převzato

Z života "progresivních" komunistů

Včera v 21:06 | Jaroslav Skopal s přispěním Karla Doskočila

Ještě k srpnu 1968

Že politické cesty lidí procházejí změnami, dokládá i krátký pohled do současných dějin. Tak např. Bedřich Rattinger v březnu 1948 řešil náhrady odstoupivších národněsocialistických poslanců takto:

Politická cesta Bedřicha Rattingera byla zhruba taková, jak uvádí ústav zabývající se soudobými dějinami:

POZŮSTALOST BEDŘICHA RATTINGERA

1945-1990

Ústav pro soudobé dějiny ČSAV Praha 1, Vlašská 9

Bedřich Rattinger se narodil 1. 11. 1911 v Brně v rozvětvené a dosti bohaté rodině. Vychováván byl německy, prostřednictvím služebnictva se však záhy seznámil s českým prostředím. Již v mládí si vyjasňoval vztahy mezi židovským náboženstvím a křesťanstvím a dospěl k ateizmu. Nejprve se však jako osmnáctiletý stal členem mládežnické organizace zapojené na židovské obce, později se chtěl dokonce stát členem zemědělské komuny v Palestině. To bylo také asi jedním z podnětů pro jeho rozhodnutí studovat na vysoké zemědělské škole, kterou však nedokončil. V r.1931 začal studovat práva, po dokončení těchto studií působil v Brně jako právník v advokátní kanceláři. V této době působil již aktivně v KSČ a pomáhal zakládat v Brně závodní buňky této strany.

Písemnosti fondu dokumentují činnost B. Rattingera z tohoto období jen velmi úsporně, zcela je vynecháno období II. světové války, kdy B. Rattinger bojoval v západní armádě. Po r. 1945 zahájil rozsáhlou politickou činnost, nejprve jako tajemník klubu komunistických poslanců prozatímního a ústavodárného národního shromáždění, po únoru r. 1948 jako tajemník národního shromáždění. O angažovanosti v této době svědčí Rattingerův deník z únorových dnů r. 1948. Napomohl vítězství komunistů především tím, že jim pomohl získat pozice v parlamentu mezi činiteli nekomunistických stran, kteří byli ochotni ke spolupráci s KSČ. Bedřich Rattinger jako profesor Právnické fakulty UK zabýval se různými otázkami, především z oblasti ústavního práva. V písemnostech fondu se odráží jeho podíl na přípravě akčního programu KSČ z r. 1968,

zejména těch částí, které se týkaly politického systému, státu a práva. Zpočátku r. 1968 vyvinul prof. Rattinger velké úsilí, aby formuloval problematiku vztahu komunistické strany a státu, otázky základních práv a svobod občanů a demokratických kontrol (inv. č. 6, 9). Významná byla pojednání o vztahu Čechů a Slováků, která se vyslovovala k návrhům na federativní uspořádání státu. Prof. Rattinger se podílel na práci několika odborných komisí, např. komise vlády pro vypracování návrhu ústavního zákona ČSSR (inv. č. 10) nebo komise pro ústavní problematiku vědeckého kolegia ČSAV pro vědy o státu a právu. Ve fondu se nacházejí písemnosti z činnosti Ústavu pro politické vědy při ÚV KSČ, zejména týmu Rozvoj politického systému socialistické společnosti (inv. č. 15), kde jsou některé výsledky průzkumu veřejného mínění. Pozornost zasluhují elaboráty oddělení státních volebních orgánů ÚV KSČ (inv. č. 18). Zvláštní pozornost věnoval prof. Rattinger problematice voleb do

zastupitelských sborů v ČSSR (inv. č. 16) v týmu pro modelování a výzkum československé volební soustavy.

Dochovány jsou zde některé stati B. Rattingera i výsledky výzkumu k této otázce z r. 1968 i studie jiných autorů, které s touto tématikou souvisejí. Na tento úsek navazuje práce externího výzkumného výboru Národní fronty (inv. č. 17).

Činnost B. Rattingera v Jednotě československých právníků naznačuje neúplný soubor písemností o nepromlčenosti válečných zločinů, zvláště z jednání konference k tomuto problému ve Varšavě z r. 1964. Z pozdějších dokladů je ve fondu kopie záznamu rozhovoru prof. Rattingera s pracovníky vládní komise pro analýzu let 1967-1970, který osvětluje Rattingerovu činnost v tomto období. V porovnání s předchozími archiváliemi vyplyne jeho význam při formování akčního programu KSČ v r. 1968, stanov strany, vysočanského sjezdu KSČ i podíl na jiných událostech r. 1968.

Prof. Bedřich Rattinger zemřel v říjnu r. 1991.

Jinou kdysi známou a významnou komunistickou osobností roku 1968 byl Věněk Šilhán.

Uvádí se o něm: Významně se angažoval v období tzv. Pražského jara, jako delegát mimořádného (tzv. vysočanského) XIV. sjezdu KSČ byl zvolen do funkce zastupujícího tajemníka ÚV KSČ za Alexandera Dubčeka.

Po srpnových událostech byl nucen odejít z veřejného života, pracoval v dělnických profesích.

O devět let později se stal signatářem Charty 77.

Na jeho pohřeb v květnu 2009 přišla řada politiků, např. i Karel Schwarzenberg.

Počet komentářů: 1