Říkáte, že vlády krize nejen milují, ale dokonce je fabrikují, a že Roosevelt dopředu věděl o útoku na Pearl Harbor a že Bush mohl vědět o chystaných útocích na „Dvojčata".
Vezměme to popořadě: v případě Roosevelta víme, že věděl. V případě Bushe mám podezření, že věděl. Není to však prokázáno - vždy nějaký čas trvá, než se takové dokumenty dostanou na veřejnost. Oběma by se to hodilo do karet: Rooseveltovi umožnil atak vstoupit do druhé světové války, což chtěl udělat tak jako tak, ač neměl dostatečnou podporu veřejnosti a médií. Atak typu toho na Pearl Harbor dokáže okamžitě zcela otočit veřejné mínění. Stejně tak po útocích z 11. září byla veřejnost okamžitě na straně Bushe.
Myslíte, že vlády jsou sváděny představou vytvářet u veřejnosti pocit ohrožení, aby tak získaly nad veřejností lepší kontrolu, aby mohly více intervenovat?
Myslím, že je tomu tak téměř ve všech zemích. Vlády rovněž velmi frekventovaně zakládají takzvané nevládní organizace (NGO''s), přičemž tyto zdánlivě nezávislé organizace následně lobují, aby vlády dělaly ještě více. Přitom jediným zdrojem financí pro mnohé tyto nevládní organizace jsou vládní peníze. Vlády tedy podporují tyto organizace, které „na oplátku" lobují za vyšší vládní pravomoci, například v boji s takzvaným globálním oteplováním: žádají, aby vlády zachránily nebohé lední medvědy, aby zabránily tání ledovců a tak dále.
Zajímavé, vaše pohledy jsou v některých případech podobné těm, které hlásá levice nebo dokonce ultralevice.
Ale levičáci se ne vždy mýlí. Také levice občas ví, že stát páchá zlo. Levice je někdy více realistická než mainstream. Levice také vnímá, že existuje úzká spolupráce mezi státy a velkým byznysem.
Jste tedy více proti mainstreamovým, konformistickým idejím než proti některým tezím levice?
Levice umí dobře popsat některé problémy, ale řešení, která navrhuje, jsou většinou směšná. Napadá správně konspirace. Napadá stavy, kdy jsou jistí lidé zvýhodňováni na úkor jiných, kdy existují koalice mezi státy a bankami, například. V tomto ohledu je popis stavu velmi často správný. Ale řešení, která navrhují, jsou téměř vždy špatná.
Takže vy věříte v konspirační teorie? To je také typický prveklevicového smýšlení.
Ano, nemusíte však věřit nutně v jednu velkou konspiraci. Prostě skutečnost je taková, že mnoho lidí tak či onak konspiruje - aby někdo jiný udělal to či ono. Dokonce lidé, kteří nejsou vlivní, jako vy nebo já, se někdy snaží dosáhnout určitého cíle ovlivňováním někoho jiného, využíváním konexí a tak podobně. Proč si myslet, že velmi mocní a vlivní lidé toto nedělají? Samozřejmě, že tak činí. Ale existují i konspirace, které jdou proti sobě a do jisté míry se ruší. Většina věcí, které se na světě ději, se děje, jelikož někdo chtěl, aby se děly. Dějiny nejsou sledem náhod.
Rozhovor vedl Lukáš Kovanda
Hans-Hermann Hoppe (59)
Profesor ekonomie německého původu a takzvaný anarchokapitalista působil do loňského roku na Nevadské univerzitě v Las Vegas. Nyní žije, s manželkou Gulchin, v Turecku. Kromě ekonomie studoval i historii, filozofii a sociologii - vedoucím jeho diplomové práce byl Jürgen Habermas, významný německý filozof a sociolog. V USA úzce spolupracoval s Murrayem Rothbardem, kultovním libertariánským myslitelem. Hoppe míní, že „demokracie činí lidi dětinskými" a v mnoha ohledech tak preferuje monarchistické zřízení. Je odpůrcem velkých státních celků („Lepší 200 Lichtenštejnsk než jedna Evropská unie.") a jezdí ve voze značky Mercedes.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat