Essay Civilizační krize a komunikace s předsedkyní SDŽ

Civilizační krize Dnes se zamyslím nad řekněme civilizační krizí. Čím více se ponořuji do české intuitivní filozofické školy, tím spíše začínám pohrdat světem kolem sebe. Abych byl správně pochopen, světem, který je ze značné části virtuální a je tvořen sdělovacími prostředky, kašpary jménem politici, tupým gojimským stádem, které okupuje hyper a supermarkety, předvádí se v pizzeriích či fashion prodejnách a jiných atributech konzumní společnosti. Začínám mít radost, že potkávám party excelentních Romů, kteří přes den dřou na výkopových pracích a ve sváteční den jsou součástí koloritu kolínské poutě, že v masném bistru, kam chodím na obědy jsou zdatné padesátnice, které odvedou solidní pracovní výkon, práce je baví a dělají kšeft majiteli prodejny na rozdíl od visážistou upravených 20 - letých holčiček šťourajících se v nose pro naprostou absenci zákazníků ve fashion prodejnách a skupinek rodin asijských obchodníků a jejich kouzelných dětí. Mám radost, že si rozumím s majitelem antikvariátu a našel jsem společnou řeč s úřednicí knihovny, jsem nadšen z rodin s dvěmi a více dětmi, obdivuji mladé maminky, které vyrostly do krásy skrze mateřství. Ono i v tomto světě mamonu, zlatého telete a konzumu včetně duchovní vyprahlosti je neustále, na co se dívat. Děkuji prozřetelnosti za dar toto vše vidět! Již několik, či spíše mnoho desetiletí se mluví o krizi euro-americké civilizace. Na to dnešní myslitelé reagují různě. Samuel Huntington v principu tvrdí, že dějiny skončily a teď v duchu liberální demokracie bude vše dobré. P. Buchanan zase mluví o střetu civilizací a požaduje neoizolacionismus USA samozřejmě , že s mocenskou ochranou Izraele. To jsou jenom dva případy z poslední doby. I běžný člověk nějak intuitivně cítí, že ho chaos nějak semílá. Rozpadají se rodiny, děti vyrůstají bez otců, nevěra je na denním pořádku, nevázaný sex je propagován téměř každým periodikem, politici jsou jako smyslů zbavení, feministky a lžihumanisté se mohou pominout při sebemenším odkazu na tradice, kostely se vyprázdnily, kriminály a blázince praskají ve švech. Konzumní gójské stádo je ve vleku spotřeby a půjček, ti co se napakovali si dělají z národa blázny a pár jedinců skrze sebeuspokojení pracuje pro obecní blaho. Filozofové a politici si kladou otázku, kde je prapříčina současného statutu quo. Ta ušmudlaná sebranka jménem vrcholoví politici rétorickými cvičeními a sofismaty dosahují nemožného, často klamou tělem (i vlastní manželky). Někdo si myslí, že prvopočátek je v první průmyslové revoluci, jiný že vše je spojeno s odvržením Boha coby reakce na následky industrializace společnosti. Mne ovšem ve škále názorů zaujal ten, který vidí prapříčinu všeho přijetím katolické scholastiky nad katolickou askezí. Jmenovitě spor mezi T. Akvinským a sv. Františkem z Assisi. Meritorně jde o střet dvou postojů k bohatství země. Zda tuto vyrabovat k potřebě jedince a slávě Boží, či se řídit principem, co jsem ze země vzal, to do ní vrátím. Samozřejmě mluvíme o lidech ukotvených ve vrcholícím středověku. Tento primární spor a vítězství racionalisty Akvinského jakoby eskaloval vývoj dalších událostí. Věci se hnuly dopředu a obrazně řečeno, sedli jsme do vlaku, který zrychluje a my ho nemůžeme nějak zastavit, respektive dělat vůbec nic. Ztrácíme půdu pod nohama , ztratili jsme to, čemu Archimédes říkal pevný bod jsoucna. Jsme vláčeni, uniká nám merit problému. Někteří pošetilci se do toho snaží implementovat atributy filozofie východu. Tamější mudrci se smějí a říkají něco v tom smyslu, že naše civilizace je kromě jiného založena na starověkém Řecku a jeho mytologii. Jedním z hrdinů této mytologie je Prometeus, který ukradl bohům oheň a stal se pro nás hrdinou. Pro ně je prostě sprostým zlodějem a podlým člověkem. Proč? Protože svým jednáním porušil Boží princip a věčný řád - LOGOS. Oheň je symbol pokroku coby zdroj energie - páry. Ale on byl vyrván z řádu a Božstvu zlodějem, který je pro naši civilizaci vzorem. Je smutné, jak při každé snaze přiblížit ducha islámu Evropě je dotyčný nazván okamžitě teroristou. Tři monoteistická náboženství tvořící světový teistický establisment mají stejný pramen a jde jim o totéž. Bohužel západní civilizaci chybí to, čemu staří Řekové říkali nussvětelné pole náboženství. Tímto principem se řídí islám. V principu nejde o nic jiného než o způsob prožívání, teologicky řečeno spiritualistiku. Jinak řečeno, jde o prožívání bytí, nikoliv si užívání světských výdobytků. Dnes jsme si všichni přibili na dveře P. Buchanana coby ikonu konservatismu a spasitele západní civilizace. Kam zmizel Huserl a jeho Krize evropských věd či Heidegger a jeho neblahé zapomínání. Evropané a Američané ztratili integritu vědomí. Povrchní prožitky, hédonismus, obcování zvané láska atd. jsou atributy odtržené od prožívání jsoucna formou formalizovanou a technokratizovanou. Ono tzv. zen-buddhistické kopnutí oslem do hlavy zřejmě bude vyžadovat padnutí na hubu v podobě války, aby se lidstvo vzpamatovalo. My zatím umíme mluvit o raketách Tomahawk než hledat duchovní cestu. Ono toto vše má počátek v již citovaném odmítnutí sv. Františka a vítězství Tomáše Akvinského. Sekularizace posledních 100 let je jenom dovršením celého jevu. Dnešní situaci střetu západu a islámu lze vyhodnotit jako kritický bod , který měl analogii ve třicetileté válce. Předmětem sváru byl způsob čtení Bible a neochota si porozumět. Současná situace je téměř identická. Jeden evropský myslitel měl krásný příměr. Dva koukají do stejného akvária. Jeden z boku a druhý zepředu. Pro jednoho plave rybička ze předu dozadu a pro druhého zprava doleva. A to je v principu celý problém. Umět si porozumět a shodnout, umět respektovat odlišnosti. Ono mnou předstírané téma hodně souvisí se slovy MÍT a BÝT. Jinak řečeno, já mám ještě neznamená, že já jsem… Komunikace lidí našeho kulturního okruhu se přeměnila v artikulovaný přenos zpráv a to značně formalizovaný. Mobily, PC, DVD - ztráta ethosu, který je základem dvou slova a to: e t i k a a e s t e t i k a. To není útok proti technice, ale měl by existovat způsob ochrany proti jejímu zbytnění a utváření touto naší osobnosti, potažmo civilizace. Jak z té šlamastyky ven? Homo sapiens má intelekt. Tento mu musí velet upozadit se, uskromnit, ukáznit a snažit se porozumět druhým. Dalším instrumentem je filozofie, která umí vystoupit ze systému, udělat si odstup a formulovat či definovat. Není žádný konec dějin či filozofie a je vcelku lhostejno, zda to hlásal Hegel před 150 lety či před 10 lety již citovaný Huntington. Svět dále směřuje svým LOGOSEM a záleží jenom na nás. Jsou základní tři filozofické otázky: kdo jsme, kam kráčíme a odkud jsme přišli. Bohužel tu třetí vnímají mnou uvedené kultury naprosto odlišně. Jaroslav Vrána
Nová strana českého socialismu - tak zní název Strany důstojného života.Je tím myšlen socialismus jako myšlenkový proud opírající se o mezigenrační solidaritu,humanismus společnský konzensus ve věci řešení politických témat.ČSSD coby tradiční stoupenkyně tohoto směru bohužel zoligorchovatěla, přestala býti přístupná demokratické diskusi a navíc autoritativní řízení jejího současného předsedy ing. Paroubka ji na image také moc nepřidá. Nebudu zde podrobně rozebírat celé pozadí s jejím presidentským kandidátem, ale trochu soudnému občanu je jasné, že byl pracně vymedelován ANTIKLAUS. Předsedkyně SDŽ Mgr. Volfová je zkušený matador v české politice a stínové kráčení ing. Miloše Zemana také nelze přehlédnout. Co lze čekat v programové strukturaci nové strany? Budou to taková politická témata, která trápí českého voliče tak řečeno každý všední den. Tato strana se nezaměří na řešení globalních témat, ale na komunálních témat jako investiční výstavba, sociální politika ve městech a na venkově, zemědělství a rozvoj časových volnoaktivit. Její politickou prioritou budou důchodci a rodiny s dětmi. Samozřejmě, že se nejedná o stavovskou stranu, ale bude to strana solidaristická v systému volné soutěže politických stran. Ten kdo má v paměti vládu éry M. Zemana si určitě velice lehce odvodí o co bude SDŽ usilovat. Česká politická tradice má ve svoji historické tradici moment několika levicových socialistických stran. Zde se dostávám k momentu, který považuji za velice důležitý. Zdržet se všech momentů,které by silně začaly rezonovat tradicí Československé strany národně sociální. Nemám na mysli zapomenout na její odkaz či tradici a přínos politickému myšlení jejich velikánů, jako spíše zabudovat do fundamentu politického programu SDŽ priority ČSNS, které jsou dnes platnou legislativou vyřešeny a jsou historicky překonány. Lapidárně řečeno, koukat dopředu na 21. století a nenechat se zatáhnout do planých či účelových diskusí směřujících k ukojení partikulárních plánů. Osobně jsem stoupencem křesťanského socialismu a to i bez jeho teologické dimenze. Věřím, že těchto několik řádků bude paní předsedkyní přeposláno vedení strany k vnitrostranické diskusi a uveřejněno na stránkách SDŽ jako příspěvek veřejnosti. Vrána Jaroslav Tuto noticku jsem zasla předsedkyni SDŽ paní Mgr. Volfové cca před 7 měsíci. Ona také byla uveřejněna na blogu -webu SDŽ. Dnes mi byl doručen do schránky jako nakonec ostatním obyvatelů, Kolína letáček kandidáta do Senátu pana dr. Hanzlíčka, který reprezentuje SDŽ. Jeho oslovení začíná - občané, důchodkyně, důchodci, senioři.....pokračuje ....spojme se všichni do jednoho šiku.....končí......vážené důchodkyně, vážení důchodci a senioři, občané.Nastala doba společného sjednocení. Bohužel došlo při politickém marketinku k tomu, před čím jsem varoval. Začíná se pod ideovými prizmaty budovat strana stavovského typu, respektive strana příznivců jednoho socilního stavu či skupiny. Ačkoliv podobný projekt zvaný Strana životních jistot skončila velmi neblaze a její trosky se staly jedním z konstitutivním proudů SDŽ, opět začínají rezonovat její atributy. Jako člověk mající osobní zkušenost s oborem zabývajícím se lidskou psyché vím, že princip NEGATIVNÍ MOTIVACE je pouze nosný v prvopočátku řešení problémů a je velice psychicky náročné v něm vydržet delší dobu. On musí být v pravý čas nahrazen principem pozitivní motivace. Druhým momentem je skutečnost , kterou bych nazval zranitelností principu otevřeného deklarování principu stavovské strany v podmínkách silně liberalistických tendencí. Nemohu se krátce nevrátit do historie české politiky. Už před více jak 80.lety představitel Agrární strany - A.Švehla - v té době ministerský předseda ČSR si byl vědom následné dichotomie. Česká společnost v nově vzniklé republice byla ještě stavovská, ale toto oficielní hlásání by odporovalo tehdejším republikánským (dnes bychom řekli demokratickým ) ideím. Tento lišák české politiky přišel se zvlášním myšlenkovým konstruktem. Oficielně se přihlásil k demokratickým tradicím českého národa hlásaných utilitárně tehdy všemocným TGM a sám vytvořil terorii AGRARISMU - tj. tradici drobného českého člověka - sedláka, jehož politicky reprezentoval. JAK PROSTÉ ,že..... Ale teď k mnou mírně kritizovanému , respektive, jak z toho ven. Navážu na uveřejněnou proklamaci ,která je na tomto webu uveřejněna samotnou paní předsedkyní - BUDEME SLOUŽIT POTŘEBNÝM -. Tato sentence je přímo geniálním ztvárněním předmětu tj. zámu či ideově -politické orientace SDŽ. Jde jenom o to, jak to in concreto rozpracovat. Takže, potřební nejsou jenom starobní důchodci, ale i MATKY SAMOŽIVITELKY, INVALIDÉ či OZP, OSOBY SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ( ty se dnes stávájí terčem zájmu jejich etnických lichvářských mafií a celý problém ústí v naprosto nekontrolovanou situaci ,kde dnes proti sobě stojí romsko-cokánské podsvětí a čeští neonacisté), NÁJEMNÍCI, ZAMĚSTNANCI nadnárodních korporací využívajících daňových prázdnin a poté opouštějících ČR a( následně vytvářejících lokální nezaměstnanost).....mám pokračovat ? Docela konzisentní a mnohapočetný elektorát potenciálních voličů. Vtip je v tom, že je potřeba jasně říci, že nejste radikálními socialisty leckdy si zahrávající se sociální demagogií( od toho jsou zde komunisté či krajní panoptikalizují pravice) , ani neurvalými socialisty, kteří jsou pod leckdy malichernými předvolebními sliby typu zrušíme poplatky u lékaře pouze posedlí osobními a mocenskými ambicemi. Rozumím tomu, že pokus oslovit starobní důchodce se nabízí sám, protože oni jsou velice početnou sociální skupinou. Bohužel ten pokus jednak nerespektuje ideovou bohatost i této sociální skupiny a navíc vede k mnou již kritizovanému pokusu o konstituování stavovské strany. Osobně jsem názoru, že SDŽ by měla i přes svoji levicovost zůstat stranou LIDOVOU a SOLIDARISTICKOU, tedy jinak řečeno i stranou drobného českého člověka, který nepatří do výše uvedených skupin a má v sobě třeba jenom zakomponovaný altruismus, mesiánství apod. Závěrem bych upozornil i na možnou lokální kooperaci s etablovanými různými formami nezávislých - viz hnutí Nezávislí, slušnými a demokratickými členy KSČM atd. atd. Ale tyto úvahy jdou již nad rámec této essaye, navíc jsou legitimní pro regionální funkcionáře SDŽ a nikoliv mne. Pouze jsem na dálku vyslovil názor, o který mne paní předsedkyně v jednom z e-mailů nikoliv požádala, ale umožnila vyslovit. Závěrem trochu obecně: jenom okrajově varuji před snahou politicky asimilovat pohledy českých národních socialistů z roku 1945 a tyto mít jako politickou prioritu. Ale k tomu jsem se již vyslovil v prvním zamyšlení. Dále si neodpustím drobnou poznámku, která může lahodit českému plebejskému uchu. Mám tím na mysli trochu populistickou poznámku pana M.Zemana na adresu římských katolíků v kontextu církevních restitucí. tato poznámka se nesla v duchu, a´t si tito platí činnost sami. Dále nechám věci bez commentu. Pouze sdělím dvě skutečnosti, které by politický managmant měl míti na paměti. Český národ si ve svoji histrorii vytvořil čtyři nepřátele - Němce, Boha, katolickou církev a rytířstvo. Nemněli bychom opomíjet dnes již pozapomenunou skutečnost z legendárních dnů 11/89, kdy vystoupil respektovaný kardinál pan TOMÁŠEK a vzkázal vedení KSČ, že jím vedená instituce STOJÍ V TĚCHTO PŘELOMOVÝCH DNECH ZA NÁRODEM! dne 8/10 2008 v Kolíně , Vrána Jaroslav, člen RSZML

7.10.2008
Při telefonickém rozhovoru s předsedkyní SDŽ paní Mgr. Volfovou mi bylo sděleno, že 1.setkání Společnosti přátel M.Zemana byl přítomen současný mpřed. českých šovinistů - Národní strany - Mgr. Jan Skácel. Jelikož jsem s tímto mužem měl v mém politickém životě několikrát něco společného, mohu místopřísežně prohlásit, že jde o muže neofašistických názorů a jeho politický život po roce 1989 je determinován snahou vybudovat neofašistickou stranu , která by obstála v demokratické politické soutěži. Jelikož je to ovšem ideologický fanatik naprosto nevnímající řečeno fiozofem Platonem dvě světy - svět ideí a svět reálný - byly vždy jeho snahy neúspěšné, respektive skončily blamáží. Patřil k jedněm z těch, kteří přímo organizovali provokativní akci na pietním místě českých Cikánů-Romů v Letech, kdy se zde pokoušeli položit jakýsi kamen coby protest proti obětem z řad již uvedených. Touto cestou protestuji proti jeho přítomnosti a žádám zainteresované, aby příště tohoto muže vzhledem k jeho ideovým a politickým názorům a postojům vykázali z podobných akcí, eventuelně ho nechali vyvést českou policií. Jeho účast je provokací proti duchu aktivit Společnosti přátel M.Zemana. Ačkoliv nejsem členem SDŽ - nejsem zcela přesvědčen o správnosti jejiho velmi levicového zaměření -, a o členství ve Společnosti přátel M.Zemana se teprve ucházím , věřím , že můj apel bude vzat na vědomí a bude o něm přemýšleno. S paní předsedkyní se nám několik let. Měl jsem možnost s ní několikráte vést rozhovor a jsem ji vděčen za pomoc, kterou mi poskytla při řešení moji osobní krize. Udržuji si občasné společenské čí elektronicko-písemné kontakty a jsem rád, že mi občas poskytne prostor pro vyslovení názorů či postřehů. Věřím, že tento krátký příspěvek po zvážení bude přijat na stránku SDŽ - napsali nám. Vrána Jaroslav , Kolín,