převzato.........

Josef (Jožka) David v dokumentech a vzpomínkách

Včera v 22:16 | Jaroslav Skopal s přispěním Karla Doskočila |  Vlastní příspěvky

Kdo byl Josef David v čsl. politice

Jaký byl Jožka David a jak se zachoval v kritickém roce 1948, to jsem si jako otázku položil při zkoumání a grafické úpravě archivního dokumentu z března 1948, jehož kopii z archivů vytáhli zakladatelé sdružení CES Karel Doskočil a Vladimír Krajina (nedávno zemřel).

Žádosti socialistů ohledně pokračování Jožky Davida ve funkci předsedy Ústavodaárného národního shromáždění vyhověno nebylo. Poslancem zůstal ještě do května 1948 do nových voleb a pak se z politiky stáhl. Požádal jsem Karla Löbla, který se na něj dobře pamatuje, aby mi stručně popsal tehdejší postoje Josefa Davida. Ten řekl zhruba toto: Už rok před únorem 1948 se Josef David cítil jako nadstranický.

Úřadoval hlavně v parlamentu. V krizových únorových dnech roku 1948 mu straničtí kolegové vytýkali, že nesvolal mimořádnou schůzi ÚNS. Podle Karla Löbla uváděl, že k tomu neměl ani podporu v řádech parlamentu. Se stranou, tehdy již ČSS, se měl rozloučit koncem dubna a již nechtěl pro ni nijak dál pracovat. Zůstal v politickém klidu. Někdy v červenci měl Jožka David ještě se svým synem navštívit prezidenta Beneše. Ostatně toho navštívil v oněch dnech i Karel Löbl. Pokud jde o vztah k Petru Zenklovi, ten se dal vyjádřit slovy, že byl poněkud jiné orientace než Zenkl. Byl tolerantní ke komunistům. Na sjezdu Národních socialistů v roce 1947 získal David i post místopředsedy jako jeden asi z pěti. Většinou však nic nepodepisoval, sám tu funkci u sebe ani neuváděl.

Internetové stránky zmiňují Josefa Davida ve spojení s udělením čestných občanství řady měst během let 1945 až 1947. Jeho životopis lze nalézt např. v dále uvedených dvu podobách.

DAVID Josef(* 17. 2. 1884 Kylešovice u Opavy, + 21. 4. 1968 Praha) - československý politik

Před 1. světovou válkou pracoval J. David jako regionální národněsocialistický funkcionář a novinář. Za války bojoval na ruské frontě, roku 1915 padl do zajetí a stal se spoluorganizátorem čs. legií v Rusku. S nimi se zúčastnil i slavné sibiřské anabáze a byl jako delegát legií vyslán po vzniku Československa do vlasti.

V první republice byl členem prohradní Čs. obce legionářské (ČSOL) a jejím tajemníkem v letech 1921-31. Současně pracoval jako poslanec Národního shromáždění za národněsocialistickou stranu. Byl znám levicovými postoji a od počátku 20. let byl stoupencem uznání sovětského Ruska. V září 1938 se stal členem skupiny poslanců žádajících u prezidenta Beneše odmítnutí mnichovské dohody.

Po okupaci v březnu 1939 odešel do exilu a od roku 1941 působil ve Velké Británii ve Státní radě. Pracoval i jako funkcionář prosovětsky činného Slovanského výboru v Londýně. V březnu 1945 se v Moskvě zúčastnil porad se zástupci KSČ o složení a programu vlády Národní fronty a od dubna do října 1945 byl jejím místopředsedou.

Od roku 1945 do května 1948 byl poslancem a předsedou Národního shromáždění (1945-46 Prozatímní, 1946-48 Ústavodárné), členem předsednictva národněsocialistické strany a prvním předsedou obnovené ČSOL.

Svým postojem přispěl v únoru 1948 ke vzniku komunistického režimu, ale po volbách v květnu 1948 se stáhl do soukromí.

(mch)

Oficiální portál Statutárního města Ostravy o něm uvádí:

Josef DAVID

Charakteristika činnosti: předseda Prozatímního ústavodárného národního shromáždění a náměstek předsedy vlády v letech 1945-1948, člen Čsl. strany národně socialistické.
Zdůvodnění ocenění: za vynikající práci v zahraničí po dobu německé okupace a za zásluhy o obnovení ČSR.
Kdo a kdy udělil: plenární zasedání NV 24.8.1945.
Zrušeno: na plenárním zasedání Jednotného národního výboru (JNV) 31. 5. 1951.
Znovu obnoveno: 14. 9. 1990 na mimořádném plenárním zasedání NV.