Umím si Jana Kopala živě představit jako úda, který je téměř impotentní. Jakmile ale majiteltohoto úda uvidí patřičný objekt, úd se rychle ztopoří a než majitel řekne - slečno, já bych Vám to tam fouk - , tak v ten moment ad hoc ztopořený úd ejakuluje a tím to také skončilo.
Trochu to připomíná hrdinu filmu Tankový prapor, který chtěl přeříznout paničku věčně nalitého oficíra a všichni víme,jak to dopadlo!
Pane Kopale znáš ten vtip - jak onanující chlap po výstřiku uklouzne po vlastním semenu a vykřkne téměř legendární - Parchanti zkurvení, vlastního fotra by zabili !
Pokusím se vyhledat na netu něco, kdy jsi Klausovi nemohl přijít na jméno !
Na prezidenta se nestřílí! Jan Kopal NM.Vydáno dne 22. 02. 2009 (21 přečtení)Stejně jako v případě lžihumanisty Václava Havla platilo po dlouhou dobu nepsané pravidlo, že se on a jeho filozofické bláboly vydávané za projevy nesmějí kritizovat, tak nyní se národním sportem stalo útočit na Václava Klause a veřejně jej hanobit.
Dokonce i umírněný komentátor kdysi rudého, dnes už jenom Práva Jiří Hanák o něm píše jako o "stárnoucím protiintegračním klaunu" (Právo 20. 2. 2009, Boj s drakem, str. 6). Nynější fronta proti Hradu počíná Paroubkem a jeho melodyboys, přes zelené avanturisty, přes socialisty a marxisty všech odstínů a směrů až po eurofanatiky a nadšence.Kampaň byla nastartována ročním výročím od druhé volby Václava Klause prezidentem (15. 2.).
Zde se při bilančních zamyšleních nejvíce předvedl politicko-milenecký tandem Bursík-Jacques. Ale to byla jen předehra, hlavní dějství teprve nastává. Oscilačním bodem těchto ataků se stal dlouho očekávaný prezidentský projev v Evropském parlamentu. Palcové titulky hlavních tištěných médií hovořily o "dštění síry" a "prchajícím publiku".
V textu článků se dokonce objevilo i tvrzení, že Klausovi aplaudovali jen "antievropané" a "neofašisté". Zvlášť nechutné a záludné mi přišlo srovnání Klause s Entropou Davida Černého. Samozřejmě se omílalo tvrzení, že neřekl nic nového. Naštěstí myslící čtenáři ve svém plátku nalezli i text (nebo jeho podstatnou část) projevu a mohli si udělat vlastní názor.Mezi našimi vrcholovými politiky není jiného politika tak dlouho pobývajícího na samém vrcholu politického dění a přitom názorově konzistentnějšího, nežli je právě Václav Klaus.
Jeho projevy jsou plné nosných myšlenek. Proporce jednotlivých témat jsou zřetelně ohraničeny, není zde žádné plané moralizování.
Problémy se pojmenovávají a nabízejí se i možná řešení. A to zásadní se v nich poslední době ozývá stále častěji - naše demokracie je ohrožována postdemokracií. Chraňme a bojujme společně za svobodu.
Pane prezidente, jsme s Vámi, buďte s námi! Jan Kopal -myslím, že poslední věta je přímo střižená pro dojemný román, kdy naci/onalističtí / údi stojí ZTOPOŘENI a čekají, jak jejich guru vyhlásí "samostatný " Klaus -stát !
Výzva
-
V týchto dňoch došlo k bezprecedentnému porušeniu ústavných práv občanov
Slovenskej republiky Martina Lacka a Antona Čulena, keď ich zamestnávatelia
prepus...
před 8 lety
Příspěvky
1 komentář:
Není tomu tak dávno, co se ke stejnému tématu jako oba na slovo vzatí odborníci Kopal a hr. Buquoy vyjádřil tehdejší premiér Paroubek. Odsoudil neodsouhlasené excesy a osobní iniciativy Václava Klause a pohrozil, že v případě reprízy mu nebudou propláceny cestovní účty a jeho zahraniční cesty budou považovány za soukromé. Situace se opakuje. Co si o věci myslí p. Kopal, je vcelku nezajímavé. Nejde mu o problém jako takový ale o snahu o své zviditelnění a snahu postoupit o pár příček na kariérním žebříčku. Odlišná situace je u nositele opačného názoru hraběte Dr, Dr Jana Nepomuka Alberta Berwida Buquoye - Kopeckého. Nikdo mu neupírá právo na názor. Je třeba mu ovšem důrazně připomenout, že nemá právo urážet nejvyššího představitele republiky. Obraty jako "Klaus je zhoubným rakovinovým nádorem, politický nebožtík, hrobník vládní politiky, jemuž je třeba nasadit svěrací kazajku a odvézt ho do blázince" svědčí, že Jeho Jasnost svůj život prožila spíše mezi pohůnky a kuchaři než ve sněmovně Lordů. Dvojnásobnému doktorovi čehosi jaksi nedochází, že šlechtictví zavazuje - Noblesse oblige. Urážka prezidenta je urážka národa a pan hrabě by mohl dopadnout stejně jako jeho předek gen. Karl de Longueval-Bouqoy, který musel bělohorskou bitvu řídit z kočáru, když v jakémsi žoldnéřském gefechtu přišel k úrazu na intimních místech a nemohl vsednout na koně.
Okomentovat