neděle 1. března 2009

Policejní tupost- to´t nadčasová konstanta

Občas na Novinkách.cz pročítám polobulvární zprávy a dělám si úsudek jak o jejich redakci, tak o kozumentech tohoto internetového periodika.
Dnes jsem opravdu zbystřil. Ony přinesly zprávu, že policajt, který byl v pátek zatčen policejní inspekcí pro loupež na vietnamské živnostnici je podezřelý z několika loupeží.
Na stopu mu inspekce pomocí kriminálky přišla tak, že jedna zpřepadených uvedla, že před přepadením byl na obhlíce policista ve služebním voze a prohlížel si objekt a že oba opisy včetně hlasu jsou si velice podobné!
Za cca téměř osm let policejní práce (když nepočítám vojnu, kde jsem se k některým aspektům bezpečnostní práce dostal) jsem potkal spoustu pitomců, ale dva si budu pamatovat do smrti. Jména ani místa působení nejsou dnes již důležitá.
Z jedním jsem se setkal při práci na jednom základním utvaru VB . On patřil k miláčkům tehdejšího náčelníka, později nechvalně proslulého pražského policejního ředitele plk.dr. Hofmana. Měl jistý talent, ale byl líný, vychcaný, zákeřný a vlezlý. Proto mohl být v oblibě uvedeného Hofmana. On se občas rád napil a několikráte jsem ho vezl coby orgána stálé služby z hospody služebním autem na služebnu. Nikdy jsme se neměli rádi a já se mu raději pro jeho zákeřnost vyhýbal.Vybrali si ho na stáž pro jednu složku StB, ale za tři týdny byl zpět. Oni potřebovali profesionály a je protekční a lidé bastardy.

Po předání moci se stal díky Hofmanovi ředitelem jednoho venkovského okresu. Zde chtěl dělat jakousi revoluci a oni ho vyhodili. Po mnoha letech jsem ho potkal na vrátnici jedné pražské chemičky. začla něco skřehotat a já ho usadil, jestli chce , aby se zahraniční majitel dozvěděl, že mu fabriku střeží StBák. Zklapl hubu a od té doby jsem ho neviděl. Myslím, že jsem o nic nepřišel a on tuplem!

Druhý byl jiné kafe. Vcelku dobrácký, ale dosti nevyspitatelný, náladový a hlavně podlézavý. Ale co hlavně - žádný myšlenkový tryskáč a přitom hora svalů. Služba s ním byla ambivalentní. Člověk věděl sice, že má krytá záda, ale jeho téměř prostomyslnost /o čemž by svědčil i jeho neustálý bezdůvodný úsměv/ byla leckdy ve spojení s jeho agilností a agresivitou silně na obtíž.
Natrefil jsem jednou na bezdomovce, který kouřil v prostorách nádraží. On byl silně nemocný a hlavně jsem ho neznal. Odmítal uhasit cigaretu a měl penzum průpovídek, které mi zadaly příčinu k jeho předvedení a zjštění skutkového stavu věci ,včetně o koho jde.

Jeho přivedení na služebnu do druhého patra bylo sice v jistém smyslu očistcem, ale jelikož jsem sek němu choval slušně a přesvědčil ho, že kromě zjištění nacionále a prověření v místě bydliště k němu nemám žádných požadavků, uvolil se , i když neustále něco skřehotal.

Na služebně byl zákaz kouření a on si opět zapálil. Já ho upozornil, že mu ty cigarety vemu nebo že až si napíši jeho nacionále, že si zakouříme vedle v úklidovém koutku. Mezitím přišel na služebnu již citovaný - jinak námi zvaný pprap. sval - a aniž by se na cokoliv ptal, rožštípl dotyčnému hlavu pěstí, dále s ním stůl a skříň.

Já zbledl , zavolal sanitku, vyrozuměl šéfa a vzal si hodinu na to, abych napsal služební záznam tak, že dotyčného svala nezavřou. On by jinak snad seděl dodnes. Po provedení všech úkonů jsem šel za šéfem a řekl mu, že to je naposledy, co sloužím se svalem. Byl jsem přeřazen jako okrskář na jedno odstavné nádraží. Ale to už je jiný příběh.

Dotyčného svala jsem potkal asi po 10 letech na jednom obvodoním oddělení jako por. Policie ČR. Nechám bez komentáře!

Žádné komentáře: