Vládne nám duchovní lumpenproletariát, leckdy s visáží pasáků a prostitutek
3. 8. 2008 přečteno: 3840x
Je mi smutno. Gojímská část populace „okupuje“ hypermarkety a jejich variace, kupuje s velkým uspokojením novinový průjem s názvem Blesk, Spy či Šíp. Má oči navrch při produkci kinematografického Žida a je vcelku lhostejno, zda v multikině či TV NOVA či Prima.Ona manipulativní demokracie umožňuje lidem vládnout dvěma způsoby. Buď se aplikuje ten konzervativní, nebo socialistický. Konzervativní způsob, jehož základní filozofie spočívá v momentu, že se změnou zevního prostředí se byť v omezeném smyslu změní samotní jedinci, má v sobě vadu v tom smyslu, že doprovodný libertinismus (egoismus) tvoří společenskou atmosféru člověk člověku vlkem. Přirozeným vyvážením bývá Rule of Lawe a Noblesse oblige. Druhý způsob spočívá v metodách socialistických tj. sociálním inženýrství. Tyto metody zřejmě vycházejí z premisy encyklopedisty Rosseaua, který tvrdil, že jedinec je apriori dobrý. Krajní následky těchto metod ukázaly například následky revoluce Francouzské revoluce 1789, bolševické revoluce v Rusku 1917 a velice umně jsou tyto metody aplikovány v projektu zvaném EU. Je nutné si říci a to nahlas, že tento projekt je vymyšlen svobodnými zednáři velkého orientu. Tito militantní atheisté, židomarxisté a stoupenci Nové levice dozrávali během horkého léta roku 1968. Konzervativní nobles oblige zdeformované odkazem 1789 v „republikánsko-buržoazní podobě“, byť nahrazené toryovskou modernou, nestačí v sociálně-ekonomické rovině čelit uplácení občana welfare státem, který prosazují liberální socialisté. Tito občanskou korupcí otupují góje a prostřednictvím propagandy a jemného právního nátlaku a leckdy existenční likvidace prosazují svoje elitářské fantasmagorie. Jednou z nich je poslední verze „evropské ústavy“ zvané Lisabonská smlouva. Vše má prvopočátek v tzv. Maastrichské smlouvě z 80. let minulého století.Tímto krátkým teoretickým exkurzem jsem se snažil nastínit počátek, ale i komtury skutečností, jejichž předmět tvoří název této essaye. Jsem přesvědčen, že není horší vlády než národa, který si ji volí. Též dle mého soudu platí, že každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Musím se v širším kontextu vnitřně vyrovnat s tezí, že vox populi, vox dei. Tento plyne z mého teistického přesvědčení. Nemohu nevzpomenout přednášky M. Dolejšího (politický analytik a myslitel)z roku 1994 v klubu Ferdinanda d´Este. Zde velice pregnantně zmapoval kořeny genetického, intelektuálního a duchovního stavu české populace od třicetileté války do konce 20 století. Zůstává otázkou, nakolik ve výše uvedeném smyslu zůstal český národ „poznamenán“ dvacetiletou občanskou válkou zvanou husitská. Lze předpokládat, že rozvrácená a zdecimovaná společnost přijetím Basilejským kompaktát byla v horizontu 40 let tj. cca dvou generací stabilizovaná. Přesto zůstávají velké otazníky, …Ponechám stranou geopolitické podmínky předání motiv tehdejším Česko-Slovensku v roce 1989. Pro naši potřebu bude stačit, že komunistickou státostranou řízený direktivně-centrální socialismus bylo třeba v intencích NWO přeměnit v cokoliv, co bude kompatibilní se zájmy židovské miliardářské lobby a jejího kapitálu, unipolárního fanatismu zednářských elit z USA a stability Evropy v tehdy počaté realizaci EU. Všimněte si prosím vážení čtenáři, že již před změnami ve východní Evropě byly postulovány základní teze projektu EU a dále EMU. Velice zjednodušeně řečeno „bude-li zavedena byť formální demokracie, ve které nebudou prvky autoritativní demokracie, lze jinak i respektovat i sociální entropii a ekonomika, která neohrozí zájmy světové miliardářské lobby, budou evropským elitám lhostejné všechny ostatní lapsy. Samozřejmě jako obligatorní činitelé jsou nadále nadstandardní vztah k sionisticko-teokratickému státu Izrael včetně spanilých jízd ke Zdi nářků, podpora USA všude tam, kde hrají úlohu světového četníka a kolaborace s každým, kdo usiluje o přeměnu Ruska v řekněme v kolonii segmentů světového Žida. Zde má autor na mysli zejména vlivové skupiny lžihumanistických spolků sponzorovaných Sörosem, Rottschildem apod. Otázka hlavně mravní úrovně politických elit je sekundární. Tyto převážně vnitropolitické elity tvoří ve vrcholné politice zhruba tři druhy rolí. Jde o ilumináty, užitečné idioty a kompars či vydržované lumpy na jenom použití totožné s délkou mandátu. Samotnou složkou, leckdy se překrývajících s ilumináty je segment velvyslanců u USA, Ruska, Německa, Izraele, EU a NATO. Jde o talmudské Židy, sionisty a členy společností typu B and B, Trienála či Bilderberg. K nim je nutno přičíst všechny ministry zahraničí od roku 1990. Ti druzí, většinou straničtí oportunisté, jsou ve vysoké politice schopni přežít i dvacet let. Ti třetí, většinou „hvězdná pěchota“ lobbuje ve prospěch lokálních bratrstev, eventuálně se propůjčují mravní či mentální prostituci ve všech aspektech. Zdánlivě se zastavím u skutečnosti mimo uváděný kontext, ale on je součástí dvou hlavních proudů politiky v ČR. Nejde o souboj či paradigma socialismus versus konzervatizmus, ale o elitářství versus lidovost. Pro zpřesnění mám na mysli intelektuální elitářství versus lidovost ve smyslu základního legitimačního segmentu moci. Křesťanští myslitelé či aktivisté typu již zesnulého dr. Bendy či biskupa Msgr. Duky uvažovali o demokracii z různých úhlů pohledu. Dr. Benda se vzhlédl v autoritativní demokracii a vmetl do tváře dřívějšímu presidentu Havlovi, že je protofašista. Msgr. Duka ve svoji poslední knize s názvem „V duchu pravdy“ vzpomíná, že se ve vězení s Havlem zaobírali způsobem vládnutí po odchodu komunistů od moci. Elitář Havel mu předložil teze, kterým dnes eufemismem říkáme občanská společnost. Lapidárně řečeno – „osvícený pseudoplatonovský myslitel“ filozof Havel, matné představy o něčem, co lze matně nazvat parlamentem a kupa hnoje občanských aktivit s dvěma stupni řízení (jedno veřejné a druhé skryté, fakticky zednářské) placených penězi již uvedených Rottschildů či Sörešů. Dovedeno ad absurdum, semitský fašismus s vidinou pokusu o realizaci mezistupně světovlády. Připočteme-li k tomu eventuální drzost FŽO, tak dokonce semitská semiteokracie neislámského typu. Bylo by jednoduché a velice neprofesionální svádět vše, čehož jsme svědky ve vnitrostátní politice na etnický původ protagonistů. Je nutné si upřímně říci, že ta část českých Židů, která přežila šoa se buď asimilovala, nebo odešla do sionistického státu, eventuálně pokračovala generačně ve všech modifikacích židomarxistů, židobolševismus nevyjímaje. Ale je nutné též dodat, že jejich značná část si podržela ekonomický i intelektuální vliv i za vlády KSČ a je nutno říci, že přelom let 40. a 50. a celá léta šedesátá ve smyslu vyústění událostí roku 1968 byla v jejich režii. Uvedu jen případ za všechny, kdy rodinné klany si udržují faktickou či alespoň latentní moc. Jakási provdaná Rychetská byla šéfkou sekretariátu zločince Gottwalda. Její syn je dnes předsedou Ústavního soudu ČR a vnuk po zadržení Policií ČR při demolování soukromého majetku komunisticko-anarchistickou sebrankou je poslán na převýchovu do kibucu (tj. je uklizen z očí veřejnosti). Analogicky klan Pithartů, Slánských, Diensbierů, Šabatů, Mlynářo-Klímů atd. atd. Ono ne nadarmo nechal tehdy president ČSFR V. Havel odvést z tehdejšího FMV prostřednictvím Rumla mladšího 13 000 osobních a objektových svazků StB, a to zejména 1, 2 a 4. zprávy. Na druhou stranu je objektivně nutno artikulovat, že křesťansko-integrální kruhy blízké tehdejšímu ministru vnitra dr. Sacherovi a jeho poradci M. Dolejšímu odvezly z FMV cca 0, 5 t materiálů, týkajících se zejména svobodných zednářů, sionistů, bývalých komunistů a aktivit zpravodajských služeb USA a Německa.Co jsem tím vším chtěl letmo naznačit? Mentální stav populace v ČR je ovlivněn trendy, které kopírují či jsou determinovány tendencemi na „starém kontinentě“. Vulgární materialismus, duchovní vyhaslost, vysoká intenzita atheismu, hédonismus, jalovost kultury - hlavně masové. Lze souhlasit s tezí, že duše národa je identická s pojmem kultura národní entity. V čích rukou jsou téměř všechny segmenty kultury je snad zbytečné. Za všechny případy uvedu nekončící množinu muzikálů a infantilní telenovely či seriály. Vulgus profanus – lid obecný buď rezignoval opět do svých chat a chalup nebo se proměnil v gójské stádo – viz výše. V tom lepším případě kouká a nevěří vlastním očím při sporech o projekt Národní knihovny, dotaze Magistrátního úřadu hl. m. Prahy na kulturu či situaci kolem Sovových mlýnů. Je jenom smutné, že pohrobci české cesty privatizace zapomněli na slovo mecenáš či charita. Oni ti drzí – pohrobci pravdy a lásky (a bratrské zednářské pomoci) pomocí člověka, jemuž visí nad manželskou postelí červená lucerna tj. Jana Krause zase moralizují a sami mají máslo na hlavě. Oni sami neumí býti pokorní, respektive pokoru zaměňují za vlezlost, tudíž nelze čekat, že by se občas upřímně káli. Spíše čekají na nějakou revoltu v ČT, aby se opět sešikovali. On jim vzhledem k jejich etnickému nepotismu nikdo dnes kohoutek cash flow neuzavře a tak budou zase jenom kecat a poučovat a hlavně si mastit kapsu. Zda amen či shalom, nevím. Ona je dnes situace taková, že tito mediální mravokárci jsou schopni rozpoutat hysterii proti každému, kdo poukáže na jejich drzá čela a lehký způsob obživy.Nedávno jsem četl krásný citát jednoho vězně komunistického režimu, který vyslovil coby svoji reflexi na mravní a mentální stav české společnosti, cituji. Svině porodí zase jenom prasata, konec citace. Mravní, duchovní a intelektuální genocida českého národa v éře komunismu byla jenom vyvrcholením trendů nastavených v éře TGM a Beneše. Hlavně ten druhý, silně zakomplexovaný intrikán, velice mstivý jedinec uměl již za svoji politické kariéry lámat charaktery. Pro něho byl jedinec spotřební materiál a splnil-li dotyčný svoji úlohu, tak byl třeba i odkopnut. Každý, kdo se seznámil s prameny národně-demokratické opozice ČSR, katolíky nevyjímaje, dojde minimálně k přesvědčení, že tohoto člověka byl čert českým dějinám dlužen. Bylo by laciné tvrdit, že Gottwald a jeho parta dokončili, co Beneš začal. Ono jenom stačí, že umně a sofistikovaně navázali na to, k čemu Beneš připravil cestu. Že se časem ti první sešli v exilu, v koncentrácích komunistů či emigraci s těmi, které více než 10 denunciovali a ostrakizovali, je jenom logickým vyústěním teze, čiň čertu dobře a peklem se ti odmění.70 let totality či politických abnormalit, los von Roma, „tatíčkování“, odmítnutí národně-demokratického, katolického a nezednářského exilu opravdu stačí kromě jiného k tomu, aby v čele vlády ČR se vyskytl exot s maturitním vysvědčením mašinfíry, studující právnickou fakultu řízenou agentem StB, opisující při svoji magisterské práci ze statistiky ČSÚ. Jeho manželka coby uklizečka z bordelu madam Barkové a jeho kamarád No1 přibyl coby oberlajtnant komunistického PP VB, to jsou jenom bonusy. Co dodat k dalšímu modelu naší postkomunistické kocoviny Paroubkovi, který si nechá na svoji svatbě požehnat husitským farářem a poté uspořádá zbohatlickou žranici u agenta StB Dvořáka, dnes majitel asi tří pětihvězdičkových hotelů. Asi nikoliv nadarmo ministr financí ČSSD Sobotka tomuto mravnímu krasavci odpustil daňový nedoplatek ve výši 0, 5 mil Kč. Co si myslet o pseudoelitě v roli ministerských předsedů, kteří nejsou schopni veřejnosti vysvětlit a hlavně doložit, kde vzali na svoje byty, že pane Grossi a Topolánku? Já si nedělám iluze o současném establishmentu a řeknu to otevřeně ani o českém národu ve smyslu shora uvedeném. Vtip je v tom, že politickými elitami pohrdám a před lidem – národem jsem pokorný alespoň v tom smyslu, že je respektuji a nabízím mu svoje služby. Domnívám se, že jsem takto Stvořitelem ustrojen. jak říkal vitalistický filozof univ. prof. Mareš – cíl si musí člověk stanovit citem a k němu se blížit rozumem. Že to bude přibližování asymptotické, jsa si vědom.Slýchám často, že mravní devastace české společnosti bude trvat alespoň dvě generace. M. Dolejší dokonce tvrdil, že ústřední krize ve společnosti je krize mravní a ostatní krize jsou od ní odvozeny. On coby velice senzitivní člověk s brilantní analytickou schopností cítil, jakou mentální proměnou prošla česká společnost. Dle mého soudu řečeno slovy expředsedy Naardenského hnutí Dr. Koblihy, musí česká společnost projít katarzí. Tato katarze nastane v okamžiku, kdy bude česká společnost řešit katastrofální následky demografického úbytku. On tento problém není jenom ekonomický, jak se nás snaží prezentovat idioti tvářící se jako novinářští komentátoři. On je v horizontu budoucnosti hlavně sociální a humanitní. Dnes se vede diskuse, kdo bude lidově řečeno dělat na důchodce. Ono hrozí ovšem jiné nebezpečí. Kdo poskytne starost a lásku geronto-populaci? Silně výkonná a rozatomizovaná společnost těžko. Tento moment bude ve vývoji společnosti velice zajímavý. Svěřit starost o staré a nemocné ústavům s cizoetnickým personálem neznajíce naše tradice či kulturu je zahrávání se přímo s přirozeným řádem světa – logosem. Občas mi proběhne hlavou, že WASP a mýtus bílého muže sklízí, co v historii zasel! Islámská populace žijící v Evropě třetí generaci expanze tzv. žlutého světa silně přetvářejí paradigma bytí a konání, sociálně inženýrský koncept multikulturalismu selhal. Quo vadis, cui bono?
autor: Jaroslav Vrána tisk zpět