Autor: Gajda Jaroslav
N�zev: O rusk� rulet�
Zdroj: NN Ro�n�k........: 0004/044 Str.: 001
Vy�lo: . . Datum ud�losti: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
�pln� obsah:
-----------
S PPLK. ING. JI��M SPRU�ILEM, B�VAL�M �EDITELEM POLICIE SEVERN� MORAVY, MILOSLAVEM KREJZOU A "D�DKEM" DOBROMILEM
CVRKALEM Z OB�ANSK� BEZPE�NOSTN� KOMISE V OSTRAV� "O R U S K � R U L E T � V N I T R A"
Jaroslav Gajda
III. ��st
S pplk. Ji��m Spru�ilem nelze jinak, ne� souhlasit. A p�ece je tady n�co, v �e m s n�m souhlasit nemohu - n�zor, podpo�en v roce 1990 sam�m ministrem vnitra a jeho rozhodnut�m o ponech�n� p��slu�n�k� sledova�ky a operativn� techniky ve slu�ebn�m pom�ru proto, �e ob�ti zv�le bol�evick�ho re�imu "osobn� neznali", nep�i�li nikdy do "osobn�ho kontaktu". V t�to argumentaci nen� opodstatn�n�. F aktem toti� z�st�v�, �e ob� tyto slo�ky byly sou��st� St�tn� bezpe�nosti a bez jejich dokonal� �innosti by mnoh� o b�ti komunistick�ho re�imu mohly uj�t sv �mu osudu.
Tyto slo�ky byly sou��st� zlo�ineck� organizace a jejich p��slu�n�ci, i kdy� s e p��mo nepod�leli na fyzick�m t�r�n� zat�en�ch, k jejich zat�en� ��inn� p�isp �vali. A ne malou m�rou! Mnohdy se jednalo o jedin� "d�kazy", kter� p�ivedly t oho �i onoho na lavici ob�alovan�ch. N�kdy jen za odposlechnut� n�zory na komu nistick� re�im, jindy za d�kaz styku s ciz�m st�tn�m p��slu�n�kem.
Stejn� tak nelze omluvit p��slu�n�ky St�tn� bezpe�nosti v administrativn�ch fu nkc�ch! Pokud by tak tomu bylo, m�eme pak klidn� omluvit i eses�ka z kancel�� e koncentr�ku! Ka�d� z t�chto teroristick�ch organizac� nese vinu ji� svou p�� slu�nost� k t�mto organizac�m! Vinu eses�k� posuzovaly po druh� sv�tov� v�lce soudy. V p��pad� est�b�k� by tomu m�lo b�t stejn�. M�ru viny by pak m�ly posuz ovat sen�ty stejn�, jako tomu bylo v p��pad� eses�k�. Mezi ob�ma organizacemi existuje paralela v �innosti s t�m, �e St�tn� bezpe�nost p�chala sv� zlo�iny p �edev��m na vlastn�m n�rod�.
Na vlastn� k�i poznali praktiky St�tn� bezpe�nosti b�val� politi�t� v�zni, �e sta�edes�tilet� Dobromil Cvrkal, zvan� "d�dek" a �ty�ia�edes�tilet� Miloslav K rejza, dnes �lenov� Ob�ansk� bezpe�nostn� komise v Ostrav� - Krejza se �ty�let ou a Cvrkal s dvou a p�lletou zku�enost� v t�to oblasti.
Doporu�en� k t�m dv�ma "mukl�m" jsem si vezl ji� z New Yorku. P�i�lo p�es oce� n od jejich b�val�ho spoluv�zn� pana Kusnierze, dnes �ij�c�ho v Lucemburku. Na psal: "M�e� se na n� spolehnout. Jsou to �estn�, ne�platn�, lid� ....". Pplk. ing. Ji�� Spru�il mn� tato slova pln� potvrdil.
Jejich kancel�� se nach�z� v budov� krajsk�ho �editelstv� Policie �esk� republ iky v Ostrav�. Jsou tady vlastn� trp�ni, pon�vad� sch�z� b�val� z�konn� legali zace. N�kte�� tvrd�, �e jsou Ob�ansk� bezpe�nostn� komise zbyte�n�, jin� bojuj � o jejich op�tnou legalizaci nezbytnou pro ve�ejnou kontrolu nejcitliv�j�� ob lasti st�tn� moci. Zejm�na jedn�-li se o st�t nach�zej�c� se na cest� z komuni stick� totality do demokracie. Zat�m, ve vakuu, kter� vzniklo, jsou Ob�ansk� b ezpe�nostn� komise registrov�ny u MV �R jako ob�ansk� iniciativy.
Ga.: Pane Krejzo, jste rehabilitovan�m politick�m v�zn�m. Kolik let jste byl v �zn�n a za jak� trestn� �in?
Kr.: Necel�ch deset let. A pro�, za�? Kdy� vyn�eli rozsudek a povstali, p�eds eda St�tn�ho soudu �ekl: "St�tn� soud nabyl p�esv�d�en�...." Nikoliv, �e odsuz uj� na z�klad� d�kaz�. D�kazy ��dn� nem�li! �ili, co �lov�k skute�n� ud�lal, n ebo neud�lal, nev� nikdo. Do dne�n�ho dne jsem o tom nehovo�il s nik�m, podle bol�evick�ch paragraf� byl na to �pag�t, a tohleto obdob�, to nen� demokratick � republika, to je t�et� bol�evick� pu�. My �ijeme v dal�� bol�evick� republic e a nev�me dne ani hodiny, kdy by ty hlety informace, kter� bych V�m dal o sv � trestn� �innosti, podle bol�evik� trestn� �innosti, tedy o sv� �innosti prot i zr�dn�mu, velezr�dn�mu komplotu proti republice, proti st�tu, proti n�rodu, mohou b�t kdykoliv pou�ity proti mn�. Mohli m� tedy, t�eba v sedmdes�t�ch lete ch, pov�sit za n�co, co jsem d�lal jako dvacetilet� kluk. Tolik tedy k m� tres tn� �innosti. Nikde se nedoberete pr�va. Nedoberou se pr�va lid�, kter�m ponec h�vaj� zbytkov� tresty. Jak m�e n�kdo prohl�sit, �e dr�en� zbran� za bol � ev ik� bylo nedovolen�m dr�en�m zbran�, kdy� �lo o �lena ileg�ln� skupiny. Jak je mo�n�, kdy� st��lel proti sv�m pron�sledovatel�m, kte�� st��leli po n�m - to je p��pad Milo Kom�nka - jak mohou nech�vat deset let zbytkov�ho trestu, kdy� st��lel proti velezr�dc�m!? Proti lidem, kte�� se dobrovoln� postavili mimo z� kon. Pod�vejte se, j� nev�m, jestli jste skute�n� nez�visl�m, nemohu v�d�t, je stli nejste zpravodajcem n�jak� americk� zpravodajsk� slu�by. Jestli budete zp ravodajcem, budete dob�e zakonsp ir ovan� a nebudete mi to v�et na nos. Samoz �ejm� je, �e ka�dou ciz� zpravodajskou slu�bu beru jako ciz� zpravodajskou slu �bu! P��slu�nost k n�, zhlediska �echa, pova�uji za zradu. Je toti� samoz�ejm� , �e ��dn� ciz� zpravodajsk� slu�ba nebude pracovat v z�jmu m�ho st�tu, ale v z�jmu sv�ho st�tu! Tedy bude pou��vat m� spoluob�any k tomu, aby se dozv�dala informace, kter� jsou k prosp�chu t� ciz� zemi a ne m� zemi .....
Nebyl jsem nikdy p��slu�n�kem ��dn� zpravodajsk� slu�by, nemohu, samoz�ejm�, s �ist�m sv�dom�m ��ct, �e bych n�jak� ciz� zpravodajsk� slu�b� neposkytl infor mace. Nev�m, s k�m jsem b�hem v�zn�n� hovo�il ...., ale rozhodn� nebudu hovo�i t o sv� trestn� �innosti a nebudu si, eventu�ln�, s�m d�vat opr�tku na krk. Ga.: A Vy, pane Cvrkale?
Cv.: J� jsem byl v�zn�n dvan�ct a p�l roku. Rozsudek byl stejn� - "soud nabyl p�esv�d�en�" - za �dajnou velezradu a vyzv�da�stv�....
Ga.: Byl jste zat�en ji� v roce 1948, tedy kr�tce po "v�t�zn�m" �noru. ��m jst e se vlastn� pod�lel na "velezrad� a vyzv�da�stv�"?
Cv.: �lo o zn�m�: odstavec 1, odstavec 2 paragrafu 231 z�kona na ochranu repub liky, kter� si vymysleli komou�i. P�i odvola�ce jsem dostal patn�ct let a pak mi p�idali je�t� deset, �ili celkem dvacetp�t let.....
Moje protist�tn� �innost.... Bylo mi devaten�ct let a nebyl jsem ��dn�m hrdino u. Byli jsme trampov� a obdivovali jsme p�sni�ky ze z�padu. V Beskydech, na �e r��k�ch, jsme m�li srub, ve srubu jsme m�li vyv�eny fotografie v�ech americk� ch prezident�, americk� vlajky, v t� dob� se k n�m u� dost�valy westernov� p�s n�, sna�ili jsme se nau�it jejich texty a zp�vali jsme je ..... D� se ��ct, �e z toho si est�b�ci vykonstruovali na�i protist�tn� �innost. Do dne�n�ho dne n em�eme zjistit, na jak�m podkladu, podle jak�ho principu, byla na�e skupina s estavena. V�t�ina se z n�s, z na�� skupiny, kter� byla souzena, setkala teprve u soudu, a v�bec jsme se neznali. Podle m�ho n�zoru, jinak si to nedok�i vys v�tlit, pon�vad� jsme zp�vali americk� p�sni�ky, u�ili se �vatlat jejich angli ck� texty, sestavili z n�s n�jakou pomyslnou �pion�n� skupinu.... Pochopiteln � jsme hovo�ili o tom, �e by bylo t�eba z republiky ut�ct, pon�vad� to z�ejm� jin� nebude, ale politicky? V n�s tehdy nebylo nic politick�ho, byli jsm e ml ad�, a proti nastolen�mu re�imu? Byl jsem zat�en v b�eznu 1948, byli jsme jedn ou z prvn�ch souzen�ch skupin a dodnes n�m nen� jasn�, pro�...... Ano, sen�t S t�tn�ho soudu "nabyl p�esv�d�en�....". Kdy� padaly cifry - patn�ct, osmn�ct, d vacet let - byl jsem tak drz�, �e jsem vstal, p�edseda sen�tu dr. Soukup byl t ak opil�, �e jej museli podp�rat, aby neupad, a zeptal jsem se "osmn�ct m�s�c� ?" On na to za�val: "Ne, osmn�ct let, Ty pacholku!" To byla odpov�� dr. Soukup a. Dr. Proch�zkov�, prvn� p��se d �c� St�tn�ho soudu, za�ala hystericky je�et: "J� bych V�s, pacholci, v�echny pov�sila!" ..... Dnes �ije n�kde v Brn�. T�m tedy mohu uzav��t ot�zku "pro�, kolik a za co?"
Kr.: K tomu bych r�d dodal p�r slov vysv�tlen� ..... Na provaz�n� pankr�ck� v� znice (tehdej�� odd�len� odsouzenc� k smrti. Pozn. autora) jsem byl zav�en s J UDr. Bohumilem Gregorem, kter� byl �dajn� ��fem p�ed�norov� St�tn� bezpe�nosti . Ten mi �ekl, �e na celou republiku m�l jen dv�st� lid�. Profesionalita t�ch lid� se dala odhadnout podle n�j. Tehdy, v pades�t�m roce, odhadoval sou�asn� po�etn� stav p��slu�n�k� StB na sedmdes�t p�t tis�c lid�. Artur London ve sv� knize Dozn�n�, kter� byl ��fem StB, tedy musel po�etn� stavy zn�t, uv�d�, �e v t� dob� m�la u� St�tn� bezpe�nost osmdes�t tis�c p��slu�n�k�. �ili skeptik Gr egor, star� policajt, podcenil po�etn� stav. Je tedy vid�t, �e to byli profesi on�lov� na �rovni. Gregor a v�ech jeho dv�st� mu�� ode�li ze St�tn� bezpe�nost i .... Kde se tedy najednou vzalo t�ch osmdes�t tis�c dacan� b�hem dvou let? S kute�nost je takov�, �e za ty dva roky z blb� vyu�en�ch zedn�k� a pomocn�ch na t�ra�� nemohli nad�lat zpravodajsk� d�stojn�ky! Jak tedy v t� dob� StB p raco vala? Vytipovali si v�s. Tady Dobro�e si vytipovali p�i p�sni�k�ch a m�li �lov �ka, o kter�m v�d�li, �e je jejich potencion�ln�m nep��telem, kter� s nimi nes ouhlas�, nep�jde a kter�ho pravd�podobn� nekoup�, pon�vad� jestli o tom v�, ne bo nev�, asi se jej u� tenkr�t koupit pokusili.
J� jsem m�l v t� dob� bratra v zahrani��, tak�e nebylo t�k� rodinu vytipovat. J� jsem tenkr�t, jako �tud�k, odm�tl podepsat v�eobecn� podepisovanou ��dost o trest smrti pro dr. Miladu Hor�kovou. Byl to paskvil. Velk� podpisov� arch, �tud�ci st�li v �ad� a nikdo nev�d�l, co se vlastn� podepisuje. Vtip byl v tom , �e dr. Milada Hor�kov�, o kter� jsme v�d�li jen to, �e byla N�rodn� socialis tickou poslankyn�, a kter� byla vlastn� ve vy�et�ovac� vazb�, se podepisovala ��dost o trest smrti pro zr�dkyni li du, tedy neexistovala presumpce neviny! To bylo prakticky ovliv�ov�n� soudu..... Takov� podpisov� archy si nemohl nikd o z n�s nechat spont�nn� natisknout. Tisk�rny byly v t� dob� ve dne v noci st� e�eny ozbrojen�mi p��slu�n�ky Lidov�ch milic�! Bylo tedy zjevn�, �e se jedn� o ofici�ln� akci. Kdy� jsem se kone�n� dostal k podpisov�mu stolku, m�l jsem zh ruba patn�ct vte�in �asu rozhodnout se, co te�? V t�ch patn�cti vte�in�ch mi b ylo jasn�, �e kdy� to nepodep�i, vyp�l�m si pro ty dacany cejch a bude k o ne c se studiemi. Cht�l jsem d�lat l�ka�skou mikrobiologii. V t�ch patn�cti vte�i n�ch jsem si uv�domil, �e bych nemohl ��t s v�dom�m, �e jsem se podepsal pod t rest smrti, i kdyby to podepsalo deset tis�c lid�, to byla v�c jejich sv�dom�. Bylo mi jasn�, �e to, co se p�ipravovalo, byla f�mov� vra�da, to nebyla justi �n� vra�da! Ten soud byl t�m vlastn� k rozsudku dotla�en a pro mne to bylo ste jn�, jako kdybych j� s�m m�l tahat za provaz!
V�bec jsem nep�em�lel o budoucnosti, bylo jasn�, �e se jednalo o precedenci, a jestli se toto mohlo st�t u dr. Hor�kov�, pak u� neexistoval v �eskoslovensk u �lov�k, proti kter�mu by nebylo mo�n� rozpoutat tuhletu akci ............. T ak jsem to nepodepsal a ode�el jsem. Za t�m stolkem st�li dva p�ni v bezvadn�c h civiln�ch oblec�ch. Pozd�ji jsem zjistil, �e to byl kapit�n a major St�tn� b ezpe�nosti. Jeden blb� vyu�en� nat�ra�, druh� blb� vyu�en� stola�. Tihleti p�n ov� se m� slu�n� ptali, pro� jsem to nepodepsal? Jako blbec jsem jim vysv�tl oval, �e je tady presumpce neviny a do�el jsem a� k tomu, �e se jedn� o preced ent, a pokud dr. Hor�kovou ob�s�, p�jde f�movou vra�du a pak se to m�e st�t k omukoliv, mn�, nebo tak� jim....... To u� mi p�estali vykat, byli jsme ji� dos t daleko od ostatn�ch �tud�k�, a doslovn� mi �ekli: "Tak my Ti, Ty hajzle, uk� �emem �e tohle budou podepisovat Tv� kamar�di na Tebe!"
Jestli�e V�m tohle �eknou, je jasn�, �e to lid� nebudou d�lat dobrovoln�, lid� , kte�� m� znaj� a neznaj� ��dn� d�vod, pro kter� bych si zaslou�il trest smrt i ....... �ili to budou d�lat pod n�tlakem. A jestli�e toto ��k�m, jak to �ekl i oni, jsem hajzl, jsem svin�, nepat��m mezi lidskou spole�nost, pon�vad� se d op�edu p�ipravuji ten zb�da�en�, n�sil�m poroben� n�rod donutit je�t� k tomu, �e bude sv� vlastn� lidi odsuzovat na smrt jenom proto, aby oni sami si zachov ali sv�j b�dn� �ivot! Jsou to zlo�in ci, kte�� dob�e v�d�li, co d�laj�, a zhl ediska spravedlnosti, j� ne��d�m ��dnou mstu, ale mus�m jako k�es�an trvat na tom, aby se spravedlnosti dostalo v�em! Tedy nejen dobr�m a slu�n�m lidem, ale aby tak� zlo�inci dostali po z�sluze, co jim pat��.
Jestli�e �norov� ud�losti osma�ty�ic�t�ho roku pova�uji za velezradu, pak jsem z toho musel dedukovat d�le ............ Ka�d� voj�k v z�loze a ka�d� d�stojn �k v z�loze, kter� se toho v�dom� z��astnil a vzt�hnul ozbrojenou ruku na sv�j n�rod, pat�� jako voj�k na �ibenici. Ne ke zdi! Kulka je �estnou smrt�, pro z r�dce je �ibenice. �ili v�ichni ti se zbran�mi v ruce, v osma�ty�ic�t�m na Sta rom�stsk�m n�m�st�, byli ��astn�ky vojensk� zrady p�ipraveni rozpoutat krvepro lit�. Pro� by jinak m�li v rukou zbr an�? Ty nem�li k zastra�en�, ty m�li k p ou�it�, a ud�losti v Karmelitsk� ulici, kde se st��lelo do student�, kte�� se chystali j�t na Hrad a kde velel dareb�k Smrkovsk� ...... Tyto ud�losti potvrz uj�, �e byli ochotni pou��t zbran� a Smrkovsk� k tomu d�val rozkaz! Jestli�e to tedy byli velezr�dci, pak v�e ostatn�, co oni d�lali, bylo mimo z� kon! Podle star�ho ��msk�ho pr�vn�ho n�zoru zabit� tyrana nen� zlo�inem, je sl u�bou n�rodu.
Ga.: Mohu tedy p�edpokl�dat, mus�m, bohu�el, ��ct "d�k" Va�im pro�itk�m, jste mnohem citliv�j��mi a vn�mav�j��mi k sou�asn� problematice b�val� St�tn� bezpe �nosti, ne� jin�, pr�m�rn� ob�an republiky. Nejste profesion�ln�mi policisty, nejste profesion�ln�mi vy�et�ovateli, jste ob�any, kte�� se v minulosti setkal i s politickou polici� tv��i v tv��. S p�ihl�dnut�m k t�mto pro�itk�m moje ot� zka zn�: "Domn�v�te se, �e rozhodnut� b�val�ho ministra vnitra dr. Sachra z ro ku 1990 ponechat nad�le ve slu�b� p� �slu�n�ky sledova�ky a operativn� techni ky, tedy odposlechu, jen proto, �e nikdy nep�i�li do p��m�ho styku, nebo nikdy nepou�ili fyzick�ho n�sil� v��i z�jmov�m objekt�m St�tn� bezpe�nosti, bylo sp r�vn� a �nosn�?"
Cv.: Mysl�m si, �e pr�v� v t�ch okam�ic�ch, kdy dr. Sachr za�al tyto my�lenky vyd�vat formou slu�ebn�ch rozkaz�, do�lo k za��tku trag�die, kterou m�me dnes, t�m�� po p�ti letech, "na t�cku". D�ky takov�m p�n�m doktor�m Sachr�m i pozd� j��m ministr�m vnitra Sokol�m, Hrad�lk�m a sou�asn�mu ministru Rumlovi, kter� se u� h�j� jen t�m, �e je vykonavatelem v�le minul�ch ministr�, �ili "j� na br �chu, br�cha na m�", tam do�lo k tomu �patn�mu sm�ru, co se t��e policie. Od s am�ho po��tku bylo chybou u� sam� sl o�en� prov�rkov�ch komis� .... Jsem oby� ejn� �lov�k, pracoval jsem jako tramvaj�k a autobus�k, ale m�m sv� vyhran�n� p olitick� my�len� ......... Sam� slo�en� t�ch komis� bylo podivn�. Pro� maj� pr ov��ovat dacani dacany!? Kdo jim k tomu dal mor�ln� pr�vo? Pro� k tomu nebyli p�izv�ni lid�, kte�� k tomu mor�ln� pr�vo m�li? Z Hradu jsme st�le sly�eli, �e budeme v�t�zit nad zlem, l�� a dareb�ctv�m, tak pro� se to pr�vo neza�alo upl at�ovat v praxi a pro� v t�ch prov�rkov�ch komis�ch nezasedali lid�, kte� � ta m skute�n� pat�ili? Ne ti dacani, kte�� tam d�lali i d��ve ..... Pak, samoz�ej m�, i v t�ch hlasovac�ch syst�mech by to vypadalo jinak. T�eba jak zn�m tady K rejzu, v�m, �e by hlasoval proti v�em t�m prodlu�ova�k�m..... Pod�vejte se, s odstupem t�ch �ty� let panov�n� na�ich ministr� je v sam�m lustra�n�m z�konu s edmadvacet v�jimek! Co to je? Co je to za z�kon!? A pr�v� nedodr�ovan� lustra� n� z�kon s t�ma v�jimkama zp�sobil, �e u policie p�e��v� tolik dacan�. �lov�ku se zdrav�m rozumem je to nepoc ho piteln�...... Tak k �emu vlastn� ty prov�rk ov� komise byly? K �emu jsou Ob�ansk� komise? Dnes u� na to m�me vyhran�n� n�z or a m�me jen obavy. Jestli�e n�s dodnes nech�vaj� p�e��vat, ne v�ak v�ude, al e p�ece jen ve v�t�in�, vkr�d� se podez�en�, jestli neslou��me jako form�ln� p l�t��ek pro r�zn� definitivn� rozhodnut�. Ono se pak toti�, v p��pad� n�jak� "nesrovnalosti", d� klidn� ��ct: "My p�ece m�me Ob�ansk� komise ....". Jen�e m �lokdo v�, �e u� d�vno nemaj� z�konn� pravomoci! To znamen�, �e jak� kol iv ko nsultace s n�mi je dobrovoln� a na��m n�zorem se nikdo ��dit nemus�. N� n�zor je takov�, �e by Ob�ansk� komise op�t m�ly b�t legalizov�ny, to se t�k� nejen Policie, ale ozbrojen�ch slo�ek v�bec, pon�vad�, a to se t�k� ka�d�ho re�imu, tyto slo�ky hl�d�ny b�t mus�, aby nemohlo doch�zet k tomu, co tady u� v kr�tk � minulosti bylo. A kdo je m� hl�dat? Mysl�m si, �e nej��inn�j�� je, kdy� je h l�d� prost� ob�an, tedy Ob�ansk� komise. Ob�an m� pr�vo v�d�t, co ten policajt , nebo voj�k za jeho pen�ze d�l �. Jestli se to v kr�tk� dob� neuskute�n� tak , jak tady �ekl u� Milan, budeme v nov� totalit�...... Pak nezbude nic jin�ho, ne� to pov�sit na h�eb�k. Nem� smysl chodit tady p�t kafe a ob�as si vy�ebrat od pana �editele p�r krabi�ek n�poj� na povinn� st�elby ..... To pak nepova�u ji za ��eln�, ale za zbyte�nou ztr�tu �asu. To, �e tady sly��me n�jak� ten kl� pek, nebo �e s n�mi ob�as n�kdo promluv�? To nepova�uji za z�slu�nou pr�ci Ob� ansk� komise a t�m p�dem tady nemus� v�bec b�t......
Kr.: .... To je v�ce n�hodn� sb�r informac� ..... Cv.: .... Ano, jenom se d�v�m, �e zat�m p�e��v�me a nem�me probl�my, ale jinak pokl�d�m sou�asn� stav, d�ky hlavn� p�n�m poslanc�m a ministr�m, za jasn� uko n�enou pr�ci Ob�ansk�ch bezpe�nostn�ch komis�. I kdy� zat�m k tomu ��dn� ofici �ln� rozkaz nevy�el .....
Kr.: R�d bych se je�t� vr�til k p�vodn� ot�zce .... Jist�, st�t nemohl z�stat "nah�", nemohl z�stat bez zpravodajc�. Je ale jasn�, �e bych nenechal sledova� ku ani operativn� techniku do dne�n�ho dne v p�vodn�m stavu. Za tu dobu u� moh li b�t vy�koleni nov� lid�. Zejm�na ne proto, �e t�mto �tvar�m ��fuj� lid�, kt e�� nedosahuj� �rovn� sv�ch pod��zen�ch, �ili se tady r�suje re�ln� nebezpe��, �e to jsou v�cem�n� soukr�m� agentury, kter� mohou pracovat na �emkoliv, pon� vad� ten ��f by o tom nemusel m�t p� ehled. A oni, v t� sv� rutin�, mohou sv� mu ��fovi p�edst�rat skute�nost zcela jinou, ne� jakou na tom odd�len� vyv�jej �. Tak na jedn� stran� m�me z�kon o nasazen� zpravodajsk� techniky a na druh� stran� est�b�ci, kte�� by podle mne m�li b�t postaveni mimo z�kon, pon�vad� to byla "ozbrojen� p�st d�lnick� t��dy" stejn� jako milice, speci�ln� k tomu vyc vi�eni, dostali do rukou drahou zahrani�n� techniku, kterou mohou klidn� zneu� �vat ke sv�m c�l�m! Mysl�m si, �e je to dost t�ce kontrolovateln� ..... Ga.: Kolik b�val�ch est�b�k� slou�� v Ostrav�? Vezm�m� to procentu�ln�. Kr.: Vzhledem k tomu, �e nikde nedostanete do rukou �pln� seznam b�val�ch p��s lu�n�k� St�tn� bezpe�nosti, d� se to jen odhadovat. S jakou p�esnost�, je spor n�. Ale pod�vejte se, tady m�me star� telefonn� seznam, jedn� se o posledn�, K rajsk� spr�vy StB v Ostrav�. Kdy� si vezmu dne�n� intern� seznam Krajsk�ho �ed itelstv�, tak tam najdu celou �adu jmen. P�ed dv�ma lety, p�esn� 6. �ervna, js me p�ed�vali spolu s p�edsedou Ob�ansk� komise panu Rumlovi do ruky seznam zhr uba sedmdes�ti p��slu�n�k� StB, kte� � jsou dodnes uv�d�ni v ofici�ln�m inter n�m telefonn�m seznamu! Rozum�jme si, nem�me skute�n� jin� mo�nosti, jak zjist it skute�n� stav v�ci, ale lid�, kte�� m�li p�id�lenou svoji vlastn� telefonn� klapku, tedy lid�, kte�� n�co na Krajsk� spr�v� StB znamenali, se dnes objevu j� se sv�mi telefonn�mi klapkami znovu! To m�eme dokladovat.
P�ed dv�ma lety dostal pan ministr Ruml tento materi�l do rukou, a nev�me nic o tom, �e by jeden, jedin� z t�ch lid�, na z�sah pana ministra musel Krajsk� � editelstv� Policie �R v Ostrav� opustit! Tak�e o lustra�n�m z�konu si m�ete u d�lat svou vlastn� p�edstavu ......
Cv.: Je tady je�t� n�co. Jsme sice okle�t�ni mo�nostmi, ale je�t� st�le m�me m o�nost vstupu do person�ln�ch spis�. Nejsou n�m sice kladeny p�ek�ky, ale i t am u� poci�ujeme vyh�bav� odpov�di. Ve spisovn� jsou n�m p�edkl�d�ny spisy, kd e nen� t�eba zalo�en po�adov� list spisu, z�ejm� v n�m spousta sch�z�, pon�vad � v jin�ch, kde po�adov� listy byly, je p�esn� zdokumentov�no v�e. V person�ln �ch kart�ch, u velk� v�t�iny, se objevuj� listy psan� stejn�m strojem od za��t ku a� do konce! To se u jin�ch, kte� � nebyli u StB, neobjevuje! Jak p�ib�val a l�ta, bylo u��v�no r�zn�ch psac�ch stroj�. Z toho �lov�k pak vid�, �e se jed n� o falsifik�t zpracovan� horkou jehlou. To mus� poznat i tele! Osobn� karta toti� obsahuje v�e. Slu�ebn� postupy, odm�ny, st�nosti, slu�ebn� hodnocen�, a td. A najednou je to ps�no stejn�m psac�m strojem! Zji��uji, �e podle toho, co jsem vid�l, a vid�l jsem toho u� dost, by nem�l b�t na Krajsk�m �editelstv� � �dn� komunista, pon�vad� z t�ch lid� nikdo nikdy nebyl �lenem KS�! Dokonc e je n u jednoho, nebo dvou se mi objevil VUML, a to je�t� slab� naps�n, co� asi za pomn�li vymazat. Jinak jsou v�ichni hodn� lid�, kte�� pracuj� patn�ct, osmn�ct let u policie, a se stranou nem�li nikdy nic spole�n�ho.... Ba naopak, doty�n � d�stojn�k, kter� mi karty p�edkl�d�, zd�raz�uje, �e tito p�nov� jsou ji� d�v no od Policie pry�, a jak jsem pozd�ji zjistil, jeden z t�chto d�stojn�k� StB, kte�� nepro�li prov�rkami, pracuje dnes v okrese Opava, a druh� se nyn� potlo uk� n�kde na Karvinsku, nebo Fr �d ecko-M�stecku. P�esn� p�ehled nem�me, pon�v ad� nedostaneme mo�nost z�sk�vat p�esn� informace. Na�e informace jsou p�edev� �m od jin�ch �len� Ob�ansk�ch komis� z jin�ch okres�. A jsou tady tak� v�mluvy - ten �i onen spis tady nen�, je t�eba v Brn�, nebo jej m� krajsk� �editel a ten zase �ekne, �e nic takov�ho nem� ......Prost� v�mluvy.
Tak�e p�e��v�me. My nem�me mo�nost zasahovat do d�n�, do kter�ho by m�lo vstou pit ob�ansk� pr�vo a ob�ansk� dozor. Pro tento bar�k v Ostrav� to plat� stopro centn�! A pro ty okresn� bar�ky jak by smet! Proto ��k�m, �e vlastn� ml�t�me p r�zdnou sl�mu .....
Kr.: Je�t� jedna d�le�it� v�c. My jsme museli podepsat takzvanou "stodvojku" - jsme v�z�ni ml�enlivost�. Podle 102 nesm�me prozrazovat skute�nosti, se kter� mi se tady sezn�m�me. Pod�vejte se tady na tu slo�ku. Je na ni naps�no "v�stn� k ministerstva vnitra ��slo 28/1994", t�k� se to ministerstva vnitra a Policie �esk� republiky. To je seznam utajovan�ch skute�nost�. Pod�vejte se, jak je o bs�hl�. My, vzato teoreticky, bychom nemohli hovo�it vlastn� o ni�em, co se ta dy d�je! To je jeden z d�vod�, pro� n�m vlastn� umo��uj� p��stup k n�kter�m v� cem. V�, �e je nesm�me pou��t. Samoz�ejm� je, my jsme oba politick�mi v�zni, s ed�li jsme za to, a n�jak� potahov�n� kv�li stodvojce je pro n�s mouchou. Jest li�e bych p�i�el na jakoukoliv skute�nost, kter� zjevn� poru�uje z�kony, nebo kter� zjevn� nahr�v� komunistick� stran�, nebo skupin�m, kter� j� pova�uji za zlo�ineck�, tedy v z�jmu st�tu poru��m klidn� stodvojku a pokus�m se vzbou�it n�rod, nebo ob�any tohoto m�sta, aby n�co v t�hle v�ci podnikli. Oni jso u si toho tak� v�domi, tak�e n�s k z�va�n�m informac�m nepou�t�. Vid�te ale s�m, � e v seznamu utajovan�ch skute�nost� jsou v�ci, kter� by tam u� d�vno b�t nem�l y. T�eba platy t�ch p�n� ..... R�di bychom v�d�li, jak jsou placeni ..... Tak tady nikdo neopustil t�eba person�ln� a �kolsk� odbor. A� na ty, kte�� odej�t museli. Pro n�s je podstatn�, �e person�ln� odbor neopustila skupina lektor� m arxismu-leninismu! Sou��st� slu�ebn� praxe byla toti� takzvan� marx-leninsk� p ��prava. Tou marx-leninskou p�� p ravou museli proch�zet v�ichni policajti. Pr akticky neust�le, podle pl�nu, kter� si ta skupina lektor� vytvo�ila. Ti lekto �i byli takov� policajti, jak�m jsem asi j�. Oni byli specialist� na marxismus -leninismus, a j� jsem zase specialistou na bol�evick� krimin�ly a trochu na t o StB. Tedy oni byli specialist� na nauku, nebo teorii, kter� je srovnateln� s nacistickou naukou! Tito lid� nic jin�ho neum�, pro nic jin�ho nebyli �koleni a za nic jin�ho nebyli placeni. �ekn�te mi, co je to za policisty!? A oni js ou policejn�mi d�stojn�ky dodnes, pracuj� na person�ln�m odd�len�, nemaj� k to mu kvalifikaci, berou funk�n� a hodnostn� p��platky a mohou vykon�vat pr�ci ta k na �rovni chlapa, kter�ho seberu z ulice! Chlap, kter� m� maturitu, seberu j ej z ulice a posad�m jej na person�lku, m�e zhruba odv�st stejn� kvalifikovan ou pr�ci. Jen�e rozd�l bude v tom, jak� za to bude br�t plat! P�i sebelep�� v� li mu toti� nedaj� vy��� plat, ne� n�jak�ho rotmistra, ale v ��dn�m p��pad� ne plat majora, nebo podpluk ovn �ka..... A specialisty! Platov� t��da tomu tak odpov�d�. A te� mi �ekn�te, jestli v�bec n�kdo v�, co tam ti lid� d�laj�, za c o jsou placeni a jak� maj� platy....? Rozhodn� ��dn� z nich neode�el do d�chod u dobrovoln�, nebo p�ed�asn�. Nikdo z nich ne�ekl "tak j� vlastn� nejsem polic ajt, nejsem personalista, tak co j� tady na tom person�ln�m a �koln�m odboru b udu vlastn� d�lat?" Jedin�mu, �emu rozum�, je marx- leninsk� p��prava! Zna�n� ��st lid�, kte�� jsou tady zam�stn�ni, se narodila ji� v tomhle re�imu, vyr�stali s pion�rsk�mi ��tky na krku, jejich mor�lka je �ist� materialistick �, a pak se nem�eme divit, kdy� najdeme fale�n� technick� pr�kazy vozidel, kt er� byla ukradena, �e �esk� pasy dost�vaj� lid�, kte�� by je ani nem�li vid�t, ne tak je vlastnit, kdy� utajovan� skute�nosti, t�eba jako Spru�ilova akce "Z �kon" byla zn�ma v�em veksl�k�m, pas�k�m a dareb�k�m ve m�st�, a tak bychom to mohli dot�hnout a� po "rumovou af�r u...." Hovo�� se o tom, �e jeden celn�k, nebo pohrani�n�k, kter� doprovodil jako pr�vodce, p�evad��, p�es ��ru kamion s alkoholem do Polska, dost�val �tvrt milionu za jednu cestu! Je to "jedna pan � pov�dala", j� jsem takov�ho policajta nevid�l, nezn�m jej, ale v�m to od lid �, kte�� se v tomto oboru pohybuj�. Kte�� mi nazna�uj� - pro� by m�l m�t polic ajt z�jem o slu�bu, kdy� p�evede t�mhle �ty�ikr�t a m�e j�t do civilu..... A je�t� dostane za v�sluhu let, nav�c s d�chodem v jedni�ce..... �ili....., dok ud tady nebude �kolen�, mor�ln� �kolen�, to, co t�m lidem �ty�icet let chyb�lo , nem�eme hovo�it o tom, �e m�me demokratickou Policii....... Co tito lid� v� d� o demokracii? Ti nev�d� nic ani o slu�n�m chov�n� a nev�d� nic ani o zam�st naneck� loyalit�!
Vy jste ze Spojen�ch st�t�, �ekn�te mi, mohl by si tam zam�stnanec dovolit obc hodovat s podnikov�mi v�domostmi, s v�domostmi sv�ho zam�stnavatele? Samoz�ejm �, �e by okam�it� vylet�l, ale pravd�podobn� by jej je�t� postavili p�ed soud, pon�vad� obchodoval s n���m, co mu nepat��! Tady ale zam�stnanci ministerstva vnitra prod�vaj� osobn� informace spole�nostem .... Vzpom�n�te si na af�ru Wa llis...? V�bec to nen� tak nevinn� af�ra, jak se to sna�il mluv�� ministerstva vnitra prezentovat n�rodu! Zaprv� p roto ne, �e n�co takov�ho se v�bec nesm� st�t ...... Zam�stnanec ministerstva pracuj�c� na po��ta�i nesm� z n�j civili stovi vyn�st absolutn� nic! Zadruh�, ony ty informace nebyly n�hodn�..... Ti l id� si s po��ta�i hr�li. P�i�lo se toti� na to, �e vytipov�vali ur�it� soci�ln � i v�kov� skupiny a p�ihr�vali je z�jemc�m, pon�vad� ur�it� ne�lo jen o jedno ho z�jemce, p�ihr�vali t�m z�jemc�m soubory. T�eba perspektivn�ch z�kazn�k� fi rmy..... Kdyby �lo jen o to nejnevin�j��........ Te� si ale p�edstavte, j a k� rejdi�t� zpravodajsk�ch slu�eb p�edstavovalo �eskoslovensko po listopadu 1989 , kolik lid�, o kter�ch se domn�v�me t�eba, �e jsou novin��i, to je nejlep�� k onspirac� pro kladen� ot�zek, do republiky jezdilo.... Zpravodajsk� d�stojn�k, o kter�m to v� i jeho vlastn� �ena, to nen� zpravodajsk� d�stojn�k, ale blbec ! Z vlastn� zku�enosti V�m mohu ��ct, �e jsem za�il b�val�ho p��slu�n�ka takzv an�ho "zvl�tn�ho odboru". To je norm�ln� policie, ale je to policie v policii . M�lo se o tomto odboru v�, jeh o p��slu�n�ci se nesm�li ani stravovat v z�vo dn� j�deln�, aby je neznali ostatn� p��slu�n�ci. Kdy� jeden z t�chto lid� byl po osma�edes�t�m vyhozen ze slu�by, teprve pak se jeho �ena dozv�d�la, �e nen� mont�rem Hutn�ch mont��, ale �e byl policistou! A te� si p�edstavte zpravoda jskou slu�bu..... Toto byl oby�ejn� policista jen z dob�e utajen�ho odboru mez i ostatn�mi odbory. Jeho ��f je zn�m�, ale jeho p��slu�n�ci zn�m� nejsou. Tent o odbor m� pr�v� rozkr�vat k�efty s technick�mi pr�kazy, pasy a jin�m i materi �ly.....
Te� se ale vra�me ke St�tn� bezpe�nosti..... Jestli�e je tady mo�n� prod�vat p rav� technick� pr�kazy, ale fale�n� vystaven� ke kraden�m automobil�m, �ekn�te mi, co je mo�n� d�lat, kdy� nikdo nev�, kam se pod�ly origin�ly dokument� St� tn� bezpe�nosti, b�n� tiskopisy - nenarazili jsme ani na jedin� - nikde se ne objevilo ani jedno raz�tko St�tn� bezpe�nosti..... To teoreticky znamen�, �e v �m mohou vyrobit jak�koliv autentick� dokument. Prav�! Bude toti� na prav�m pa p��e, oraz�tkov�n prav�m raz�tkem, p odeps�n t�m spr�vn�m �lov�kem a naps�n n a spr�vn�m psac�m stroji! Samoz�ejm� je, �e ve St�tn� bezpe�nosti neexistuj� j en takov� blbci, kte�� in�en�ru Ji��mu Krej��mu vystavili fale�n� vysv�d�en� o St�tn� z�v�re�n� zkou�ce a diplom in�en�ra na Vysok� �kole b��sk� tak, �e pod le tohoto dokumentu promoval v roce 1965, ale je naps�n na pap��e, kter� byl v yroben v roce 1967. Tak�e pozor, v�ichni est�b�ci nejsou takov� blbci jako ti, kte�� to d�lali in�en�ru Krej��mu! Respektive blbec m�e b�t pan Krej��, pon �vad� od St�tn� bezpe�nosti dostal oraz�tkovan� �istopisy a vypl�oval si je s� m sv�m neum�l�m rukopisem a podle vlastn�ch p�edstav, jak asi vypad� vysoko�ko lsk� diplom. T�m p�dem bylo mo�n� ur�it, �e se jedn� o falsifik�t. Jinak ale m aj� odborn�ky. Za t�ch �ty�icet let si je vy�kolili, u� to d�vno nejsou ti �pa tn� vyu�en� nat�ra�i z pades�t�ch let!
Tak�e nebezpe�� spo��v� v tom, �e lid�, kte�� by teoreticky mohli a m�li p��sl u�n�ky St�tn� bezpe�nosti hl�dat, jsou na tom ideologicky naprosto stejn�, pon �vad� proch�zeli stejnou marx-leninskou p��pravou, nejsou na tom nijak jinak m or�ln�, pon�vad� jsou to materialist�, z�m�rn� materialisticky vychov�ni, a ne vid� na tom nic �patn�ho, kdy� si n�kdo n�co p�ivyd�l� do sv� kapsy, tedy i s pou�it�m zpravodajsk� techniky, nebo t�eba za p�eveden� kamionu s alkoholem, n ebo jin�m zbo��m. Tedy jde o zneu�it � pravomoci ve�ejn�ho �initele, co� oni za zneu�it� nepova�uj�, a nikdo je zat�m nevykopl, tak�e my je d�le plat�me ze sv�ch dan� - v�echny ty "odborn�ky" marx-leninsk� p��pravy, dnes odborn�ky na person�ln� pr�ci.... Pro� by to tedy nemohl d�lat tady "d�dek" Cvrkal, nebo n �kter� jin� z v�s? Rozhodn� poctiv�ji, s poctiv�j��mi �mysly, bez snahy n�koho zakr�vat, bez snahy zakr�vat n��� �p�nu..... Za ty sam� pen�ze, nebo za m��.. ...
Ga.: Pane Cvrkale, v Ostrav� existuje hospoda, kter� ��kaj� U majora. Sch�z� s e v n� vyhozen� est�b�ci s n�kter�mi z t�ch, kte�� slou�� d�le. Co o tom v�te? Cv.: No, v�me, v�me..... ��k� se j� U majora, ale je to restaurace Na kone�n�. Je to v P�skov�ch dolech v Z�b�ehu a my v�me, �e se tam sch�z� cel� ta b�val� "�lechta". Ale to nen� jen Na kone�n�, to je tak� v b�val�m D�b�nu, a dokud b yla v provozu kav�rna Elektra, sch�zeli se tak� tam na balk�nu.... J� s�m jsem tam vid�l b�val�ho ��fa M�stsk�ho v�boru partaje pana M�tla, tak� pana Lipinu a sam� b�val� funkcion��e..... Ned�vno jsem n�hodou potkal ve m�st� b�val�ho ideologick�ho tajemn�ka kraje, mysl� m, �e byl pro vysok� �koly, Ji��ho Krej� �ho, a on mi klidn� �ekl: "Nazdar d�dku, tak co, jak se V�m da��? M�te kapital izmus? M�te! Ale takov�, jak� my chceme!!!" Tady je jasn� vid�t, �e se st�le s ch�zej�, �e se utvrzuj�..... J� sice v�m, �lov�k se st�le toul� m�stem, m� spo ustu zn�m�ch a mnoho z jejich vlastn�ch �ad, �e ji� opou�t� komunistickou ideo logii a ne���� ji..... Dokonce u� opou�t� jejich heslo "nebylo jak za komunist �"... Komunist� to toti� d�lali chyt�e - chleba za dv� koruny, vaj��ko za �ed es�t hal��� ..... Ale lid� nejsou schopni domyslet, pro� to tak komunist� d�la li! To u� ale odbo�ujeme, to je n�rodn� hospod��stv�...... My v�me, �e se sch� zej�.... Te� dokon�ujeme dokumentaci velk�ch a st�edn�ch podnik� s jejich pers on�ln�m obsazen�m. Divil byste se - nen� v�t��ho a st�edn�ho podniku v Ostrav� , kde by nesed�li b�val� vysoce postaven� komou�i! Jeden vedle druh�ho! A� to vezmete ve stroj�renstv�, t�eba �elez�rny, nebo OKD ........ Prost� v�ude jsou ...... Museli to m�t p�ipraveno a j� d�v�m st�le v�ce a v�ce zapravdu Mirku Dolej��mu, kter� napsal "Anal�zu 17. listopadu"...... Pon�vad� to, co se d�je dnes v na�em st�t�, bylo daleko, daleko p�edem p�ipraveno, �e prost� do�lo jen k p�ed�n� moci "z ru�i�ky do ru�i�ky". .... Pro� se najednou za�al V�clav Hav el zaj�mat o "kulat� st�l" s panem Adamcem? K �emu byla ta komedie? Jak�pak "p �ed�n� moci"? N�kte�� p�nov� u� dnes ��kaj�: "Kdybychom cht�li, tak jsme v�s t enkr�t roznesli na kopytech...." V�m, �e to je pravda, s�m jsem byl v t� dob� dvakr�t v Praze, m�l jsem na z�dech r�nu od pendreku..... V�m, jak se to d�lal o a tak� jsem "organizovan�" prchal .....
Mus�m se ale pt�t "k �emu jim slou�� to dne�n� sch�zen� b�val� generality?" Bu � se tady p�ipravuje op�t n�jak� komercion�ln� pu�, nebo n�co, co domluvili te hdy u toho "kulat�ho stolu......"
Kr.: .... J� si mysl�m, �e to, co si lid� mysl�, nebo co je jim p�edest�r�no, �e by mohlo doj�t k n�jak�mu ozbrojen�mu pu�i, mysl�m si, �e to nen� realita. Toti�, kdyby se tady opakoval �nor 1948, tak mohou zn�rodnit jen sami sebe. Ni kdo jin� pen�ze toti� nem�! Slu�n� �lov�k tady t�k� pen�ze nem�. Mysl�m si, � e nebezpe�� spo��v� v n��em jin�m. St�tn� bezpe�nost nen� jen sledova�ka, nebo odposlechy, to je �ada jin�ch odbor� a profes�. To je ale v�echno St�tn� bezp e�nost. Jaksi se zapomn�lo hovo�it o tom, �e do dubna 1990 byla sou��st� St� tn� bezpe�nosti vojensk� kontrarozv�dka. To byl jeden z odbor� StB. V dubnu 19 90 byla tato arm�dn� slo�ka p�evedena pod pravomoc ministerstva n�rodn� obrany . Ale pozor! Bez jedin�ho prov��en�ho chlapa, tedy ��dn� prov�rkov� komise! A to je to, co je nejv�ce na o��ch. Ale tady jsou je�t� jin� slo�ky. T�eba rychl � kur�rn� slu�ba - p�lro�n� v�cvik u St�tn� bezpe�nosti a pak za�azen� do vlak ov� �ety, nebo k �echofrachtu, nebo k Aerolini�m..... Dnes u� v�me, �e ne b yl a jedna, jedin�, vlakov� �eta, ve kter� by nebyl �lov�k vy�kolen� StB k rychl� kur�rn� slu�b�. To se t�kalo Dunajplavby, n�mo�nictva i letectva. Do dne�n�ho dne st�le funguj� lid� vy�koleni St�tn� bezpe�nost� k n��emu. K p�ev�en� n�� eho, ani� by se ptali, o co jde.... Mohli V�s p�ev�zt t�eba v koberci...... Kd yby V�s toti� est�b�ci z venkovn� operativy unesli, zabalili do koberce a dopr avili t�eba na palubu �eskoslovensk�ho letadla v Americe, tito lid� by V�s dop ravili, bez ot�zek, do Prahy. Za t o byli placeni. Stejn� jako by dovezli n�j ak� bal��ek.... Pros�m V�s, jak se dost�val n� semtex ven? V takov�m mno�stv� , jako jej dost�vala t�eba IRA? To samoz�ejm� d�lala St�tn� bezpe�nost! Podpor ovali ka�dou revoluci..... V�ude! Ale prost�ednictv�m agent�. N�kte�� pracoval i v "mal� h�e", jin� ve "vysok� h�e". Podle toho, kde se pohybovali, nebo jak� byl jejich intelekt. Krom� toho ale nepro�la prov�rkami �elezni�n� policie. P sali jsme jako Ob�ansk� komise p��pis panu ministru dopravy a t�zali se, kdy p rojde �elezni�n� policie prov�rkami. M�li v�e, co policajti maj�, a hovo�� se o tom, sd�lili n�m to voj�ci, �e v mobiliza�n�ch skladech m�li sv� bedny s p�c hotn�mi zbran�mi. Byly deponov�ny u arm�dy a v p��pad� pot�eby by jim byly vyd �ny. Museli to b�t lid� spolehliv� a byli pova�ov�ni za policisty. Dnes ti�e p �e�li do slu�eb ministerstva vnitra! Ale tenkr�t, kdy� jsme odes�lali dotaz mi nistru dopravy, pro� tito lid� neproch�zej� prov�rkami, kdy� se jedn� o polici sty, bylo n�m sd�leno, �e nejs ou ve "slu�ebn�m pom�ru", ale v zam�stnaneck�m pom�ru, �e se jedn� o zam�stnance �eleznic! Tito lid� vycvi�eni St�tn� bezpe�n ost� ke speci�ln�m �kol�m na dr�ze! Jinak byli pro �eleznici k ni�emu ..... Pro St�tn� bezpe�nost pracovali tak� hasi�i. M�li jsme tady hasi�sk�ho d�stojn �ka, a kdy� jsme se jej na to ptali, potvrdil n�m to. Samoz�ejm�, �e ne dobrov oln�, dostali k tomu p��kaz - t�eba otev��t n�jak� byt. Bylo jim �e�eno, �e v byt� te�e voda. Jeli tam tedy hasi�i, dostavil se m�stn� okrsk��, ale v pozad� st�li �ty�i p�nov� v civilu. Kdy� otev�eli byt, zjistili, �e pod prahem je vy lit� kbel�k vody tak, aby to vypadalo, �e z bytu te�e voda, a v tu r�nu jim ok rsk�� zabr�nil ve vstupu do bytu. Ta m pak vstoupili �ty�i p�ni v civilu, a c o se pak d�lo v byt�, u� nikdo nev� ...... Tak�e, otev�ela byt St�tn� bezpe�no st? Neotev�ela! M�li povolen� k domovn� prohl�dce? Nem�li! Ten byt byl otev�en ve "ve�ejn�m z�jmu", tekla z n�j voda.....
Tak�e, kdy� to tak vezmeme, ve st�tn� spr�v� neexistovalo nic, co by nebylo St �tn� bezpe�nost� kontrolov�no, nebo kde by nem�la sv� d�v�rn�ky, a tito lid� s ed� na sv�ch m�stech d�le. Co z toho vypl�v� - za p��slu�n� bak�i�, nebo kdy� jsou to takzvan� "kompro-p��pady", tak�e ti lid� budou pracovat d�le..... Bu� za ten bak�i�, nebo p�itla�eni kompromituj�c�mi materi�ly ke zdi! Ty kompro-ma teri�ly, samoz�ejm�, existuj� d�le...... Ale ne v z�jmu demokratick� republiky , ale v z�jmu n�koho, kdo je ��d�! J ejich ��d�c� org�ny nemaj� meteri�ln� po t�e, nemaj� pot�e s nezam�stnanost�, mohou investovat, kupovat ....... A kdo asi koupil ty konspira�n� vily? O t�ch nic nev�me, nikdo n�m je neuk�zal, nik do n�m nep�edlo�il jejich seznam!
A te� mn� �ekn�te, je to v�echno n�hodn�, je to neorganizovan�? Je to n�hoda, �e nikdo z lid� pomocn�ch slo�ek StB nepro�el ��dnou prov�rkovou komis�? Je to n�hoda, �e nikdo nev�, co se stalo s objekty t�chto slo�ek? Je to n�hoda, �e nikdo nev�, co se stalo se zbran�mi t�chto slo�ek, kter� byly ulo�eny v arm�dn �ch skladech? Arm�d� nepat��, tam byly jen ulo�eny a pod ochranou. Co se stalo s vojenskou kontrarozv�dkou? Co je to vlastn� dnes vojensk� policie? Nen� to b�val� vojensk� kontrarozv�dka?
V�te, t�ch ot�zek, nezodpov�zen�ch ot�zek, je hodn�, a m�m dojem, �e pozornost od t�chto slo�ek se odv�d� z�m�rn� poukazov�n�m na St�tn� bezpe�nost. O t� v� d�l ka�d�, ale o t�ch ostatn�ch t�m�� nikdo. A tak je lep��, kdy� se hovo�� o slo�ce, kterou ka�d� znal a je ticho po p�in�, kdy� se jedn� o ty pomocn� slo �ky. Ov�em ne m�n� nebezpe�n�! A dodnes ��diteln�, dodnes nerozkryt�, dodnes n edot�en� ve sv�ch z�kladn�ch struktur�ch a ve sv�ch mo�nostech!
Jestli�e p�edpokl�d�me, �e tohle je t�et� bol�evick� pu�, a to z�ejm� je, nasv �d�uj� o tom fakta, potom my, jako jednotlivci stoj�me neorganizovan� proti or ganizovan� moci...
Ga.: P�nov�, d�kuji V�m za rozhovor a �as, kter� jste mi v�novali.St�ny V pond�l� 31.��jna ve 21.40 hod., vys�lala �esk� televize, pravideln� po�ad "S t�ny". T�ma bylo nanejv� aktueln�. T�kalo se odvol�n� Stanislava Novotn�ho, z funkce policejn�ho prezidenta. Mimo odvolan�ho prezidenta, byl v n�m d�n pros tor n�m�stku MV Fendrychovi, �len�m brann�bezpe�nostn�ho v�boru Parlamentn� sn �movny a v neposledn� �ad�, bl�zk�m spolupracovn�k�m Stanislava Novotn�ho. Z p osledn� jmenovan�ch, stoj� za zm�nku slova �editele sekretari�tu policejn�ho p rezidenta, Ji��ho Kozelky. Jeho odch od z t�to funkce, a t� od policie , na protest proti odvol�n� Stanislava Novotn�ho, hovo�� za v�echny koment��e. Mimo n�j, ze stejn�ch d�vod�, opou�t� �ady policie dal��ch n�kolik pracovn�k� Poli cejn�ho prezidia, mimo jin� Ing. Milan Va��k a Ota Karafi�t. Posledn� jmenovan �, po t�m�� deseti letech slu�by, a ned�vn�m p�ijet� na Policejn� akademii. Po dle jeho slov, po nepochopiteln�m odvol�n� policejn�ho prezidenta, ztratil ve� ker� iluze o neust�le om�lan� demokratizaci policejn�ho apar�tu. Ota Kara f i� t, byl m�m n�stupcem ve funkci vedouc�ho operativn�ho odd�len� Odboru kontroly a st�nost� Policejn�ho prezidia, a podobn� krok jsem mu rozmluvil, jako neuv �en�, v dob� m�ho odchodu od Policie �R. Obdivuhodn� ekvilibristick� kousky p �edv�d�li p�nov� Ku��lek a �uman (oba ODA). Opakovali vesm�s v�e, s ��m brann� bezpe�nostn� v�bor Parlamentu (p�edt�m �NR) operuje od sv�ho vzniku, a oba v� e uveden� poslanci jsou skute�n� k opakov�n� podobn�ch fr�z�, renomovan� (oba na tomto �seku p�sob� od prvopo� �t ku). Je jen na �kodu, �e nebyli ve sv�ch z �v�rech tak kategori�t�, p�i projedn�v�n� podobn�ch zm�n (odvol�n�) v p�ede�l� ch p��padech.
Ve vystoupen� n�m�stka ministra, Martina Fendrycha, se opakovaly invektivy v�� i Stanislavu Novotn�mu, vysloven� ji� v ned�ln� televizn� "Debat�". Vz�jemn� vyvracen� jednotliv�ch n�zor� mezi Fendrychem a Novotn�m tzv. na d�lk u, poslou�ilo sp� k dal��mu prohlouben� nepochopen� div�k�, sleduj�c�ch tento zaj�mav� po�ad. Hled�n� pravdy je pro n� daleko obt�n�j��, ne� pro osoby zai nteresovan� a informovan�. Zvl�t�, kdy� se na z�v�r objevil koment��, ve kter �m bylo vy��eno podez�en�, �e se Stanislav Novotn� �dajn� v�znamn�, pod�lel na odposlechu �stavn�ch �initel�
Neprodlen� po skon�en� po�adu jsem se telefonicky spojil se Stanislavem Novotn �m, a dot�zal se jej, na pravdivost, nov� se objeven�ho podez�en�.
Jeho odpov�� byla, p�esn� takov�, jakou jsem o�ek�val, cituji : " Jedn� se poc hopiteln� o nesmysl, a v souvislosti s t�m budu uva�ovat o pod�n� podn�tu, na zah�jen� trestn�ho st�h�n� osoby, je� tuto l�ivou "informaci" vypustila, a pro st�ednictv�m televize ���ila.
Nen� bez zaj�mavosti, �e jsem p�ed v�ce ne� p�l rokem podal St�tn�mu zastupite lstv� podn�t, jen� se t�kal shodou okolnost� t� odposlechu.
Ne sice �stavn�ho �initele, ale m� osoby, co� nijak nesni�uje nez�konost tohot o opat�en�. Trestn� ��d a platn� z�kony na�� republiky, ned�laj� a ani nep�ipo u�t�j� rozd�l mezi ob�any. Bohu�el, p�etrv�vaj� praktiky z obdob� totality, kd y �stavn� a pr�vn� normy plat� rozd�ln� pro nomenklaturu, a zvl pro zbytek populace. Podle tohoto sc�n��e se chovaj�, jak org�ny �inn� v trestn�m ��zen�, tak justice.
D�ky tomu se toti� mohlo st�t, �e mimo nez�kon�ho odposlechu m� bytov� stanice a bezd�vodn�ho sledov�n� m� osoby, co� lze bez jak�chkoliv pochyb charakteriz ovat, jako bol�evicko-est�b�ck� komplot, se objevovali dal�� a dal�� nez�konn� a nebezpe�n� aktivity.
Do dne�n�ho dne jsem nebyl sezn�men s v�sledkem pro�et�en� m�ho podn�tu. Tento t�den bude p�ed�n dal�� na Vrchn� st�tn� zastupitelstv�, jen� se bude t�kat d al��ho skand�ln�ho postupu pracovn�k� ministrovi Inspekce.
Tato slo�ka, vybaven� neuv��iteln�mi kompetencemi a technikou, jak� se bohud�k nedost�valy ani "�dajn�" zlikvidovan� StB, se chovala v ur�itou dobu tak, jak oby v na�em "pr�vn�m" st�t� neexistovaly ��dn� z�kony.
Sv�d�� o tom dokument, jen� stvo�il ��f, ��f�, b�val� �editel Inspekce MV, sou druh "JUDr." Josef Kolaja, 17.ledna 1994 , veden� pod ��slem jednac�m SIS-0029 / I-01-94. V n�m sd�luje, �e byl po��zen digit�ln� dokumenta�n� z�znam, v jedn om pra�sk�m restaura�n�m za��zen�. Z�jmov�mi osobami, proti kter�m byla nez�ko nn�m zp�sobem tato technika pou�ita, byli vesm�s pracovn�ci Policejn�ho prezid ia, mimo mne je�t�, Michal �tikar, ing.Milan Va��k, Ota Karafi�t, Ji�� Hru�ka a dal��. Tento nez�konn� akt, m� v�a k je�t� jedno zaj�mav� pozad�. Majitelem (n�jemcem) tohoto za��zen� (jedn� se o objekt v majetku Policie, pronajat� za velmi zaj�mavou ��stku 190 K� , za metr �tvere�n� ro�n�, v sam�m centru Prahy ) a ��astn�kem t�to akce, je jist� pan Babula, dlouholet� p��tel pana Kolaji, a nepochybn� vzhledem k podivn�m aktivit�m sv� firmy ve spojen� s pra�skou pol icejn� spr�vou, i s jej�m b�val�m �editelem Pavlem Hofmanem.
Nebezpe�nost a zlovolnost tohoto nez�konn�ho aktu zn�sobuje fakt, �e pou�it� o perativn�ch prost�edk� bylo pou�ito, na z�klad� st�nosti !, soudruha Hofmana. Jak se k t�mto aktivit�m sv�ho pod��zen�ho vyj�d�� pan K�i�an a pan Ruml, a d �le jak je odm�n� p�i soudn�m jedn�n� soudce, bude lakmusov�m pap�rkem na�� to lik proklamovan� demokracie.
Zat�m podle neov��en�ch informac�, se pan Kolaja stal p�ed t�emi m�s�ci, majit elem domu, na hlavn� kladensk� t��d�, kde pronaj�m� za lukrativn�ch podm�nek p ��zemn� prostory (�dajn� 180 000 K� m�s��n�, tedy za ��stku, za kterou byli pr onaj�m�ny policejn� objekty v centru Prahy, ale s t�m rozd�lem, �e se jednalo a jedn� o platby ne za m�s�c, ale za rok. Z j�m vypracovan�ch "kontroln�ch" z� v�r� vypl�v�, �e se jednalo o odpov�daj�c� platby. Z ciz�ho krev nete�e, ale z �ejm� ob�as uk�pne do spr�vn� kapsy. ) Z�ejm� mu jako v jin�ch existen�n�ch z �le�itostech, jakou byla funkce �editele Inspekce MV �R, tak i nyn� v podnik�n �, pom�h� jeho �vagr, poslanec a �len brann�bezpe�nostn�ho v�boru parlamentn� sn�movny za ODS, pan Klas. Je skute�n� zaj�mav�, jak se rychle zapojili, nav�c bez jak�chkoliv finan�n�ch probl�m� do podnik�n�, odvolan� soudruzi Hofman, K olaja a Trejbal. Snad n�kdy za dal��ch �ty�icet let bude vytvo�ena parlamentn� komise, je� se bude zab�vat neproml�iteln�mi zlo�iny dne�n�ch exponent�. Dne s na to skute�n� nen� �as. Je toti� p�ed komun�ln�mi volbami a za dva roky bud ou parlamentn�. A tak to p�jde d�l a d�l a�.......Ne, nechci skute�n� dom�let kam a�.
P�emysl Vachalovsk�
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor: Kohout Lubor a kol. ¦
¦Název: Komu vadí Sprušil? ¦
¦Zdroj: NNp Ročník........: 0002/022 Str.: 001 ¦
¦Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný obsah:
-----------
aneb něco tady páchne
O případu Jiřího Sprušila jsme již psali v NN č. 21, jeho případ
jistě není jednoduchý a pochybnost v něm vyvolává i skutečnost,
že jeden ze současných aktérů Jan Ruml je muž s velmi dobrou
pověstí. Jistě pan Ruml od svého příchodu na Federální
ministerstvo vnitra udělal obrovské množství práce, má velký
podíl na paralyzování Státní bezpečnosti, na omezení moci FMV, na
kádrových změnách. Dopustil se samozřejmě chyb, je to
pochopitelné, své životní zkušenosti sbíral v úplně jiné oblasti
a prostředí. Dlouhé roky Jan Ruml působil v aktivní opozici proti
komunistickému režimu, pracoval v podřadných funkcích, nebylo mu
umožněno studovat. Dnes je českým ministrem vnitra, po
zkušenostech, které sám s nedemokratickými účelovými metodami
získal, kdy roky bojoval za dodržování lidských práv, se nechce
věřit, že by dnes mohl jednat podobně účelově jako komunističtí
předchůdci ve vysoké vnitrácké funkci. Chyby a nesprávná
rozhodnutí z období jeho náměstkování pravděpodobně vysoce
převýšila pozitivní práce, kterou ve stejném období vykonal. Dnes
již ovšem není mužem bez zkušeností s politickou mocí a
bezpečnostními složkami. Pokud se dopustí excesů, neměly by být
promíjeny jen proto, že Jan Ruml je antikomunista, či
bezpečnostní odborník. Kdyby se z těchto a dalších důvodů
přehlížely, bylo by to velmi podobné chování v minulosti, kdy k
přikrytí stačilo, že někdo byl komunista. Jaká je pravda v
případu Jiřího Sprušila, jsme se snažili zjistit u obou stran.
Jarmila Kudláčková 21. srpna 1992 u Jana Rumla a ve stejný den my
v Ostravě. Odpoledne jsme přijeli k budově Krajského ředitelství
policie, místu, kde má kancelář ostravská občanská komise.
Dovnitř jsme se dostali bez problémů, ty měl nedávno při svém
příchodu právě Jiří Sprušil, strážný ho odmítl pustit dovnitř.
Trochu paradox. Není to jistě tak dlouho, kdy uctivě otvíral
dveře před tím samým Jiřím Sprušilem. U nás však bohužel dosud
většinou úctu nevyvolávají kvality člověka, ale funkce, kterou
zastává. Když ji najednou nemá a je u jiných pánů s funkcí v
nemilosti, jen skuteční přátelé zůstávají a krysy si s chutí
kopnou do mrtvoly. Jsme očekáváni předsedou Krajské občanské
komise panem Grecmanem, tajemníkem panem Krejzou a zanedlouho
přijíždí i Jiří Sprušil. Začínáme si povídat, jak vše začalo a
kdo Jiří Sprušil vlastně je. Rozhovor je dlouhý, a tak vše
nebudeme reprodukovat, pouze holým přepisem, ale použijeme i
dokumentů, jež máme k dispozici.
Pplk. ing. Jiří Sprušil pracoval před rokem 1968 jako
vyšetřovatel Správy veřejné bezpečnosti v Ostravě, před tím
vystudoval civilní Vysokou školu báňskou.
Po okupaci byl vyhozen z SNB "jako nositel pravicového
oportunismu v Severomoravském kraji" a jako kontrarevolucionář,
tedy z politických důvodů.
Od roku 1971 až do roku 1989, tedy plných 19 let pracoval pak,
přesto, že měl odborné vysokoškolské vzdělání, jako pomocný
dělník v dolech OKR.
Členem KSČ byl od května 1968 do dubna 1969.
Na základě doporučení OF byl 19. února 1990 jmenován do funkce
náčelníka Krajské správy SNB v Ostravě.
Po nástupu do této funkce vzal vážně snahu o očistu SNB od
příslušníků StB, a dalších zkompromitovaných kádrů. Hned od
počátku spolupracoval při očistě SNB velmi úzce s občanskými
komisemi a podle názoru členů těchto komisí byl jedním z těch
vedoucích pracovníků SNB, kteří v tomto směru udělali nejvíce
praktické práce. V ostravském kraji nebyly prověřeny pro další
službu v policii téměř dvě třetiny z prověřovaných příslušníků
StB a vedoucích funkcionářů SNB. Při prověřování činnosti těchto
příslušníků postupoval jako jeden z mála tehdejších vedoucích
funkcionářů SNB v naprostém souladu s platnými zákony a předpisy.
Tím ovšem vzbudil nenávist řady příslušníků StB a
zkompromitovaných funkcionářů.
V té době ještě netušil, že tři nově jmenovaní náměstci náčelníka
Krajské správy SNB, tedy jeho nejbližší spolupracovníci,
Chovanec, Lamač a Vaculka jsou spolupracovníci StB. Akce "Klín"
se tedy v počátku podařila a nový náčelník J. Sprušil byl
obklopen ze všech stran lidmi pevně svázanými s minulým režimem.
Pro zkušeného a inteligentního člověka, kterým J. Sprušil je,
ovšem nebylo zase tak složité skutečnou minulost těchto lidí
zjistit. Nejdříve odhalil pana Chovance, který se stal ředitelem
krajské úřadovny Úřadu na ochranu demokracie a ústavy, pak pana
Lamače a řadu dalších funkcionářů SNB, např. náčelníka Krajské
dopravní policie V. Szopa, který úzce spolupracoval s velením
sovětských vojsk a byl v nomenklatuře KV KSČ J. Kohuta, bývalého
I. náměstka KS SNB z doby náčelníkování F. Kincla atd. Tvrdě se
také postavil proti případům, kdy se policejní funkcionáři stali
členy různých podnikatelských a jiných organizací, např. velitel
městské správy SNB A. Mazel, byl členem dozorčí rady švýcarské(?)
společnosti SNIP atd.
Není proto divu, že brzy začaly být organizovány různé pomluvy a
akce, které měly vést k odvolání pro zkompromitované kádry SNB
tak nebezpečného náčelníka.
Tím spíše, že J. Sprušil vyžadoval dodržování práva a zákonů od
všech příslušníků, nových i starých. Tak se dostal do konfliktu i
s vedením ÚOÚD, jmenovitě pány Stárkem a Vodsloněm, kteří
neoprávněně vyžadovali uvolnění budovy krajské správy a v rozporu
se zákonem blokovali uvolnění prostorů pro StB na poštách v
Ostravě.
Tím se ovšem pan Sprušil dotkl jejich pocitu vlastní důležitosti
a jejich ješitnosti, a tak spolu s J. Chovancem využili starých
kamarádských vazeb s J. Rumlem (tehdejším prvním náměstkem
federálního ministra vnitra) a pana Sprušila v jeho očích řádně
očernili. Jan Ruml zase ve stejném směru ovlivnil ministra vnitra
Langoše. Výsledkem bylo odvolání J. Sprušila z funkce ředitele
Krajské správy SNB, v listopadu 1990, a to na podnět FMV.
Použita byla zásada účel světí prostředky a noví funkcionáři FMV
tímto protiprávním odvoláním J. Sprušila splnili přání estébáků,
agentů a zkompromitovaných příslušníků SNB: Propuštění pana
Sprušila totiž předcházel služební podvod, kterého se dopustil
bývalý ministr vnitra ČR T. Hradílek tím, že dodatečně vypracoval
a zpětně antidatoval kompetenční rozkaz a zároveň využil tzv.
reorganizace (změna názvu Krajské správy SNB na Správu VB) k
propuštění nepohodlného policajta Sprušila. Tomáš Hradílek
později přiznal, že jednal na nátlak svého kamaráda J. Rumla a
jako čestný člověk uznal svou chybu, a to byl i jeden z důvodů
jeho odstoupení z funkce ministra vnitra ČR. Na funkci ministra
vnitra ČR doporučil při svém odchodu J. Sprušila nebo T. Sokola.
Ministrem se stal Tomáš Sokol.
Po přešetření celé záležitosti kolem odvolání byl J. Sprušil v
lednu 1991? ustanoven do funkce zástupce náčelníka Správy VB v
Ostravě. Ačkoliv tedy byl odvolán neoprávněně, nebyl ustanoven
zpět do funkce náčelníka, ale pouze jako jeho zástupce. Protože
však tehdy ještě pplk. Sprušil netuší, že nový náčelník Vaculka
je spolupracovníkem StB, a protože mu nejde o funkci, ale o
možnost podílet se na práci při budování policie demokratického
státu, neprotestuje a znovu se s plným elánem pouští do práce.
S pro něj typickou nesmlouvavostí kritizuje nešvary v policii,
protiprávní a diletantské postupy, ať se jich dopouští kdokoliv.
Je mimo jiné jmenován členem komise ustanovené FS pro
objektivizaci interpelace poslance Sachra, který ostře kritizoval
poměry ve vedení FMV.
Svou práci i zde bere vážně, a když FMV 6. 5. 1991 vydá
prohlášení k této záležitosti, které je podle něho zavádějící a
neodpovídá na otázky uvedené v interpelaci, vystupuje s některými
fakty ve sdělovacích prostředcích.
Například v interwiev pro MF dnes, 20. 5. 91 říká, mimo jiné:
"Zákon č. 100/70 Sb., o služebním poměru příslušníků SNB říká, že
žadatel o přijetí musí mít požadované vzdělání a být bezúhonný.
Kriticky se vyjadřoval rovněž k akci Mošnov: "Neměl jsem a nemám
nic proti razantně provedeným policejním akcím. Jejich síla musí
být však úměrná operativně ověřené míře očekávaného odporu. Ten
nebyl zjištěn před akcí ani při ní samotné. Bezdůvodné násilí
bylo používáno v lokalitě letiště Mošnov všude a proti každému
zaměstnanci. Hledaly se objekty, které tam nebyly a hledala se
zásilka, jejíž obsah ani nebyl znám. Jak se ukázalo,
takticko-operační příprava akce byla mizerná, taktéž
vyhodnocování informací získaných před akcí." (Metropolitan, 18.
4. 92)
I tady měl pan Sprušil pravdu, což v té době vehementně popíral
jak ministr Langoš, tak jeho náměstek Ruml. Branně-bezpečnostní
výbor FS se celou záležitostí zabýval, ale výsledek jeho
vyšetřování vyústil nakonec v pochvalu organizátorům akce, tedy
vedoucím funkcionářům FMV. Na jakoukoliv kritiku této akce
reagovali funkcionáři FMV, včetně pana Rumla, velmi podrážděně a
odmítavě. Teprve na jaře 1992 Jan Ruml přiznal veřejnosti, že se
akce Mošnov "moc nevydařila".
Pan Sprušil zatím dále pokračoval ve snaze o očistu policie. Mimo
jiné zjistil, že současný ředitel Správy policie Severomoravského
kraje, pan plk. Vaculka, byl po svém propuštění z SNB v roce 1976
spolupracovníkem StB. Na takovéto zjištěné skutečnosti okamžitě
upozorňoval své nadřízené a žádal nápravu. Stával se stále více
nebezpečným pro svou nekompromisní snahu o dodržování zákonů a
platných předpisů. Není proto divu, že byl 16. 1. 1992 ze své
funkce zástupce ředitele Správy PČR v Severomoravském kraji
odvolán. Důvodem odvolání bylo komplexní hodnocení, ve kterém
bylo, údajně na základě psychologického vyšetření a služebního
hodnocení konstatováno, že není způsobilý zastávat dosavadní
funkci, a je proto přeřazen na funkci samostatného referenta
ekonomického odboru.
Proti tomuto rozkazu se J. Sprušil odvolal a žádal rovněž
přezkoumání svého komplexního hodnocení, protože šlo o zjevně
nezákonný postup.
Z téhož důvodu podal v únoru 1992 u soudu v Ostravě trestní
oznámení na ředitele Policie ČR Zelenického a na L. Vaculku pro
nezákonný postup při svém odvolání. Tato causa se bude soudně
projednávat v září tohoto roku.
Ve svém odvolání J. Sprušil mimo jiné žádal přezkoumání
správnosti závěrů psychologického vyšetření.
Senát poradní komise MV ČR, jež je doporučujícím orgánem
odvolacího orgánu (ředitele Policie ČR Zelenického) ustanovil
znalce, kteří měli odpovědět na tyto otázky:
1. Zda stanovisko k psychické způsobilosti J. Sprušila bylo
zpracováno metodami obvyklými pro zjišťování psychických
předpokladů vyšetřovaného pro řídící funkci a zda byly metody
správně aplikovány
2. Posoudit relevanci závěrů z tohoto vyšetření učiněných
3. Idenfitikovat hypothetické charakteristiky osobnosti J.
Sprušila z materiálů obsažených v jeho osobním spise.
Znalecký posudek byl vypracován soudními znalci doc. PhDr. M.
Nakonečným, vedoucím katedry sociologie práce a vzdělávání
dospělých FF UK v Praze a PhDr. Ivanou Šnýdrovou z téhož
pracoviště.
Na doporučení Občanské bezpečnostní komise v Ostravě byl rovněž
proveden psychologický rozbor osobnosti krajským psychologem
PhDr. Karlem Jurkem, který byl senátem poradní komise MV ČR
rovněž převzat do vyšetřovacího spisu.
Ministerstvo vnitra ČR oficiálně ustanovení soudní znalci došli k
následujícím závěrům:
1. K psychodiagnostickým účelům byly použity zejména tzv.
projektivní metody. Výsledky dosažené užitím těchto metod jsou
často zpochybňovány pro nedostatek objektivních kritérií jak
psychické projekce, tak i vyhodnocení jejího obsahu (zatížení
větší či menší mírou subjektivity)..... Pro řešení úkolu, který
byl psychologům ministerstva vnitra zadán, by bylo vhodnější
použít metody přímého testování řídících schopností, např. ......
Vhodnost použitých psychodiagnostických metod je tedy sporná."
2. Je-li některými psychology zpochybňována objektivnost výsledků
projektivních metod a tyto metody byly především podkladem pro
psychologické závěry o osobnosti ing. Sprušila, jsou i tyto
závěry sporné." .....
V další části posudku uvádějí znalci konkrétní rozpory v
hodnocení psychických charakteristik ing. Sprušila a uvádějí:
"uvedené charakteristiky (v posudku) přesahují zřejmě možnosti
věcné interpretace získaných výsledků. Proband je např.
charakterizován tak, že se vyznačuje neodůvodněným podezíráním
(str. 2), avšak zda jsou jeho podezření důvodná, nebo ne, nelze
zjistit psychodiagnostickou cestou. Jde tu tedy zřejmě o převzetí
již hotového soudu, jehož pravdivost je možná sporná.".....lze
poukázat na možný rozpor: autor Znaleckého posudku konstatuje u
probanda zřetelně snížené sebevědomí, autoři Stanoviska
konstatují naopak "extrémně vysokou ctižádostivost, úroveň
aspirace a sebecitu" - jde o psychologicky neslučitelné
charakteristiky."
Uvedené psychologické nálezy nejsou v souladu s charakteristikami
pplk. ing. J. Sprušila obsaženými v jeho Komplexním služebním
hodnocení ze dne 7. 1. 1992, které je podepsáno ředitelem správy
plk. L. Vaculkou.
3. Charakteristika J. Sprušila, v níž základními sledovatelnými
znaky jsou projevy agrese až otevřené konflikty, vyznačující se
neotřesitelným setrváváním na určitých názorech (postojích).
Zda jsou tyto názory objektivní či nikoli, se vymyká
psychologickému posouzení..... nelze ani činit závěry o tom, zda
jejich prosazování je výrazem nedostatku tolerance, silně
agresivního založení, či dokonce patologické osobnostní dynamiky
či psychopatického založení, nebo zásadovosti, rozhodnosti a
jiných naopak pozitivních volních vlastností."
Závěry:
a) zjišťování předpokladů pro řídící funkci nebylo založeno na
užití zcela adekvátních metod......
b) na otázku, zda byly tyto metody při vyšetřování správně
aplikovány, lze odpovědět jen nepřímo, že se to u renomovaných
psychologů předpokládá.
Pochybnosti, které byly k některým aspektům psychologického
vyšetření na předchozích stránkách formulovány, zakládají nutnost
provést další přímé vyšetření ing. Sprušila a srovnat jeho
výsledky s výsledky získanými předmětným vyšetřením, které lze
považovat za sporné.
Podepsán doc.dr. Milan Nakonečný PhDr. Ivana Šnýdrová, CSc.
6. dubna 1992
K podobnému závěru došel při psychologickém vyšetření ing.
Sprušila i PhDr. Karel Jurek, který ve svém obsáhlém vyjádření
uvádí: "Vcelku typ demokratického až prozíravého řídícího
pracovníka...... poměr kladných faktorů vůči negativním je tu 13
: 6!
(myslí se pro výkon řídící funkce, pozn. autora)
Celá záležitost je tedy jasná. Nezávislé psychologické vyšetření
a posouzení psychologických závěrů, na jejichž základě byl ing.
Sprušil shledán nezpůsobilým pro výkon vedoucí funkce, bylo
zřejmě zmanipulováno a v každém případě sporné.
Na základě toho senát poradní komise MV ČR doporučil J.
Zelenickému, aby odvolání pana Sprušila vyhověl.
Ředitel Policie ČR František Zelenický však odvolání nevyhověl,
ani pokud jde o odvolání J. Sprušila proti komplexnímu hodnocení
(které se zakládalo zejména na posudku psychologů MV ČR, vedených
PhDr. Richterem, CSc. a které bylo znalci hodnoceno, jak uvádíme
výše) ani, pokud jde o odvolání z funkce zástupce náčelníka
Správy policie v Severomoravském kraji.
Odůvodnění tohoto zamítavého rozhodnutí pana Zelenického je tak
"poučné" a tak vypovídající o poměrech v české policii, že je
uvádíme v celé kráse:
(Odůvodnění - podtrhané)
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor: Žižka Petr ¦
¦Název: Jmenuje se moravský Catani Sprušil? ¦
¦Zdroj: NNp Ročník........: 0002/022 Str.: 002 ¦
¦Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný obsah:
-----------
Povinností příslušníků podle ustanovení paragrafu 23 je ohlásit
nadřízenému závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují
výkon služby a hrozí škodou.
Příslušníci nemohou získat důvěru občanů tím, že jednoho
delikventa propustíme a místo něho přijmeme dalšího a ještě do
tak vysoké funkce. Jan Ruml rád podstrkuje jiným, co by měli
udělat. U druhých na překračování pravomocí poukazuje, ale sám si
toto překračování vzal za své. Některé své dosavadní postupy bude
mít možnost vysvětlit vojenskému prokurátorovi.
- Mám tomu rozumět tak, že jste na něj podal žalobu?
Ano. A také na další pracovníky FMV.
"Nejde o můj osobní spor s Janem Rumlem. Mám výhrady k jeho
názorové proměnlivosti a neodbornosti. Předložil jsem mimo jiné
fotokopii rozsudku trestního senátu Okresního soudu v Prostějově,
číslo jednací 1 T1/82 ze dne 19. 1. 1982 s razítkem soudu,
předsedy soudu a jeho vlastnoručním podpisem, kterým byl
stávající náměstek FMV Arnošť Kohut odsouzen k osmi měsícům
nepodmíněně. Za absurdní považuji, že je i poté třeba svědecky
dokládat kriminální závadovost pana náměstka. Arnošt Kohut nebyl
odsouzen za politiku. Naposled se dostal do rozporu se zákonem už
jako náměstek FMV a vyšetřování bylo zahájeno 1. 10. 1990. Jedna
policejní karta se závažnějšími poznatky byla vyzvednuta v
Prostějově v době, kdy tam byl pan Kohut s jedním ministrem, a už
nebyla vrácena."
- Předložil jste důkazy i k jiným funkcionářům FMV?
"Ano, k panu ministru Langošovi. Ve svém rozhovoru vydaném ČTK 2.
února 1991 uvedl, že má-li někdo nějaké magnetofonové záznamy
prokazující, že by měl podněcovat vzpouru ve věznici v Leopoldově
v březnu minulého roku, kam docházel za VPN, tak by měly být
odevzdány prokuratuře. Byly předány vyšetřující komisi. Jsou to
záznamy svědectví a mohly by posloužit jako výchozí materiál
pro další šetření. Jeden ze svědků řekl, že před vzpourou pan
Langoš prohlašoval: ŢMůžete to tady podpálit, za to vám ručím.Ţ
Dále František Stárek, jeden z vedoucích funkcionářů FIS,
prosadil v loňském roce na místo ředitele podřízené úřadovny v
jednom českém kraji svého dobrého známého, o kterém se ukázalo,
že jako civilista byl ve vlivu StB. Přes upozornění občanskou
komisí ze 3. 4. 1991 pana Stárka a ministra Langoše, ani jeden z
nich dosud neprovedl personální opatření. Koncem roku 1990 v
jednom nápravně výchovném ústavu byla probírána pracovníky
tehdejšího Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie dokumentace
jisté činnosti. Když se tam dostavil pan Stárek a zjistil, že se
tam nacházejí příslušné doklady jeho přítelkyně, ústavní
pracovnice, doklady odvezl, přítelkyni prosadil do funkce
ředitelky NVÚ a jejího řídícího pracovníka nechal propustit,
přestože byl krátce před tím prověřen. V jiném kraji neprošel
jeden důstojník StB prověrkovým řízením, přesto byl panem Stárkem
ustaven do funkce náměstka ředitele Úřadu pro ochranu ústavy a
demokracie.
Jsou snahy rozbít komisi a neuveřejňovat výsledky. Uvedu
informaci z důvěryhodného zdroje FS. Předseda
branně-bezpečnostního výboru Ladislav Lis přizval k sobě Jána
Langoše a předběžně mu sdělil, že nemá se svými náměstky počítat.
Pan ministr odpověděl, že když se na ně sáhne, vyvolá vládní
krizi. Myslím, že se přeceňuje. Nedávno došlo k výměně ve funkci
ministra spojů a vláda pracuje na svých úkolech dál. Vládní krize
nevznikla. Ministr Langoš se snažil v komisi poukazovat u
prokázané trestné činnosti náměstka, že se málem jednalo o jistý
odboj proti totalitnímu režimu. Údajně v jednom případě se v
hospodě rval v loňském roce s bývalým estébákem. S čistým
svědomím mohu říci, že interpelace Richarda Sachra je plně
opodstatněná ve všech bodech. Podle mého názoru stávajícímu
vedení FMV svěřit správu hřbitova o deseti popisných číslech by
bylo hazardem. Státní představitelé, kteří mají pravomoc jmenovat
ministra a jeho náměstky, by se nad vzniklou situací měli vážně
zamyslet."
- Můžete říci něco bližšího ke schůzce v Mělnické vinárně, při
které, jak jste pro náš list nedávno řekl, došlo k rozhovoru o
zinscenování konfliktu mezi vámi a vaším velitelem Ludvíkem
Vaculkou?
"Členy této společnosti byli propuštění důstojníci StB z
pražských centrál, kteří se oslovovali soudruzi. Je pozoruhodné,
že mezi ně přišel i František Stárek. Mezi přítomnými proběhl mj.
tento rozhovor: ŢJe nutné všechny bývalé estébáky, kteří chodí po
ulici v hodnosti podplukovníka a plukovníka, udržet, protože to
je naše rezerva, a obsadit jimi různá velitelství v Praze."
- Václav Havel při své návštěvě Ostravska opět řekl, že nemá nic
proti tomu, že v čele FMV jsou kamarádi z minulých let. I když to
nevidí perspektivně. Jak se díváte na vedení rezortu vy?
"Nelze upřít panu prezidentu jeho jistě dobře míněný názor. Je
ovšem otázkou, když mu kamarádi v tak vysokých funkcích začnou
dělat ostudu, zda kamarádství má převažovat nad nedobrými
pracovními výsledky a nezodpovědností a zda by z toho neměl
urychleně vyvodit přísné závěry.
Vůbec však nesouhlasím s rodinnými klany v kterékoliv organizaci.
Jan Ruml je prvním náměstkem FMV, jeho bratr Jiří šéfem Ochrany
prezidenta republiky, jejich švagr ing. Jiří Fulík šéfem Úřadu
pro ochranu ústavních osob a otec Jiří Ruml poslancem FS a
předsedou komise vyšetřující události 17. listopadu 1989, která
provádí také lustrace."
Petr Žižka
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor: Zelenický František ¦
¦Název: ¦
¦Zdroj: NNp Ročník........: 0002/022 Str.: 003 ¦
¦Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 27.04.1992 Rok: 1992 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný obsah:
-----------
České republiky
V Praze, dne 27. dubna 1992
Č.j.: KM-16/PK-1992
Rozhodnutí
Podle ş 117 a násl. zákona č. 100/1970 Sb. (ve znění změn a
doplňků), o služebním poměru příslušníků, jsem po předchozím
projednání v poradní komisi posoudil odvolání podplukovníka Ing.
Jiřího SPRUŠILA, nar. 17. ledna 1938, staršího referenta
specialisty kontrolní skupiny ekonomického odboru Správy PČR
Severomoravského kraje proti
- komplexnímu služebnímu hodnocení schválenému dne 14. ledna 1992
ředitelem Správy PČR Severomoravského kraje,
- rozkazu ve věcech personálních ředitele Správy PČR
Severomoravského kraje č. 20 ze dne 16. ledna 1992 o ustanovení
do stávající funkce podle ş 18 odst. 1 písm. c) zákona č.
100/1970 Sb. a rozhodl jsem ve smyslu ustanovení ş 117 odst. 1
cit. zákona
takto:
podle čl. 57 odst. 2 nařízení ministra vnitra ČSSR
č. 26/1983 odvolání zamítám a napadené
služební hodnocení i personální rozkaz
potvrzuji.
Odůvodnění
Posouzením věci na podkladě soustředěné dokumentace a v zákonné
lhůtě podaných odvolání pplk. Ing. Jiřího SPRUŠILA jsem neshledal
důvod ke změně nebo zrušení napadeného služebního hodnocení či
personálního rozkazu. Služební orgán I. stupně řízení v
předmětné personální záležitosti postupoval v souladu s
příslušnými ustanoveními zákona č. 100/1970 Sb. a předpisy
vydanými k jeho provedení. Námitky odvolatele jsou neopodstatněné
a nemají oporu v obecně závazných ani resortních právních
předpisech.
Zpracované služební hodnocení je objektivní a s potřebnou
přesností vystihuje odborný a morální profil odvolatele, včetně
zhodnocení podmínek pro další výkon služby. Jeho závěr, že
odvolatel není způsobilý zastávat funkci zástupce ředitele Správy
PČR Severomoravského kraje, ale je způsobilý k výkonu funkce u
ekonomického odboru zmíněné správy, má oporu v hodnotící části.
Dostatečný důvod pro zpracování komplexního služebního hodnocení
byla zjištěná psychická nezpůsobilost pro výkon řídící funkce,
která se negativně projevila v jednání odvolatele při plnění
pracovních úkolů. Z věcného hlediska je nevýznamné, zda psychická
nezpůsobilost byla zjištěna v rámci atestací podle nařízení
ministra vnitra České republiky č. 74/1991 (respektivě a přesněji
jejich příprav, neboť v inkriminované době nebyla ustanovena
komise příslušná k jejich provedení), nebo na základě rozhodnutí
služebního orgánu vydaného podle čl. 24 odst. 2 písm. c) nařízení
ministra vnitra ČSSR č. 25/1983. Obsah a forma "Stanoviska k
psychické způsobilosti (osob vyšetřovaných pro řídící funkce v
Policii České republiky)", které bylo součástí podkladové
dokumentace pro zpracování hodnocení (čl. 25 NMV ČSSR č.
25/1983), je závazně stanovena v Policii České republiky. Stejně
tak je jednotná testová baterie, jež je aplikována při všech
psychologických vyšetřeních na různých úrovních řízení v policii.
Byla sestavena na základě zkušeností policejních psychologů a
metod používaných v zahraničí. Závěry vyšetření nebyly v podstatě
zpochybněny znaleckým posudkem zpracovaným v průběhu odvolacího
řízení (z příčiny odvolatele bez jeho osobní přítomnosti u
znalců) a "Psychologickým rozborem osobnosti Ing. Jiřího
SPRUŠILA", který zpracoval PhDr. Karel JUREK, psycholog z podnětu
občanské komise při Správě PČR Severomoravského kraje.
V zájmu důsledného plnění úkolů vyplývajících z poslání Policie
České republiky je v kompetenci služebních funkcionářů vyhodnotit
ve služebním hodnocení způsobilost příslušníka ke službě se
zřetelem na zastávanou funkci (ş 15 odst. 2 zákona č. 100/1970
Sb.). V daném případě bylo tedy na úvaze služebního orgánu zvážit
z vyšetření psychologů kladné faktory vůči negativním pro řídící
funkci odvolatele, s kterou je spojen vysoký stupeň služební
odpovědnosti. Závažnost nežádoucích důsledků, které by eventuálně
mohly nastat v případě ponechání na původní funkci, se vyjádřily
v závěrech hodnocení o nezpůsobilosti ji zastávat. I přes tyto
skutečnosti nelze vyloučit další služební postup odvolatele v
daném směru při odstraňování negativních faktorů ve svém chování.
Podané odvolání proti služebnímu hodnocení (odvolatel odmítl
potvrdit svým podpisem, že s ním byl seznámen, ačkoliv toto
faktické potvrzení je mu uloženo čl. 28 NMV ČSSR č. 25/1983, bez
omezení práva odvolání či stížnosti proti jednání služebních
funkcionářů) nemá odkladný účinek, a proto služební orgán
odůvodněně realizoval jeho závěr. Odvolání z funkce a ustanovení
do nové nastalo vydáním personálního rozkazu č. 20/1992 podle -
18 odst. 1, písm. c) zákona č. 100/1970 Sb. Nová funkce odpovídá
dosažené kvalifikaci odvolatele (ş 17 odst. 1 zákona č. 100/1970
Sb.), tedy též praxi a stupni vzdělání a je v souladu s potřebou
Policie České republiky.
Za těchto okolností jsem proto rozhodl, jak zní výrok.
Poučení: Podle ustanovení ş 116 odst. 4 zákona č. 100/1970 Sb. je
toto rozhodnutí konečné a nelze se proti němu odvolat.
plk. JUDr. František ZELENICKÝ
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor: ¦
¦Název: ¦
¦Zdroj: NNp Ročník........: 0002/022 Str.: 004 ¦
¦Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný obsah:
-----------
prokazuje, že nadarmo neskládal zkoušku z marxleninského lhaní.
Zcela opomíjí závěry znalce, nevadí mu, že platná metodika
vyšetřování předpokladů pro výkon vedoucí funkce v resortu ČMV je
podle posudku znalců z oboru psychologie nevhodná, tvrdí, že
závěry vzešlé z této skvělé metodiky nebyly znalci "v podstatě"
zpochybněny - což je v rozporu se skutečností, jinými slovy, pan
Zelenický, ředitel české policie, lže! Rovněž tvrzení, že:
"Závažnost nežádoucích důsledků, které by eventuálně mohly nastat
v případě ponechání na původní funkci, se vyjádřily v závěrech
hodnocení o nezpůsobilosti ji zastávat," je skvostem marxistické
logiky i českého jazyka.
Co jiného lze očekávat od pana Zelenického, který byl do funkce
dotlačen Petrem Burianem (spolupracovníkem StB) a Ing. Kužílkem -
ODA (známý svými snahami paralyzovat údernost občanských komisí v
resortu policie) a proti jehož metodám práce mělo OF v Hradci
Králové výhrady již na jaře 1990, když vykonával funkci zástupce
náčelníka krajské správy SNB a který je zetěm soudruha Krauseho,
šéfa 6. odboru slavného Hegenbartova 13. oddělení ÚV KSČ. Kariéra
pana Zelenického po roce 1989 je přímo závratná, za dva a půl
roku to dotáhl z hodnosti kapitána až na hodnost plukovníka. Tak
rychlý postup neměl v hodnostech ani soudruh Kincl, bývalý
ministr vnitra ČR, a to byl zetěm soudruha Korčáka.
Po obdržení tohoto rozhodnutí Jiří Sprušil podal na pány
Zelenického a Vaculku trestní oznámení a žalobu pro nezákonný
postup při jeho odvolání z funkce. To bylo již druhé nezákonné
odvolání J. Sprušila z funkce.
Měl sice již špatné zkušenosti s uplatňováním práva v naší
"demokratické" společnosti, ale zároveň pevnou víru, že "pravda a
spravedlnost" nakonec zvítězí.
Advokát pana Sprušila dr. Jirousek, mezitím sdělil panu ministru
Sokolovi, že z této záležitosti bude ostuda. Pan ministr JUDr.
Sokol, zřejmě v předvolební snaze napravit si pošramocený image
panu dr. Jurečkovi, odpověděl, že byl svými podřízenými mylně
informován a v osobním dopise uvedl mimo jiné: "je především mým
zájmem, aby všechna rozhodnutí v mnou řízeném resortu byla právně
relevantní. Záležitost pana Sprušila osobně sleduji (ale špatně,
pozn. autora) a porušení zákona ani příslušných resortních
předpisů nepřipustím." Dále se v tomto dopise z května 1992
omlouvá za časovou zaneprázdněnost a píše, že po volbách by
uvítal osobní projednání celé věci.
Leč ve volbách propadlo OH a s ním i pan ministr Tomáš Sokol. A
celá záležitost čekala na nového ministra. Pan Sprušil zatím
pracoval na odboru ekonomiky.
Pan Sprušil k tomu říká: "Jsem již od mládí zvyklý prohrávat,
nebo vyhrávat, ale musím být přesvědčen, že jsem vyhrál, nebo
prohrál čestně. Soupeři z FMV, FBIS a MV ČR pojem čestnost zřejmě
neznají a prokázali to v mém případě za dva roky již dvakrát (to
ještě netušil, že třikrát - pozn. autora).
Cílem podrazů je dostat mě za každou cenu od zdroje informací
včetně kontaktů na slušné důstojníky v Praze a zabránit mému
přímému zasahování do řízení policejního výkonu. Ironií je, že
všichni ti, kteří alespoň jednou denně prohlašují, že "právní
stát se buduje právními prostředky", v mém případě právní
prostředky doslova zahodili." (Metropolitan, 18. 4. 1992)
Když byl do funkce ministra vnitra ČR jmenován Jan Ruml, zdálo
se, že nezákonnosti v české policii skončí a konečně se dovolá
spravedlnosti i J. Sprušil. Pan Jan Ruml totiž v předvolební
kampani vystupoval jako nekompromisní obránce demokracie,
zastánce důsledné očisty společnosti od zkompromitovaných
komunistických vedoucích kádrů, jako nesmlouvavý zastánce
lustračního zákona a paragrafu 260. Ve svých vystoupeních
jednoznačně podporoval občanské bezpečnostní komise (které pan
ministra T. Sokol systematicky likvidoval) a mnohokrát
zdůrazňoval nutnost důkladných personálních změn na českém
ministerstvu vnitra, jehož činnost a personální obsazení tvrdě
kritizoval. V té době se pilně zúčastňoval akcí Konfederace
politických vězňů, občanských komisí a není proto divu, že když
tyto požádal o to, aby podpořily jeho kandidaturu na funkci
českého ministra vnitra, tato podpora mu byla poskytnuta.
Skeptici sice považovali za poněkud podezřelé, že pan Ruml v
průběhu předvolební kampaně změnil dres KAN za slibnější dres
ODS, upozorňovali na to, že J. Ruml stále prohlašuje, že důsledně
očistil Federální ministerstvo vnitra od starých struktur, což ne
zcela odpovídá realitě, poukazovali na jeho chyby při různých
bezpečnostních akcích (Mošnov, drogy na letišti) i na to, že je
divné, jak může dobře vykonávat funkci prvního a jediného
náměstka FMV, když nechybí na žádné akci, která mu může získat
popularitu a pověst neohroženého bojovníka proti komunismu (KPVČ,
KAN, AA, OBK, atd., atd.) a je stále někde jinde než na
ministerstvu. Našli se dokonce takoví šťouralové, kteří si
vzpomněli na interpelaci dr. Sachra o poměrech ve vedení FMV a na
způsob, jakým byla smetena se stolu, hovořili o účasti J. Rumla
při dýcháncích s nadměrnou konzumací alkoholu a vzpomněli si i na
aféru Bartončík. Jiní zase považovali za nedůvěryhodné, že J.
Ruml mnohokrát prohlásil, že chce odejít z výkonné funkce v
resortu vnitra a chce se věnovat práci v bezpečnostním výboru
parlamentu, kde může využít získaných zkušeností a pak se
zčistajasna stal ministrem vnitra a na dotazy, co ho vedlo ke
změně rozhodnutí, odpověděl, že ho to baví.
Tito skeptici byli však ze všech stran okřikováni, obviňováni z
neodůvodněné podezíravosti a peskování.
Obecně byl nástup Jana Rumla na funkci ministra vnitra přijat
spíše s kladnými očekáváními.
Občanské bezpečnostní komise, které ho v minulosti mnohokrát
upozorňovaly na neúnosnost setrvávání pana Zelenického a dalších
kádrů podobného typu ve funkcích a kterým sliboval nápravu tohoto
stavu, bude-li mít příležitost, stejně jako vyřešení případu J.
Sprušila (přednostní řešení tohoto případu slíbil pan Ruml na
zasedání koordinační rady OBK v červnu tohoto roku, těsně před
svým jmenováním do funkce ministra) panu Rumlovi vesměs fandily.
Krajská občanská bezpečnostní komise Ostrava poslala panu
ministrovi Rumlovi 17. 7. 92 následující vyjádření:
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor: Grecman Vlastimil ¦
¦Název: ¦
¦Zdroj: NNp Ročník........: 0002/022 Str.: 005 ¦
¦Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 17.07.1992 Rok: 1992 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný obsah:
-----------
bezpečnostní komise
Ostrava
Ministerstvo vnitra ČR
k rukám ministra p. J. Rumla
Praha
Ostrava, dne 17. 7. 1992
Věc: Vyjádření k obsazení funkce ředitele Správy policie ČR pro
Severomoravský kraj
Na zasedání zástupců OBK Sm. kraje dne 17. 7. 92 jsme byli
informováni členem OBK p. Milanem Krejzou o návštěvě p. Fendrycha
v Ostravě dne 16. 7. 1992.
V důsledku této návštěvy vznikly na krajské správě v Ostravě
různé dohady a fámy, které se týkají personálního obsazení funkce
ředitele krajské správy. Tyto fámy podle našeho šetření pocházejí
údajně od p. kpt. Vargy, který takto informoval p. mj. Sládečka.
Obsahem fám je verze, že ředitelem kraj. správy v Ostravě se má
údajně stát p. kpt. Varga nebo p. mj. Pražák. Dalším obsahem této
fámy je, že p. plk. Sprušil je zcela nevhodný pro vedoucí funkci
u policie a dokonce má odejít ze služby.
Uvedené názory jsou v rozporu s míněním zúčastněných zástupců OK
našeho kraje. Důvodem je jasné vědomí nás všech, že jak na
krajské správě, tak i na okresních ředitelstvích je třeba provést
důsledné personální změny. Jsme přesvědčeni, že jediným garantem
těchto opatření je pplk. Ing. Sprušil, kterého doporučujeme
jednohlasně do funkce ředitele Krajské správy policie ČR v
Ostravě.
I když samozřejmě máme k p. pplk. Ing. Sprušilovi určité výhrady,
které souvisí s jeho emocionálním vystupováním a které jsme mu
osobně vytkli s tím, že si důrazně přejeme, aby se už
neopakovaly. P. Sprušil totiž je, podle našeho nejlepšího vědomí
a svědomí, v současné době jediný člověk, který není
zkompromitovaný jakýmkoliv způsobem, provázán s nežádoucími
funkcionáři policie a splňuje Vámi vyřčená slova v televizních
novinách dne 4. 7. 92, cit.: "Vážím si čestných a neúplatných
policistů.
Přítomni: Mgr. Zvolánek Tomáš, Ostrava
Hasprůn Štefan, Bruntál
Černý František, Vsetín
Trejbal Vladimír, Karviná
Lampa Jan, N. Jičín
MVDr. Šmíd Vladimír, N. Jičín
Schäfer Alfred, Frýdek-Místek
Krejza Miloslav, Ostrava
Mikoláš Rudolf, Opava
Kasperčík Karel, Ostrava
Pika Zdeněk, Opava
Vlastimil Grecman
předseda krajské OBK
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor: Procházka Milan ¦
¦Název: ¦
¦Zdroj: NNp Ročník........: 0002/022 Str.: 005 ¦
¦Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný obsah:
-----------
mluvčího FMV). O podivných okolnostech této návštěvy sepsal pplk.
Mgr. Milan Procházka, vedoucí oddělení stížností a kontroly
Policie ČR v Ostravě, záznam, ze kterého citujeme:
Požádal jsem pana FENDRYCHA o účast tajemníka Komise
bezpečnostněobčanské při Správě PČR v Ostravě pana Miloslava
KREJZY a abychom jednali v jeho přítomnosti. Pan FENDRYCH
souhlasil.
Po příchodu pana KREJZY jsem se otázal pana FENDRYCHA, co má na
srdci a co si přeje se mnou projednávat po celé 2 dny, tj. ve
čtvrtek a v pátek 16. a l7. července.
Pan FENDRYCH odpověděl, že je již v Ostravě od 15. 7. 1992 od
12.hod., že již jednal s plk. VACULKOU a dalšími členy vedení
Správy v Ostravě a že by měl ke mně pouze jednu otázku, abych mu
odpověděl: "Jaké jsou příčiny současného nevyhovujícího stavu
řízení Správy." Víc, že po mne za pobytu v Ostravě nechce.
Projevil jsem údiv a dotázal jsem se, proč jsem si měl dle vzkazu
FENDRYCHA čtvrtek a pátek rezervovat pro něho k jednání. Na to
jsem odpověď nedostal. Uvedl jsem, že příčiny současného
nevyhovujícího stavu řízení Správy policie ČR v Ostravě jsem
podrobně popsal a zdůvodnil ve dvou dopisech ministrovi vnitra ze
dne 1. a 9. července 1992. Pan FENDRYCH trval na svém, proto jsem
podrobně popsal dle známých skutečností od r. 1990 dosud vývoj
negativních tendencí v řídící sféře v Ostravě, kdy do čela Správy
byl Prahou, tj. FMV prosazován CHOVANEC Václav, bývalý sloužící
příslušník u poradců KGB v Ostravě v letech 1955-1956 a býv.
náčelník odd. Správy StB v Ostravě požívající v r. 1990 absolutní
důvěry vedení FMV a také STÁRKA, Ing. MÜLLERA, ŠUSTEROVÉ apod. a
že v červenci pan RUML v r. 1990 dal CHOVANCOVI pokyn, aby mne
propustil, aniž si ověřil CHOVANCOVY lživé výroky k Ing.
SPRUŠILOVI a ke mně. Byl jsem poškozen a dle rozkazu ředitele
FBIS NOVOTNÉHO mé dočasné zproštění služby v trvání OSMI MĚSÍCŮ
bylo nedůvodné. Dále došlo vedením FMV k jmenování do vedoucích
funkcí v kraji bývalých spolupracovníků StB pplk. LAMAČE a nyní
plk. VACULKY, který byl soudním znalcem dle hlavy I.TZ ve
službách StB Ostrava a byl také FMV placen, přes soud. Na toto
FENDRYCH odpověděl, že slova VACULKOVA řídícího orgánu StB,
nahraná na magnetofonovém pásku, jsou pro něho "dedukce býv.
řídícího orgánu StB VACULKY". Požádal mne, abych se nedotýkal
jmen STÁREK, JIROUS, ŠUSTEROVÁ, že to jsou disidenti proti
totalitě. Na toto pan KREJZA se ohradil a uvedl, že on již dříve
byl disidentem a vězněn přes deset let a že nyní je každý z nás
hodnocen podle toho, jak se chováme, jaké hodnoty zastáváme a ne
podle rozmařilosti.
Dále pan FENDRYCH sdělil, že vzhledem k tomu, že s panem
ministrem vnitra Janem RUMLEM dobře se znají ze služby s R.
PRAŽÁKEM a L. VARGOU, kdy pan RUML zrušil kontrolu nad nimi, že
jim absolutně důvěřuje, že mají nejlepší výsledky práce v
republice, že stačí, když mu osobně dokladují služební výsledky,
tak je pan VARGA navrhován na ředitele Správy Policie v Ostravě.
Já a pan KREJZA jsme zastávali názor, že nejlepším ředitelem může
být jedině pplk. Ing. SPRUŠIL, protože má dlouhodobé služební a
odborné zkušenosti, dobré charakterové vlastnosti a rovněž tak má
zkušenosti se stykem s lidmi a zná problémy vnitra, dále, že byl
2 x protizákonně odvolán z funkcí a trpěl za totality příkořím a
taktéž trpí dlouhodobě po 17. listopadu neoprávněné sankce. Na
toto se pan FENDRYCH přímo otázal KREJZY, kdo je z těchto dvou:
VARGA - PRAŽÁK lepší.
FENDRYCH řekl, že se od nás nic nedozvěděl a že vše, co ministr
vnitra ČR od nás obdržel, nejsou fakta, ale dedukce a že je s
námi zklamán. Na toto jsem FENDRYCHOVI řekl, proč vlastně do
Ostravy přijel, zda obhajovat VACULKU a jeho lidi, které z řad
zkorumpovaných službou býv. řežimu ustanovil do funkcí, anebo
ověřovat poznatky k ustanovení do funkce ředitele Správy VARGU
nebo PRAŽÁKA, a to znovu metodou přítelíčků a kamarádíčků, jak to
bylo praktikou u vnitra v uplynulých 2 letech. Na to se FENDRYCH
ušklíbl, neodpověděl nic a odešel.
Návštěvu Martina FENDRYCHA v Ostravě hodnotím jako uplatňování
manýr kádrové práce komunistického režimu, ne podle zásluh a
odbornosti, ale podle kamarádšeftu. Můj osobní dojem z
FENDRYCHOVY osoby je: Slovo DILETANT pro Martina FENDRYCHA je
slovo slabé!
pplk. Mgr. Milan Procházka
vedoucí oddělení stížností a kontroly
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor: ¦
¦Název: ¦
¦Zdroj: NNp Ročník........: 0002/022 Str.: 006 ¦
¦Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 28.07.1992 Rok: 1992 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný obsah:
-----------
jednání ministra vnitra Jana Rumla s předsedou občanské
bezpečnostní komise v Ostravě a panem J. Sprušilem.
pplk. Ing. Jiří Sprušil
Správa Smk, Policie ČR
Ostrava
Záznam
z jednání s ministrem vnitra ČR Janem Rumlem na MV ČR
v Praze dne 28. 7. 1992 ve 13.00 hod. Účasten pplk. Sprušil,
Vlastimil Grecman, předseda OBK při Správě Smk v Ostravě
Jan Ruml: Nemohl jsem do Ostravy přijet pro pracovní
zaneprázdnění, proto jsem vás oba povolal ke mně. Rozhodl jsem,
že novým ředitelem Správy Smk, Policie ČR v Ostravě bude Varga z
expozitury FKP v Ostravě. Pana Vaculku z předmětu jednání je
třeba již vynechat, podal si žádost o uvolnění ze služebního
poměru. Sprušil bude přeložen do Českých Budějovic na tamní
Správu, nevím, co tam bude dělat, ale potřebují ho tam. Vydal
jsem k tomu ředitelství Policie ČR příslušné pokyny, jinak věci
nemohu ovlivňovat, není to v mé kompetenci. Měnit svá rozhodnutí
nebudu. Sprušil je příliš inteligentní, než aby v této době
sloužil u Policie.
J. Sprušil: S tím nesouhlasím, stejně tak s přemístěním na Správu
Jčk, podám si raději žádost o odchod. Co bych měl v Jčk na Správě
dělat? (Odpověď J. R.: Nevím, tam Vás potřebují).
Nikdy jsem nebyl podlézavý k nadřízeným a nebudu ani k Vám. Když
Vám má konstruktivní kritika vadí, nedá se nic dělat.
V. Grecman: To je z Vaší strany "rána pod pás, podtrh". Je to
proti obsahu jednání na Koordinační radě OBK v Praze, jehož jste
byl v červnu účasten.
Jan Ruml: Nepoužívejme velkých slov. Mé rozhodnutí je konečné.
Jednání skončeno ve 13.45 hod.
Za správnost: pplk. Sprušil
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor: Sprušil Jiří ¦
¦Název: ¦
¦Zdroj: NNp Ročník........: 0002/022 Str.: 006 ¦
¦Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný obsah:
-----------
potřetí, tentokrát na pokyn ministra vnitra Jana Rumla. Na
základě toho podává pan Sprušil dne 3. 8. 92: "oznámení o
trestném činu dle ş 279 b tr. zák. na plk. JUDr. F. Zelenického,
ředitele Policie ČR.
Z odůvodnění trestního oznámení vyjímáme:
Vážený pane prokurátore,
jsem nucen na základě dlouhodobě trvajícího protizákonného
jednání ředitele Policie ČR plk. JUDr. Františka Zelenického vůči
mé osobě podat u Vás dle věcné příslušnosti tr. oznámení na
jmenovaného ředitele Policie ČR pro naplnění skutkové podstaty
tr. činu dle ş 279 b, odst. 1, tr. zák., jehož se dopustil tím,
že přes můj výslovný nesouhlas u ministra vnitra ČR Jana Rumla
při osobním jednání dne 28. 7. 1992 za účasti předsedy Občanské
bezpečnostní komise při Správě Smk, Policie ČR v Ostravě pana
Vlastimila Grecmana, vydal Rozkaz č. 247/92 ve věcech
personálních dne 30. 7. 1992, kterým mě překládá (dle ş 18, odst.
1 zák.č. 186/92 Sb) na dobu od 1. 8. 92 - 31. 3. 1993 ze Správy
Smk, P ČR ke Správě Jihočeského kraje PČR s odůvodněním, že tak
bylo rozhodnuto po vzájemné dohodě ředitelů Správ k posílení
výkonu služby na ekonomickém odboru PČR této Správy, čímž mně
jmenovaný ředitel Policie ČR svévolně ztěžuje výkon služby.
Odůvodnění:
Byl jsem reaktivován dne 19. února 1990 a ustanoven do funkce
náčelníka, později ředitele býv. KS SNB v Ostravě. Plk. JUDr.
Zelenický nastoupil do funkce vzniklého ředitelství Policie ČR
asi v srpnu 1990. Po protiprávním aktu ze strany MV ČR a z
podnětu FMV (tehdy 1. nám. Jana Rumla) jsem byl od 1. 12. 90
ustanoven do funkce zástupce ředitele Správy Smk, Policie ČR v
Ostravě, kterou jsem vykonával do 16. 1. 1992. Prvé odvolání z
funkce je doposud v šetření u GP ČR. Druhé mé nezákonné odvolání
z funkce zástupce ředitele bylo šetřeno senátem poradní komise
ministra vnitra ČR pro mne s kladným výsledkem, ale ředitel
Policie ČR plk. Dr. Zelenický vydal rozhodnutí, jímž potvrdil mé
odvolání z funkce. Byl jsem nucen podat na jmenovaného tr.
oznámení pro tr. čin dle ş 158 tr. zák., stejně tak na
dosavadního ředitele Správy Smk, Policie ČR v Ostravě plk.
Ludvíka Vaculku, které od dubna t. r. šetří IN MV ČR pod č.j.
IMČ-26/20-1992. Věc bude v brzké době projednávána soudně pro
nezákonné správní řízení. Rovněž by mělo probíhat přípravné
řízení u IN MV ČR v Praze na základě mého tr. oznámení na plk.
JUDr. Františka Zelenického ze dne 12. 6. 1992 pro tr. čin dle -
206 tr. zák., a to pod č.j. IMČ/0-156/92.
Od 17. 1. 1992 až doposud vykonávám funkci staršího
referenta-specialisty kontrolní skupiny ekonomického odboru
Správy Smk, Policie ČR v Ostravě.
Vydáním Rozkazu č. 247/92 ze dne 30. 7. 1992 (příloha č. 1)
dochází ze strany ředitele Policie ČR plk. Dr. Zelenického k mému
dalšímu šikanování a ke svévolnému ztěžování výkonu mé služby.
Otázka mého služebního přeložení nebyla se mnou projednávána
žádným z kompetentních služebních funkcionářů.
O záměru mého služebního přeložení jsem se dozvěděl náhodně při
osobním jednání s novým ministrem vnitra ČR Janem Rumlem dne 28.
7. 1992 v Praze za účasti předsedy Občanské bezpečnostní komise
při Správě Smk, Policie ČR v Ostravě pana Vlastimila Grecmana.
Jednání bylo vyvoláno z podnětu pana ministra a jednalo se v
podstatě o jeho osobní rozhodnutí, že nebudu znovu ustanoven do
funkce ředitele Správy Smk, Policie ČR v Ostravě po odchodu z
funkce stávajícího ředitele, u něhož jsme odhalili vědomou
spolupráci se Státní bezpečností v době jeho civilního zaměstnání
v normalizačních letech (1976-1989) a vůbec jeho činnost ve
funkci ředitele Správy Smk je předmětem vyšetřování IN MV ČR pod
č.j. 26/20-1992-IMČ a dalších.
Rozkaz č. 247/92 svým obsahem a jeho vydáním nekompetentní osobou
(ředitelem Policie ČR) jako právní úkon, je neplatný.
Tímto nezákonným postupem ze strany ředitele Policie ČR plk.
JUDr. Františka Zelenického (i z ustanovení ş 124, odst. 1 zák.
č. 186/92 Sb) jsem byl doslovně donucen podat si dne 30. 7. 1992
po návratu z jednání s ministrem u svého nadřízeného ved.
ekonomického odboru žádost o skončení služebního poměru.
Důvodem mého dlouhodobého šikanování (od října 1990) v Policii ČR
je odůvodněná kritika býv. vedení FMV (do června 1992) za
neodborně prováděné policejní akce a vůbec služební činnost z
nedodržování zákonů a zákonných předpisů, a to jak po služební
linii, tak u FS, ČNR. V případech, že zůstaly podněty bez
nápravy, bylo využíváno sdělovacích prostředků a na to si rádoby
"demokraté" nebyli schopni zvyknout.
Trestní oznámení podávám při plném vědomí a získaných
zkušenostech z r. 1991 ze "zásahu" HVP plk. JUDr. Kříženeckého do
jednoho z případů, šetřených z mého podnětu Vaší prokuraturou,
opravuji dozorovaných, aby věc byla šetřena k dosažení výsledku o
neodůvodněnosti podnětu a tím k jeho procesnímu odložení
(vyplývalo to z osobního přátelského vztahu HVP k panu Janu
Rumlovi).
pplk. Ing. Jiří Sprušil
Přílohy:
č. 1 Rozkaz Ř PČR č. 247/1992 ............. 1/1
č. 2 Rozkaz MV ČR č. 73/1990 ............. 1/10
č. 3 Rozkaz MV ČR č. 35/1991 ............. 1/2
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor: ¦
¦Název: ¦
¦Zdroj: NNp Ročník........: 0002/022 Str.: 007 ¦
¦Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 07.08.1992 Rok: 1992 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný obsah:
-----------
komise v Ostravě V. Grecman uvedl, že Jan Ruml: "Prohlásil, že
Sprušila navrhuje přeložit mimo Severomoravský kraj. Jako důvod
uvedl, že je moc inteligentní, demokratického smýšlení a že v
dnešní policii není místo pro lidi tohoto typu."
Hned druhý den reagoval na tento článek pan J. Křižan v Prostoru.
Citujeme: "Pana Sprušila nepřeložil pan ministr Ruml, ten mu
pouze oznámil, že byl přeložen na rozkaz svého bezprostředního
nadřízeného, policejního ředitele F. Zelenického. Pokud jde o
slova inteligentní, demokratického smýšlení, dnešních policistů,
tak patrně došlo k přeslechu......Informace, kterou pan Grecman
novinářům poskytl, je naprosto nepřesná. Konkrétně v Jihočeském
kraji nastala potřeba obsadit místo ekonomického
referenta......Žádné šikanování v tom není."
Na základě tohoto vyjádření pana Křižana žádá pan Grecman Prostor
o následující tiskovou opravu, která však nebyla zveřejněna.
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor: Grecman Vlastimil ¦
¦Název: Prostor ¦
¦Zdroj: NNp Ročník........: 0002/022 Str.: 007 ¦
¦Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 19.08.1992 Rok: 1992 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný obsah:
-----------
k rukám šéfredaktora pana Jana Šterna
V Ostravě, dne 19. 8. 1992
Věc: Žádost o tiskovou opravu
Dne 8. 8. 1992 byl ve vašem deníku uveřejněn článek "Policista
šikanován?", podepsaný Jiřím Fiedorem. Byl jsem přímým účastníkem
jednání, kterých se článek dotýká a v článku jsem byl jmenován.
Proto žádám o tiskovou opravu v těchto bodech:
1) "Pana Sprušila nepřeložil pan ministr Ruml, ten mu pouze
oznámil, že byl přeložen na rozkaz svého bezprostředního
nadřízeného, policejního ředitele F. Zelenického."
Pan Ruml v uvedeném rozhovoru dne
28. 7. 1992 řekl: "Poněvadž nemám personální pravomoci v české
policii, doporučím řediteli policie Zelenickému, aby vás přeložil
mimo Sm. kraj." Na dotaz pana Sprušila, kam by to asi mělo být,
odpověděl pan Ruml, že si představuje České Budějovice. Autor
článku si měl ověřit, že informace, které mu byly k tomuto
odstavci podány (z článku vyplývá, že prvním náměstkem MV ČR
panem J. Křižanem), jsou zcela nesprávné, neboť přímým nadřízeným
staršího referenta na Správě PČR není ředitel Policie ČR, ale
příslušný šéf odboru.
2) "Pokud jde o slova inteligentní, demokratické smýšlení
dnešních policistů, tak patrně došlo k přeslechu. Právě takové
lidi pan ministr Ruml chce v policii mít."
K tomu uvádím: nepřeslechl jsem se. Mnou uvedená citace slov pana
Rumla je přesná. Označil jimi pana Sprušila s dovětkem, že se
proto nehodí k práci v dnešní policii, která je stále ještě
svázána totalitními předpisy a vojensky organizovaná.
3) "Informace, kterou pan Grecman novinářům poskytl, je naprosto
nepřesná. Ministr jako důvod uvedl naléhavou služební potřebu ve
smyslu příslušného paragrafu příslušného zákona. Konkrétně v
Jihočeském kraji nastala potřeba obsadit místo ekonomického
referenta."
Přesnost mých citací posuzuje osoba, která na jednání nebyla
přítomna.
Pan ministr Ruml při jednání dne 28. 7. 1992 důvod přeložení
neuvedl, pouze konstatoval, že to bude uvedeno do souladu s
příslušným zákonem a paragrafem a několikrát zdůraznil, že ho k
tomu nevedou osobní důvody.
4) "Pan ministr požádal řadu pracovníků policie o podněty a
jejich názory. Jedním z nich byl pan Sprušil, který předložil
přibližně třístránkový text, ze kterého vyplynulo, že navrhuje
založení samostatného ministerstva policie.
Z toho návrhu dosud pan ministr nepoužil ani jednu myšlenku, ani
jednu větu."
Dne 7. 7. 1992 požádal tehdejší první náměstek FMV J. Ruml mým
prostřednictvím pana ing. Sprušila o vypracování koncepce řízení
MV ČR a Policie ČR. Tuto koncepci, vypracovanou ing. Sprušilem,
jsem osobně předal za přítomnosti pana Fendrycha panu Rumlovi dne
9. 7. 1992. Tato koncepce měla rozsah téměř šesti stran
strojopisného textu formátu A 4. Dne 13. 7. 1992 bylo v Praze
zasedání Koordinační rady OK ČR za přítomnosti ministra vnitra J.
Rumla. Jím přednesená téze koncepce řízení MV ČR a Policie ČR
byly v několika bodech téměř totožné s příslušnými body uvedené
koncepce pana Sprušila. Tento fakt mohou potvrdit i další členové
Koordinační rady.
5) "Žádné šikanování v tom není. Jestliže je pan Sprušil takovým
policistou, jak o něm článek v Mladé frontě hovoří, tak by měl
pochopit, že v Jihočeském kraji vznikla potřeba, a právě proto
tam byl přeložen. On se odvolal, ale protože toto odvolání nemá
odkladný účinek, dá se říci, že nesplnil rozkaz, a to jasně
svědčí o jeho dispozicích a kvalitách. Demokratické principy u
policie znamenají řád a nutné dodržování discipliny."
První náměstek ministra vnitra ČR zřejmě nezná zákon o služebním
poměru, který platí od 1. 7. 1992. Z něj totiž jasně vyplývá, kdy
je rozkaz platný a kdy ne.
Následující řádky nejsou součástí žádosti o tiskovou opravu a
ponechávám na Vás, vážený pane šéfredaktore, zda se rozhodnete je
zveřejnit.
Dvojice pánů J. Křižan a J. Fiedor je v Severomoravském kraji
"proslavená" svým volebním debaklem a svou nepodařenou
předvolební tiskovou konferencí. Pokud budou ve stejných
intencích vůči našemu kraji pokračovat, není to zřejmě jejich
poslední fiasko.
předseda OK Ostrava
Vlastislav Grecman
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor: Kohout Lubor, Grünthalová P. ¦
¦Název: Někdo tady lže... ¦
¦Zdroj: NNp Ročník........: 0002/022 Str.: 007 ¦
¦Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný obsah:
-----------
příkaz.
Nebo lže pan Grecman a pan Sprušil, kteří byli u jednání společně
a mohli se domluvit na pomluvě pana ministra Rumla. Zbývá
odpovědět na otázku, proč by to dělali?
Tajemník občanské komise pan Krejza říká: "Sprušil není zaujatý
osobně proti nikomu, je zaujatý proti lumpům. Je natolik naivní a
domnívá se, že v tomto státě najde právo. Dnes je na krajském
ředitelství 64 lidí, na které se vztahuje lustrační zákon, měli
by být již ze služby pryč. Zjistili jsme, že krajské ředitelství
je dnes rudější, než byla krajská správa za Kincla" (bývalý
krajský náčelník SNB v Ostravě a později komunistický federální
ministr vnitra - pozn. red.). Pan Sprušil dodává: "Již podruhé
během tří let jsem sproštěn služby, právní prostředky obrany jsem
vyčerpal, nyní mohu jen čekat. Když jsme zjistili", říká pan
Krejza, "že nemáme šanci ani po služební či právní linii, otevřeli
jsme záležitost v novinách. Bohužel to nepomohlo. Občané se s
informacemi seznámili a jejich reakce byla nulová."
Ptáme se, kdo bude krajským ředitelem po odchodu Ludvíka Vaculky.
Předseda občanské komise p. Gercman: "Vaculka jde do důchodu, na
jeho místo je navržen mladý muž, kpt. Varga."
A byl tedy Vaculka spolupracovník StB?
Na náš dotaz vytahuje p. Krejza soupis vyplacených "honorářů",
který se podařilo komisi získat. Jsou na něm napsané finanční
částky vyplacené Vaculkovi od roku 1986, poslední výplata má
datum z dubna 1990. Sprušil: "Celkem za necelé čtyři roky Vaculka
jako soudní znalec dostal zaplaceno 39.200,- Kčs. Dělal od svého
vyhazovu z policie v roce 1976 soudního znalce na dopravní
nehody. Ovšem hlavně na nehody policistů s alkoholem v krvi a
funkcionáře či výše postavené lidi. Kromě toho dělal soudního
znalce pro sabotáže."
Znáte nějaký případ, kdy by Vaculka pracoval jako soudní znalec
pro Státní bezpečnost právě v oboru sabotáží?
Grecman: "Ano, jeden jsme předali s kompletní dokumentací
inspekci, ten byl na základě právě Vaculkova posudku dotažen až k
soudu - ten člověk byl za sabotáž odsouzen."
Sprušil: "Vaculka pracoval celý život na základě kompromitujících
materiálů, dřívější gen. řed. Vítkovic Peška, jinak velký přítel
Sovětského svazu, měl nějaké ulité peníze v plynovodu Orenburg,
Vaculka to na něj věděl a dokázal tak ledacos zařídit. Byl přítel
i s tajemníkem KV KSČ soudruhem Moravcem. Když odsud konečně
odcházel, bývalý náčelník pořádkové služby v kraji Kohút
prohlásil: "a jak tady může zůstat Vaculka, vždyť to byl náš
člověk od začátku", Sprušil pokračuje: "Kohút likvidoval s pomocí
pěti důstojníků stopy své a nejen své činnosti."
Předseda Grecman: "Když tady byl Zelenický, předali jsme mu
složku s dokumentovanou trestnou činností Kohúta, Zelenického
ovšem zajímalo, kde jsme materiály získali a vůbec ne, co má
Kohút na triku."
Pan Sprušil: "Ruml prohlásil, že má Vaculku svým způsobem rád",
dříve to řekl i o řediteli ostravské expozitury ÚOÚD (Úřadu pro
ochranu ústavy a demokracie) panu Chovancovi. Pplk. Procházka byl
svědkem toho, když tento Chovanec, bývalý tlumočník poradce KGB,
mával před očima Tomáše Hradílka deskami od nějakého svazku a
říkal: "tak Tomáši, nemusíš se ničeho bát, již jsme to vymazali a
máš vše čisté." Hradílek s Fiedorem (dříve poslanec ČNR, pozn.)
byli několik dní zavřeni u Chovance v kanceláři a archivu. Co tam
asi tak dělali. Ing. Sprušil pokračuje: "také víme, že zde byl
Stárek a odvezl šest svazků vnitřní vězeňské ochrany z kriminálu
v Heřmanicích. Zjistili jsme, že to byly svazky pánů Havla a
Dienstbiera, kteří tady seděli. Kromě toho máme výpověď jednoho
důstojníka z věznice o tom, jak pan Havel dostával jako Ţodměnu
za informaceŢ kartony amerických cigaret."
Že by zde byl zakopaný pes Sprušilova případu? To, co Jiří
Sprušil vyslovil, je zajímavé. Členové občanské komise při těchto
slovech souhlasně pokyvují a dodávají, že pana Sprušila plně
podporují, tyto věci jsou tedy známé i jim. Sezení pokračovalo,
dozvídali jsme se další věci a získávali další dokumenty.
Pokračování v příštím čísle
Pavla Grünthalová
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat