fakulty UK, jako věhlasný znalec nepřátelského Západu, navíc se 100% prověřením všech československých a ruských komunistických tajných služeb, vyučoval na vojenské škole v Bruntále velitelské kádry komunistické armády pro jejich tažení na Západ. Tuto epizodu byste však v jeho oficiálním životopise marně hledali...
Ještě ve druhé polovině 60. let vyhazoval ze své kanceláře na fakultě studenty, kteří ho při vstupu nepozdravili „čest práci“.
Důvěru, vloženou do něho komunistickou stranou, nikdy nezklamal! Po sovětské vojenské okupaci Československa byl opět vyslán na studia na Západ, ale na výzvu komunistické strany se už po třech měsících disciplinovaně vrátil z tohoto nelidského světa „vykořisťování a bezpráví“ zpět do své milované okupované vlasti, aby mohl pokračovat pod sovětskou okupací v budování socialismu.
Situaci však ani tímto svým lokajstvím k ruským okupantům nezachránil a lukrativní post na fakultě komunistického „Státu a práva“ musel ke své velké lítosti přepustit ještě kovanějším soudruhům.
Nelze se proto divit, že po takovém nevděku natolik zatrpkl, až nakonec podepsal spolu s množstvím komunistickou stranou podobně nedoceněných soudruhů Chartu77.
Ke své nejslavnější knize „Osmašedesátý“, považované za klasiku tzv. "omluvenkové literatury", se až do roku 1990 nikdy nepřihlásil. Věděl, že tím by se rodné KSČ nezavděčil a sobě nepomohl. Po listopadu pak přesně naopak. Vždy dobře věděl, co je a co není PRO NĚHO výhodné.
Sám říká, že jako chartista strávil 48 a 96 hodin na policejní cele předběžného zadržení. Při jeho nesporných „kádrových kvalitách“ není divu, že tohle byl celý jeho „trest“, kterým si KSČ nechala zaplatit. Udělejme si úměru: 8 let v KSČ x 144 hodin v „protikomunistickém odboji“… President Václav Havel byl ve vězení 43300 hodin. Pan Cibulka 43800 hodin. O panu Uhlovi nemluvě, neboť ten má za sebou spolehlivě více něž 50000 hodin.
Po 17. listopadu 1989 pak byl zasloužilý komunista Petr Pithart (GRU?), jako „odpůrce komunismu“, vybrán coby pravá nebo spíše levá ruka presidenta Václava Havla (GRU?) za prvního předsedu české (post) komunistické vlády. Komunisté v Moskvě vybrali skutečně dobře! JUDr. Petr Pithart zajistil nejenom naprostou beztrestnost všem komunistickým zločincům 40., 50., 60., 70. a 80. let, ale vybudoval pro ně takový politický a volební parlamentní systém formálně dokonale demokratické sofistikované diktatury, ve kterém občané nehrají absolutně žádnou roli, že v takovém systému nemohou být tito zločinci nikdy poražení a postavení za svoje zločiny, spáchané na nevinných, před spravedlnost. Kdo nevěří, stačí si přečíst:
ZÁKLADNÍ A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ANALÝZA DNEŠNÍHO OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU: PODVOD "DEMOKRACIE", "OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI" A "PRÁVNÍHO STÁTU" A PRVNÍ KROK NA NAŠÍ CESTĚ KE SKUTEČNÉ SVOBODĚ: Běžme tentokrát VŠICHNI k volbám, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLME žádnou parlamentní stranu vládnoucí (post) komunistické kriminální fízlokracie!!! http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008100403
Na takového předsedu české vlády a možná i příštího českého prezidenta můžeme být opravdu hrdí!


Zdeněk Novák, Praha
MINISTR VNITRA JUDr.RICHARD SACHER A JEHO PRVNÍ NÁMĚSTEK VILIAM CIKLAMINI:
VÁCLAV HAVEL SE PODÍLEL NA VYČIŠTĚNÍ ARCHIVŮ KOMUNISTICKÉ "STÁTNÍ BEZPEČNOSTI" A UKRYTÍ VŠECH KOMPROMITUJÍCÍCH MATERIÁLŮ DO "FONDU Z":
50% ČLENŮ VŠECH TŘÍ VLÁD A PARLAMENTŮ BYLI KOMUNISTIČTÍ AGENTI!!!
TAK TAKHLE SE DNES DĚLA POLITIKA V ČECHÁCH...
23.únor 2002 Parlament schválil před čtrnácti dny návrh zákona na zpřístupnění archivu SNB. Podle něho bude moci každý občan České republiky starší 18 let nahlédnout do tajných dokumentů o spolupracovnících SNB a do kádrových materiálů jejich někdejších příslušníků. Jestliže se někdo nyní těší, že se konečně dozví "pravdu" o všech agentech SNB, je ale na velkém omylu. PRAHA/ Archiv byl totiž na přelomu let 1989 a 1990 rozkraden. Šlo o dvě etapy "krádeží". Nejprve vyčistili archiv samotní důstojníci SNB, kteří si údajně odnášeli materiály hromadně v igelitových taškách, a pak dokonce nové polistopadové vedení ministerstva vnitra. Z archivů tak zmizely klíčové svazky o lidech, kteří PATŘILI DO VYŠŠÍCH KRUHŮ KOMUNISTICKÉ StB. Díky druhé etapě "krádeží" pak scházejí v archivech bývalé Státní bezpečnosti důležité svazky o některých lidech, kteří se po Listopadu 1989 dostali do vysokých politických či státních funkcí. Řada z nich je v politice dodnes. Viz:
Co se stalo s důležitými svazky StB počátkem roku 1990, prozradil až teprve v těchto dnech tehdejší první nekomunistický ministr vnitra československé federace JUDr.Richard Sacher (60). Ten svědčil pod sankcí trestu odnětí svobody za křivou výpověd a křivé obvinění před několika dny u soudu proti svým předchůdcům na vnitru v kauze "Asanace", což měla být akce StB na vyhnání disidentů z Československa.
Sacher u soudu bez skrupulí přiznal, že nechal vytvořit takzvaný fond "Z" a do něj nechal uložit dokumenty, které se týkaly poslanců, členů vlády a pracovníků generální prokuratury. Viz: http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003091802http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003091802
"Vydal jsem také pracovníkům archivu pokyn, aby shromáždili veškeré svazky StB, které se týkaly signatářů Charty 77. V dubnu 1990 jsem pak materiál slavnostně předal čtyřem představitelům Charty 77(dodnes neznámým?). Domluvil jsem se s nimi, že až se s nimi seznámí, tak je předají Státnímu archivu. Zda se tak opravdu stalo, nevím". O vytvoření fondu "Z" se v roce 1990 několikrát mluvilo. Sacher však tehdy tvrdil, že to udělal proto, aby předešel divokým lustracím , protože do archivu měli přístup i "nepovolaní" lidé, kteří mohli informace zneužít. To, že by si některé materiály týkající se disidentů držel někde doma a tak dlouho, však nikdy dříve neřekl. Dosud zareagoval na toto šokující přiznání Richarda Sachera jen bývalý policista a šéf Občanských komisí Přemysl Vachalovský. Ten prohlásil,že by se doznáním Richarda Sachera měly zabývat policie a státní zastupitelství. "Z jeho tehdejšího jednání vyplývá, že porušil zákony a zneužil své funkce," řekl Vachalovský. Viliam Ciklamini: "O materiály komunistické StB měl zájem Havel" Bratislava / Jak to tehdy v roce 1990 s "divokým" lustrováním poslanců a členů vlády bylo ve skutečnosti? Co se tehdy stalo, že dnes nebudou mít lidé přístup ke všem materiálům z archivu StB? Proč chtěl někdo zamést historii privilegovaných a historii druhých tam nechat? Viliam Ciklamini (70), jehož jsme požádali o rozhovor, byl v té době Sacherův první náměstek na federálním ministerstvu vnitra. Po boku Sachera však vydržel jen čtyři měsíce. Sacher ho pak odvolal. Ciklamini tvrdí, že to bylo právě kvůli tomu, že nesouhlasil s vybrakováním archivu StB a s nelegálními lustracemi. Ciklamini dnes žije v Bratislavě a je jedním z vážných kandidátů na post příštího šéfa slovenské tajné služby. Ciklamini tvrdí, že na divokých lustracích, které vlastně měly ochránit některé vrcholné politiky či disidenty před případnou skandalizací za jejich styky s StB, se podílel přímo i prezident Václav Havel. Měl jste tehdy jako první náměstek na starosti rozvědku, tedy vše, co se týkalo bývalé StB. Ano. Měl jsem tehdy na starosti velmi citlivé věci.

Tehdy se rozhodovalo o dalším vývoji země. Rozhodovalo se o tom, zda bude prezidentem Havel, nebo Dubček. Za mnou tehdy přišel jeden z dalších náměstků na vnitru pan Sámel, který patřil k lidem pana Havla, a říkal: Když půjdeš s Havlem a ne s Dubčekem, tak se staneš federálním ministrem vnitra. Nepřijal jsem to, a tak jsem se pro ně stal nepohodlným. A proč jste měl jít proti Dubčekovi? Oni si ještě v tom lednu 1990 mysleli, že Dubček je pro ně překážka. Havel byl připravený jít na Hrad, ale řada lidí by tam tehdy ráda viděla Dubčeka. To, že se Havel stane prezidentem, bylo připravené. To víte, já jako první náměstek jsem měl na starosti rozvědku... Chcete říct, že Havel potřeboval na ministerstvu vnitra oddaného člověka, přes kterého by ovládali vnitro a rozvědku? Ano. Ale proč by to dělali. Sacher s Havlem nechali tehdy lustrovat politiky. Přišli na to, že celá polovina třech parlamentů a vlád - federální, české a slovenské - byly komunistickými agenty. Tehdy vytvořili zvláštní fond "Z", do kterého dali všechny ty, s nimiž se počítalo do významných funkcí. Šlo převážně o disidenty a odbojáře. Oni prostě tehdy chtěli ovládnout situaci. Na jakém základě můžete tvrdit, že se na stahování svazků StB podílel i Havel?

Tehdejší ředitel tajné služby Zdeněk Formánek zjistil jako první, že Sacher nechal lustrovat a vyčleňovat z archivu spisy určitých lidí. Šel ihned do kanceláře prezidenta Havla. Řekl v sekretariátu, že chce Havlovi oznámit, že se nelegálně lustruje. Havel ihned poté volal Sacherovi, že je to prozrazené. Sacherto pak ihned všechno svedl na Formánka a odvedl od sebe pozornost. A jak víte, že Havel o tom skutečně věděl? Havel Formánka odmítl přijmout. Navíc to pak potvrdil i náměstek Sámel. Řekl, že o lustracích věděl i Havel. Co zjistil Formánek? Formánek zjistil, že dvacet lidí z vnitra i se svými manželkami dny a noci tajně lustrují archivy StB. A to bylo na pokyn Sachera? Ano, na pokyn Sachera a Havla. Já jsem k tomu tehdy vystoupil na tiskové konferenci ve Špalíčku a chtěl jsem o tom promluvit i v parlamentu, ale to mi nedovolili. Pak mě Sacher odvolal. Ta lustrace se tehdy dělala tak, že se vzala jména tehdejších politiků a ústavních činitelů a projela se ve svazcích agentů StB ? Ano. A pokud se našlo nějaké jméno, tak se jednoduše vytáhlo a schovalo do toho fondu Z . Ano, ale ne všechny schovali do toho zvláštního fondu. Tam se dali jen ti perspektivní politici, s nimiž se počítalo na další léta. Každopádně to bylo nelegální "divoké" lustrování . A koho se ty nelegální lustrace týkaly? To je těžké, já jsem ke konkrétním jménům neměl přístup.

Když jste se tehdy dozvěděl, že se lustrovalo, Sacher byl zrovna v Londýně. Co jste dělal? Okamžitě jsem požádal o vysvětlení tehdejšího šéfa kanceláře ministra vnitra pana Jiřího Novotného. Ten přiznal, že se lustrovalo. Že lustrovalo 20 lidí i se svými ženami a že to dělali více jak týden. To byla práce. Vždyť to bylo 130 tisíc svazků ll. správy StB, které museli projít . To dělali ručně? Ano, tehdy ještě počítačová technika nebyla.
A co ty další správy StB, plus vojenská rozvědka a kontrarozvědka?
Tam se naštěstí nedostali... Jak se díváte dnes s odstupem času na tu dobu? Byl to boj o moc! Kdybych to měl k něčemu přirovnat, tak snad k jen situacím, které jsem zažil v době mé zpravodajské činnosti v polovině šedesátých let v Africe. Nakládalo se u nás s demokracií jako v rozvojových zemích!
Tato doba už skončila?
...
Konec rozhovoru pro deník SUPER z 23.02.2002
Autentický rozkaz federálního ministra vnitra JUDr.Richarda Sachera, KDU - ČSL o naplnění Fondu "Z" novým obsahem:

Žádné komentáře: