Něco o dr. Buzkové a něco k tomu

Dnes si jenom trochu zašpásujeme. Nakonec proč bychom se netěšili, když nám pán Bůh zdraví dá a protagonisté Střípků č. mají kachní žaludky žaludky a hroší kůži.....



PORTRÉT ALTERNATIVNÍ PRESIDENTKY
VÁCLAVA HAVLA JUDr.PETRY „PAVLY“ BUZKOVÉ
V roce 1993 Necenzurované noviny zveřejnily ve svém 15. čísle v nákladu 50 000 kusů článek Luboše Vydry „Vůně ženy PB“, jako zásadní příspěvek k politické typologii JUDr.Petry Buzkové. Tento článek bohužel zůstal mezi členy a voliči ČSSD zcela nepovšimnut. Až po cca 7 letech se k němu vrátil tým poradců předsedy vlády Miloše Zemana (ČSSD) a rozpracoval ho do konečné podoby „Akce olovo“ (Pb). Inspirovány Úřadem vlády ČR i Necenzurované noviny se rozhodly tento článek doplnit o nové informace a znovu ho zveřejnit. Pokud bude Petra Buzková skutečně zvolena na návrh Václava Havla presidentkou České republiky, bude v ní mít Dáša Havlová, zejména díky mnoha pikantním událostem z její skutečně velmi pestré minulosti, opravdu důstojnou nástupkyni… Viz. internetové vyhledávání v článcích Necenzurovaných novin na www.cibulka.cz nebo www.cibulka.com. Stačí zadat do vyhledávání heslo Buzková. Nelze upřít, že slečna Petra Buzková je kus pěkné ženské. Podle slov předsedy partaje Miloše Zemana za ní táhne oněch 17 % mužské populace, která v roce 1992 volila ČSSD. Inu patrně je to tím, že člověk je přece jen savec a nikoliv dříví z lesa.
JUDr. Petra Buzková přišla do ČSSD pět dnů po jejím založení, podobně jako její mužský dvojník Stanislav Gross. V té době Petra Buzková pracovala jako průvodkyně domácích i zahraničních turistů na volné noze. V NN 03/2001 se o nich v článku „SPRAVEDLNOST kontra ZÁKON: Právnická fakulta UK - bašta neobolševizmu“ na straně 19 dočteme: „... dokonce i současný ministr vnitra za sociální demokracii, nadějný mladý funkcionář a strojvůdce Stanislav Gross, skládal podle neověřených zpráv zkoušky přímo v pracovně profesora a agenta StB Jana „KADETA“ Kříže. A to nepočítáme dávný intenzivní vztah KADETA k druhé polovině sociálně-demokratického politického tandemu, tedy k Petře Buzkové, rovněž vzešlé z dílny Miloslava „Milo“ Marouska /„uprchlíka před komunismem“ a prvního navrátilce po 17.listopadu 1989, mezitím kalifornského obchodníka se sovětskými diamanty – dokonce prý možná přímo z Kolymy … /, kterému podle jeho vlastních slov Gross s Buzkovou v prvních dnech po převzetí Lidového domu jim osobně z rukou KSČ(!!!), otvírali poštu a obsluhovali xerox a který z nich sám udělal velké politiky... Jeho bratr, vysoce postavený komunista Jiří Maroušek, kterému bratrova „emigrace“ do nepřátelské ciziny úžasným způsobem v jeho předlistopadové kariéře pomohla, čirou náhodou mezitím zprivatisoval a vzápětí vykradl ČKD Praha… Inspirováni jeho vzorem pokusili se naši velcí politici zase „zprivatisovat“ čtyřpokojové byty h.m. Prahy a mnohé další požitky ... Viz. NN 19/2000: „NO COMMENT“.
Co se v mládí naučíš
ve stáří jako když najdeš...
K životopisu průvodkyně turistů na volné noze Petry Buzkové z druhé poloviny 80. let se váže i fáma, že zejména v případě zahraničních turistů často nezůstalo jen u prohlížení krás města a jeho hotelů...
Mezi pražskými památkami bylo možno často vídat Petru Buzkovou i se svým intimním přítelem, protřelým pražským taxikářem a kromě jiného i špičkovým agentem StB Jiřím Markem, nar. 19.01.1946, (synem superbolševického novináře, propagandisty a spisovatele Jiřího Marka, nar. 30. 05. 1914, kterým neotřásla ani sovětská okupace 21. srpna 1968, viz. Slovník české literatury 1970-1981)). V našich seznamech je Jiří Marek veden pod krycím jménem „RADEK“ v kategorii „A“ Centrály komunistické Státní bezpečnosti (StB) pod registračním číslem 28189. Dnes Jiří „RADEK“ Marek údajně obhospodařuje i obroďácko-socdemácký podnik TESO. Je jistě z říše pomluv, že je spolu se svým otcem i agentem KGB. Přibližně z této doby pochází příběh, ve kterém vystupují studentka Právnické fakulty Karlovy university Petra Buzková, její přítel a ochránce pražský taxikář Jiří „RADEK“ Marek a jeho mladá žena Alena Marková. Ta po předčasném návratu domů pronesla onu památnou větu: „Buď se ta kurva hned obleče a vypadne, nebo odejdu já“. A „kurva“ se oblékla a vypadla...
Vřelému přátelství Jiřího „RADKA“ Marka a Petry Buzkové se snad ani nelze divit. Vždyť v téže době již byla uložena na II. správě StB pod č. j. 2b - 1 (značka odboru) s datem 23. 1. 1989, složka se spisem Petry Buzkové, že jde o důvěrníka s krycím jménem „Pavla“, nar. 07.12.1965. Jako řídící orgán jí byl přidělen švarný K. Tichý, (zřejmě nstržm. Tichý Karel, nar. 13.01.1960, Zengrova 15, 16300-PRAHA 6, KS StB Prahy a Středočeského kraje a Vysoká škola SNB, osobní registrační číslo 225223) dnes často zaměňovaný se jmenovcem Vladimírem Tichým z významné estébácké akciové společnosti GENEX (viz. seriál TELEKRACIE, http://www.cibulka.cz/nnoviny/nn1998/nn0198/obsah/telekracie.htm. Tím se Petra Buzková bez jakékoliv pochybnosti dostatečně kvalifikovala na presidenta ČR. Ten totiž musí být za každých okolností spolehlivě vydiratelný. Vždyť nakonec i sám Václav Havel prošel podobnou průpravou... Tuhle vysokou laťku dokázal konec konců překonat i president našeho východního souseda Rudolf Schuster. Prostě každý, kdo nebyl za sovětské okupace líný, mohl se u nás mít dobře!
Ve složce Buzkové jsou uvedeny nejméně 2 agenturní zprávy. Ve zprávě prvé jmenuje svého známého, který je velmi aktivní v mládežnickém hnutí (ve smyslu negativního pohledu na tehdejší Husákovu vládu) a ve zprávě druhé uvádí dalšího svého známého, jenž je údajně nakažen AIDS. Šlo o oblíbenou provokaci StB „SIDA“ cílenou proti mnoha lidem z disentu. Ve smyslu textu: „Dnes potřebují nemocní AIDS vás, zítra vy můžete potřebovat nás“, se estébáci snažili v ní získat další občany vhodné ke spolupráci. V současné době (1992-93) existují snahy do materiálů Petry Buzkové proniknout. Hlavní brzdou v celé této záležitosti však zůstává předseda Nezávislé lustrační komise a hned po 17. listopadu i náměstek tajné služby Jaroslav Bašta, který také v květnu 1992 prosadil, aby byla Petra Buzková očištěna. Podle sdělení Štefana Bačinského má pan Bašta materiály na ní pečlivě ukryté ve svém trezoru. Proč asi? Nicméně Štefan Bačinský má za to, že rozhodnutí Nezávislé lustrační komise o bezúhonností Petry Buzkové je beztak velice vratké. A nutno podotknout, že obzvláště její „proslulé“ dopisy v materiálech této komise jaksi chybí a to i přesto, že bylo po nich velmi naléhavě pátráno.
JUDr. Petra Buzková
+ Jaroslav Bašta =
splynutí duší až za hrob
Z této souvislosti za velmi zajímavý pokládáme fakt, že poslankyně za ČSSD JUDr. Petra Buzková, evidovaná komunistickou Státní bezpečností (StB) jako jejich spolupracovnice v kategorii důvěrník, krycí jméno „Pavla“, sdílí v 90. letech společnou poslaneckou kancelář s předsedou bývalé Nezávislé lustrační komise Jaroslavem Baštou, dnes rovněž poslancem ČSSD a v letech 1998-2000 dokonce ministrem pro tajné služby, zodpovědným za akci „Čisté ruce“ (od roku 2000 pak velvyslancem v Moskvě!!!). Ten dokázal v květnu 1992 vybojovat na lustrační komisi očištění nejpopulárnější političky ČSSD JUDr.Petry Buzkové od obvinění, že aktivně a vědomě spolupracovala s StB. Viz. http://www.filosofie.cz/odejdete/poslanci.html: Hlavní město Praha: Bašta Jaroslav (ČSSD), Veverkova 20, 170 00 Praha 7, tel. 02/37 98 63. Buzková Petra (ČSSD), Veverkova 20, 170 00 Praha 7, tel. 02/37 79 47. Můžete je navštívit...


10.duben 2006
Secret
,,,,,,,,,
INQUIRE = ,,,,
ITEM NO = ,,,,,,,,,
ENVELOPE
vvvvvvvvvvvvvmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm
mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm
/*************** THIS IS A COMBINED MESSAGE ***************/
BODY
SUBJECT : BENDL PETR 14371 vvvvvvvvvvvvvvv
Překlad do češtiny:
1. Souhrnná informace:
A. Základní údaje k osobě
(1) BENDL Petr,Ing. DOB leden 24, 1966, POB Kladno (CZ) jako Petr LIVORA. Matka Bendlová Milena, DOB únor 04, 1946 trvale HAVÍŘSKÁ 193, KLADNO, 272 01 Kladno 1, zaměstnání vrchní sestra na chirurgii FN Královské Vinohrady. Nevlastní otec Vilém Bendl, DOB březen 12, 1952 bytem tamtéž zaměstnán ve firmi Carolinnum jako obchodní zástupce. Firma patří manželce Petra Bendla – Tamaře Bendlové - Kotvalové).
Vzdělání: ZŠ v Kladni, SPŠ elektrotechnická, 1984-1989 VŠST v Liberci obor konstruktér, 1989-1990 – vojenská služba.
Zaměstnání:
1990 – hasič Okresního požárního útvaru v Kladně,
1990 -1992 vedoucí oddělení referátu obrany OkÚ Kladno,
1992 – 1994 vedoucí oddělení rozvoje města MěÚ Kladno
1994-1998 člen Městského zastupitelstva Kladno za ODS a primátor Kladna,
1997-1998 místopředseda SMO ČR,
1998-2001 poslanec PSP ČR, únor 02,
1999 - únor 02,
2001 člen parlamentní Skupiny přátel ČR - Ruská federace,
od 2000 - hejtman Středočeského kraje
2) Analytický komentář:
A. Typický případ postupu:
Do politiky ČR vstoupil přes oddělení zvláštních činností jako zaměstnanec MV-ČR (hasičský sbor i okresní úřady spadaly pod republikové MV), kde měl přístup k tajným informacím. Rychlý postup z pozice hasiče krátce po vojenské službě do pozice šéfa oddělení zvláštních činností. Také další postup na funkci šéfa oddělení rozvoje města a primátora umožňoval Bendlovi výrazný vliv na investiční politiku města a disponibilitu s rozpočtem města. Krajský hejtman v ČR má rozsáhlé pravomoci v oblasti bezpečnostní i finanční.
(Analytik nnnnnnnnnnnnn)
B. Podpora Bendla ze strany ruských ropných oligarchu a mafie
(1) Bendl ve své politické funkci v ODS i jako krajský hejtman prosazuje zájmy osob s ruským a izraelským občanstvím. Tato skupina (představuje ji karlovarský občan Alexandr Rebjonok, legalizován KGB pod tímto jménem do bývalé ČSSR v 80. letech, vazba na Mogilevich Semjon, Mikhaylov Serguei, solncevskaja skupina) k datu 1.4.2006 disponuje částkou USD 500 mil., která je disponibilní na bankovním účtu u Bank Menatep Gibraltar (Mikhail Khodorkovsky). Khodorkovsky je v RF uvězněn za finanční podvody v souvislosti s firmou Jukos, která má spojitost s Menatepem. Alexandr Rebjonok je osobním kontaktem presidenta ČR Klause. (Petr Cibulka: Kryje český president Václav Klaus prodej nejsledovanější televize NOVA do rukou ruských KGB - GRU? Kdo zaplatil Novu? Ruský nelegál Alexandr Rebjonok?
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005052102)

Petr Bendl byl při studiích vysoké školy v Liberci a výkonu vojenské služby 1984 - 1990 vybrán jako člen komunistické mládežnické organizace bývalým vysokým dustojníkem FMV Bandouchem Františkem.
Výsledek hledání "Bandouch František"
Osoby zapsané ve svazcích STB: Příjmení, jméno Narozen(a) Bydliště Typ spolupráce
Evidující správa STB Krycí jméno
Svazek
Banďouch František 26.10.1936 Zličínská 12
PRAHA 6 neurčeno
neurčeno
162564
Ten vybral i další osoby, infiltrované v ODS (Vidim Jan, otec Jiří Vidím - StB, rodinná firma VEJROSTOVÁ, PETROVÁ & VIDIM, spol. s r.o. aj.).
Výsledek hledání "Vidím Jiří"
Osoby zapsané ve svazcích STB: Příjmení, jméno Narozen(a) Bydliště Typ spolupráce
Evidující správa STB Krycí jméno
Svazek
Vidím Jiří 14.03.1925
Tajný spolupracovník
Praha Vlček
11175
Po krátkém období, kdy byl Bendl zaměstnán u hasičského sboru Kladno, vstoupil do politiky za ODS a s pomocí bývalých občanu Ruské federace a jejich agenturních prostředku se stal primátorem města Kladna. V této době si také postavil se svou tehdejší manželkou Blankou Bendlovou dum na adrese Pod Stráni 355 v Kladně. Finanční prostředky na tuto stavbu pocházely z cash příjmu Bendla za zakázky, financované z městského rozpočtu, jeho oficiální příjmy by na financování nepostačovaly. Bandouch od počátku 90. let pašoval drogy a zbraně mezi Albánií a ČR a prováděl mezinárodní finanční machinace. Evidován kontakt na Slyomovics Josef, Canada, Green Pinky, CH, Steve Einhorn USA, Visconsin, Arno Burckhardt CH, Valbella, Telemundi International, Monaco. Bandouch identifikován jako spolupracovník GRU, podílel se na exploataci majetku ČR s dcerou vysokého komunistického funkcionáoe ČSSR, Reginou Rázlovou a ministrem komunistické vlády ČR Ladislavem Gerlem. Gerle podporoval Lubomíra Soudka, bývalého většinového majitele Škody Plzeň, z níž její jaderná část byla prodána APPIANEM ruským oligarchum Potaninovi a Bendukidze.
Výsledek hledání "Soudek Lubomír"
Osoby zapsané ve svazcích STB: Příjmení, jméno Narozen(a) Bydliště Typ spolupráce
Evidující správa STB Krycí jméno
Svazek
Soudek Lubomír 11.04.1944
Důvěrník
Üstí nad Labem Gordon
24939
Bandouch ovládal potravinářskou firmu Zeman & Zeman, kterou byly odčerpávány finanční prostředky resortu MO ČR. Silné vazby do MV ČR. (Petr Cibulka: Doplňující informace nalezneme v analýze:
PORTRÉT KRIMINÁLNÍHO STÁTU V REŽII KŘESŤANSKÝCH DEMOKRATŮ POD VEDENÍM SVÉHO PŘEDSEDY MIROSLAVA KALOUSKA@comp.! DŮSTOJNÍ POKRAČOVATELÉ NEPŘEKONATELNÉHO VÁCLAVA KLAUSE!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005031104)
(2) Analytický komentář:
Bendl zastupuje skupinu složenou ze špiček organizovaného zločinu, bývalých komunistických politiku a pracovníku zpravodajských služeb (troika) a prosazuje jejich vliv v ČR . Umožouje jim vliv na politickém vedení státu a ovládání státních aktiv ČR v ruzných resortech, kde má Bendl a jeho společníci přímo nebo zprostředkovaně vliv.
( Analytik nnnnnnnnnnnnn)
C. Likvidace politické konkurence ve středočeské ODS
(1) Skupina Alexandra Rebjonka, majitele TV Prima Zacha, Radovana Květa, podnikatele s porcelánem a sklem, Karla Lupínka, ředitele karlovarské Becherovky, Antona Salvy, člena karlovarského Rotary Clubu a obchodníka s vojenským materiálem, Pavla Dlouhého, podnikatele z Hluboké nad Vltavou, Mikuláše Nádassiho, double agenta komunistické StB a sovětské KGB, Michaely Kreslové, předlistopadové společnice z hotelu Flora v Praze 3, a dalších osob, podporuje Bendla. K posílení Bendlovy pozice byl likvidován jeho vážný politický konkurent, oblíbený kladenský primátor Volf Milan. Volf projevil zájem o puvod peniz, z nichž byl financován Bendluv dum v Kladně. V součinnosti s vysokými funkcionáři MV, propojenými s vedením pražské ODS, vedením státního zastupitelství a soudu, byl Volf, který byl v regionu populární, obviněn z korupčního jednání a byla na něj uvalena vyšetřovací vazba. Byl propuštěn až poté, co rezignoval na post primátora. Osobní dohled nad vyšetřováním měla nejvyšší státní zástupkyni Benešová, kterou do funkce prosadil bývalý premiér Zeman v době tzv. „opoziční smlouvy“. Volf byl odsouzen k podmíninému trestu, který znamená konec politické kariéry. Bendl po jeho odstranění dostal do vedení Kladna svoje lidi, m.j. i svou bývalou manželku Blanku. S tou vyvolal pro veřejnost okázalý spor, policie vyšetřovala jejich údajné vzájemné napadení během rozvodu (bez svědku) a Bendl se snažil v médiích zveřejnit informace, že Volfa likvidovala jeho bývalá manželka Blanka.
(2) Analytický komentář:
Svědčí to o tom, že probíhá čištění těch, kdo nepatří k Bendlově skupině. Bendl používá „cover story“, aby neztratil přízeň svých sponzorů, m.j. i otce hokejisty Jágra, který vede firmu Energie Kladno a.s. Hokejista NHL Jágr podporoval Bendla v poslední volební kampani. Jágr by Bendlovi nikdy neodpustil, že likvidace podporovatele kladenského hokeje Volfa byla provedena v jeho zájmu a na jeho pokyn. V případě, že by se Jágr senior dověděl o zapojení Bendla do Volfovy likvidace, mohlo by to mít pro další politickou kariéru Bendla citelné dopady.
(Analytik nnnnnnnnnnnnn)
D. Zájem na privatizaci zdravotnických zařízení
(1) Petr Bendl má pro oblast zdravotnictví poradce, bývalého ministra tohoto resortu za ODS Luďka Rubáše. Bendl a Rubáš probírali detaily procesu privatizace nemocnic ve středočeském kraji a zpusoby jejich majetkového ovládnutí. Rubáš pusobil jako spojka Bendla a podnikatele Františka Mrázka (boss organizovaného zločinu v ČR, zastřelen v Praze v lednu 2006). Hlavní otázkou jednání bylo schválení českého zákona v takové formě, která by umožnila privatizovat krajské nemocnice do rukou nastrčených firem s ruským a izraelským kapitálem a jejich transformaci v luxusní privátní zařízení pro ruskou klientelu, bez nároku pro české občany. Legislativní základ privatizace garantuje ODS v případi že získá vitšinu v českém parlamentu. Bendl vyvolal spor se všemi ministry zdravotnictví v posledních čtyřech letech. Svoje kroky konzultuje i s dalšími osobami (Vlach, Bečka), spojenými s vykradenými privatizaeními fondy a společnostmi (Český investiční holding).
(2) Analytický komentář:
Na koupi nemocnic jsou vyčleněny zejména finanční prostředky, deponované na bankovních účtech Bank Menatep Gibraltar, které pocházejí z exploatace ropy a prostředky z organizované kriminální činnosti, které jsou cestou těchto účtu legalizovány (money laundering) . Často používanými zpusoby legalizace jsou oblast zdravotnictví, dopravní infrastruktury a stavební a realitní činnosti. Bendl je jedním z kanálů ruskojazyčné mafie do ODS, která již nyní ovládá značnou část politického spektra ČR (většina krajů, Senát, presidentem je bývalý předseda ODS) a má silný vliv u policejních a zpravodajských složek ČR.
(Analytik nnnnnnnnnnnnn)
E. Působení sovětské zpravodajské služby na Bendla
(1) Poradcem Bendla je Zdeněk Koláčný, bývalý důstojník odboru pro boj s ruskými mafiemi Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu MV ČR. Koláčný vystudoval v Moskvě vysokou školu a po svém vynuceném odchodu z MV pracuje jako bezpečnostní ředitel u Správy státních hmotných rezerv, strategického státního podniku, který zajišťuje energetické zásoby České republiky v případě válečného konfliktu . Místo přijal na základě nabídky dalšího Bendlova kontaktu, Jana Žižky. Žižka, bývalý poslanec ČSSD, pracoval na počátku 90. let v hasičském sboru a Koláčného přijal do SSHR. Koláčný byl během studií v SSSR zavázán KGB k operativní spolupráci. Jeho řídícím důstojníkem pro ČR je důstojík KGB Mihajlo Kuckir, který působil na sovětské ambasádě v Praze pod legalizací ve funkci II. tajemníka na počátku 90. let. Po odchodu z diplomatické služby RF se usídlil v ČR na adrese Suchý vršek 2122, Praha, kde žije společně s manželkou Natalií. V ČR nyní Kuckir působí pod krytím podnikání, založil realitní firmu Seneca. Tato firma vlastní např. řadu stavebních pozemku v Lánech, kde má president ČR Václav Klaus letní sídlo.
Koláčný má řadu otevřených i utajených kontaktu na občany RF a bývalých státu SNS. Jedním z jeho kontaktu byla i Tamara Jannová - Kotvalová, podnikatelka v oblasti luxusních doplňku. Jejím manželem byl dříve syn pracovníka PZO Petr Kotval. Rodina Kotvalových udržuje silné vztahy na ruský těžební holding Lukoil (Vagit Alekperov), který má souvislost s Berezovskym, Khodorkovskym a Jukosem. V satelitních firmách Lukoilu, registrovaných ve Slovenské republice a v ČR, pusobí i řada bývalých dustojníku československých předlistopadových tajných služeb. Bendl se seznámil s Tamarou Kotvalovou s přispěním Koláčného na jedné akci, kde byli přítomni občané RF a navázal s ní milostný vztah. Bendl se rozvedl se svou bývalou manželkou, které ponechal jejich společný dum a zajistil jí vlivnou pozici na kladenském magistrátu. Ještě před sňatkem s Tamarou Kotvalovou na ostrově Mauritius se nastěhoval do luxusní vily v Lánech. Tato vila v hodnoti USD 1,2 mil. stojí na pozemku, který Kotvalová zakoupila za USD 40.000,- od rezidenta bývalé KGB v ČR Kuckira, řídícího orgána Zdeňka Koláčného. Na vedlejším pozemku stojí další vila v majetku Tamary Kotvalové, která je registrována na jejího nezletilého syna Matěje Kotvala. Další vilu vlastní Kotvalová v Praze 6 v oblasti Fialka a staví rekreační objekt u vltavské Slapské přehrady. Podnikání Kotvalové je zástěrkou pro praní špinavých peněz ruskojazyčné mafie a legalizaci cash finančních prostředků Petra Bendla. Jednu z poboček své firmy má v budově hotelu PUPP v Karlových Varech, který je sídlem báze ruské komunity.
(2) Analytický komentář:
SSHR je státní podnik, strategicky důležitý pro válečnou ekonomiku ČR, která je integrální součástí NATO. Bendl instaloval své společníky na strategická místa v této firmě. To představuje bezpečnostní riziko pro zájmy NATO a muže ohrozit zájem USA. Kotvalová Bendlovi slouží jako prostředek pro vysvětlení původu jeho cash prostředků. Kotvalová sice podniká v oblasti luxusního zboží, ale nemá takové zdaněné příjmy, které by oběma umožnily takové privátní nákupy - Porsche Cayenne v ceně 132.000,- USD, Porsche Carrera 911 v ceně USD 64.000,-, hodinky Breitling v ceni USD 35.000,- a nemovitostí v souhrnné ceni USD 3,5 mil.. To by dokazovalo, že její příjmy jsou také nezdaněné a mohou pocházet z kriminální činnosti. Politik Bendl má stále rostoucí problém s tím, jak by na veřejnosti hodnověrni vysvětlil původ svého majetku.
(Analytik :nnnnnnnnnnnnn)

MIROSLAV DOLEJŠÍ
(20.11.1931 – 26.6.2001)
ANALÝZA 17. LISTOPADU
A ZMĚN VE VÝCHODNÍ EVROPĚ
V ROCE 1989




PŘEDMLUVA K ANALÝZE
17.LISTOPADU 1989
MIROSLAVA DOLEJŠÍHO


„V politice není absolutního dobra nebo zla, vše záleží na okolnostech …
Lidé přivyknou určitým poměrům, neradi se od nich odchylují
a když nemají příčiny zla přímo na očích, jeví se jim jako domněnka.“
Niccoló Machiavelli



Nejdůležitějším – životně významným úkolem skutečných neviditelných mocenských garnitur je zajištění KONTINUITY MOCI.
Tato kontinuita moci dopřává neviditelným „vyvoleným“ stálý podíl na moci a majetku bez ohledu na měnícím se vnějším politickém klimatu či na jeho viditelných reprezentantech, vybíraných na jedno použití s ohledem na jejich ochotu k mentální prostituci.
Stěžejní zásluhu na mičurinském vypěstění disidentského hnutí v bývalém SSSR a v celé východní Evropě má nepochybně Jurij Vladimírovič Andropov, předseda Výboru státní bezpečnosti KGB v letech 1967 až 1982, generální tajemník ÚV KSSS v letech 1982 až 1984 a jím vybudovaný - omlazený zpravodajský tým. Neobyčejně schopný, inteligentní, pragmatický a vzdělaný šéf tajných služeb a diplomat vypěstil z bývalých prominentů komunistického režimu (Sacharov, Bonnerová, Medvěděv a další) použitelné disidenty, jako strategickou zálohu pro nadcházející změny.
O tom, že tyto změny jsou neodvratné, věděla KGB velice dobře od roku 1972, kdy byly pod jejím dohledem podepsány první smlouvy mezi SRN a NDR o částečné normalizaci vztahů mezi oběma státy. Připravovala se mírová smlouva s Německem a v jejím důsledku i sjednocení země, tedy faktický rozpad Východního bloku. Tyto změny se musely logicky promítnout do politického a společenského klimatu celé Evropy, o čemž nepochybovaly ani dobře informované a ke spolupráci ochotné zpravodajské služby Západu, zejména partnerská CIA. Bylo by sebevražedné, kdyby nastávající vývoj nebyl podroben vzájemně korektní kontrole.
Od počátku sedmdesátých let bylo rovněž zřejmé, že SSSR ztrácí dynamiku v obapolně výhodné americko-sovětské exploataci světa. Potvrzením toho byl i negativní výsledek jednání v Reykjavíku 12.10.1986 mezi Reaganem a Gorbačovem o Strategické jaderné iniciativě USA.
Michail Gorbačov, pragmatický, až po samu gumu flexibilní a ctižádostivý politik, byl právě tím mužem, kterého si Andropov ještě před svou smrtí v roce 1984 vybral jako hlavního aktéra následujích změn. Gorbačov byl také od svého nástupu k moci v roce 1985 přijímán a mocně propagačně, později též hmotně podporován reprezentací Západu, především USA, a to i navzdory jeho drastickému postupu vůči předčasným „národním revolucím“ v Pobaltí.
Podle scénáře, vypracovaného KGB a akceptovaného CIA, začala příprava disidentů v celé východní Evropě. Nejméně obtížná byla tato akce v Československu, kde byla již v normalizačních prověrkách let 1969 až 1970 vytvořena z bývalých funkcionářů KSČ dostatečně početná strategická záloha pozdější opozice, disentu a „nových mocenských garnitur“. Vytvořením Charty 77 dne 1.ledna 1977 pod přímou patronací KGB a StB byl tento proces obratně završen. Spontánní, tj. bezpečnostními složkami nekultivovaný odpor jednotlivců, byl okamžitě a brutálně potlačen. „Svobodný Západ“ mu nevěnoval sebemenší pozornost, a to ani po naléhavých prosbách a žádostech příbuzných obětí. Šlo totiž o cosi mimo scénář, co režiséři na obou stranách nepřipouštěli.
Perfektně zinscenované divadelní představení, realizované za štědrých finančních dotací USA pro herce a komedianty, se v celé východní Evropě rozběhlo ve druhé polovině roku 1989. Kabaretní představení „sametové revoluce“ 17.listopadu 1989, v němž byla zneužita nespokojenost snadno manipulované mládeže, mělo sice drobné vady na kráse v podobě fingované „hrdinné smrti“ demonstrujícího studenta Růžičky alias poručíka StB Žifčáka, ale kdo by o takové maličkosti dbal ve víru „omamné revoluce“.
Poslední skutečně významné detaily scénáře k finále již rozehraných „sametových revolucí“ byly dojednány na summitu Gorbačova a prezidenta Bushe, stejně jako mezi vrcholnými experty KGB a CIA, na Maltě dne 3.prosince 1989. Byly zde přijaty garance nedotknutelnosti pro odstupující komunistické garnitury, jejich kompenzace podílem na ekonomických krádežích a dofinancování vytvářených Občanských fór či jiných delegovaných „iniciativ“.
Jediný, kdo se z tohoto scénáře dramaticky vymkl, byl komunistický vládce Rumunska Nikolai Ceausesku, kterému už tak patřila bezmála celá země, takže ho bylo obtížné korumpovat, navíc byl znám svou zatvrzelostí proti diktátům z Moskvy stejně jako z Washingtonu. Pro výstrahu a varování skončil spolu se svou ženou na malém dvorku pod palbou z kalašnikovů, rozstřílený jako řešeto dvojitými agenty vlastních bezpečnostních složek za dozoru KGB.
Reportáž z těchto krvavých jatek byla okamžitě přenášena prominentními televizními stanicemi do celého světa. Pohled na zmítající se těla v palbě samopalů jistě pozitivně ovlivnil mysli váhajících a uspíšil rozhodování komunistických poslanců Federálního shromáždění ČSSR, které dne 29.prosince 1989 zvolilo v dojemné shodě predestinovaného Václava Havla prezidentem republiky. Rezignující Gustáv Husák přijal triumfujícího Havla za pokřiku jásajících davů pod taktovkou biskupského kandidáta Malého na hradě českých králů a rukou podáním mu fakticky předal moc v zemi.
Objetí se nekonala, neboť na nich netrvala ani KGB ani CIA. Tím byla celá lidová fraška, perfektně vymyšlená, dobře režírovaná KGB a ze strany StB OBĚTAVĚ sehraná, dovedena do radostného konce. Je pozoruhodné, jak dnešní tzv. „odpůrci komunismu“ rychle zapomněli, že za volbu svého „nejoblíbenějšího a světově proslulého“ prezidenta vděčí právě komunistům!
Skutečně mocní bossové na obou stranách se konečně dostali k pohádkovým majetkům. Dluhy na gážích „trpícím“ disidentům a aktérům OF byly po „kupónové privatizaci“ bezohledně odvedeny s miliardovými úroky a zisky jsou z nás i nadále bezohledně ždímány v částkách bilionů korun. Na své si přišli i všichni ti slouhové, lokajové a prostituti nejrůznějších forem a kalibrů. Nejprve byli finačně vydržováni ze zahraničí, později rovněž tolerováni při spekulacích s národním majetkem, privatizačních podvodech, krádežích a rabování nedozírných rozměrů, ale též při plánovaném kulturním zhovadění celé společnosti.
O tom všem, jakož i o neodvratných důsledcích „sametu“, je ANALÝZA 17.LISTOPADU 1989 Miroslava Dolejšího (1931-2001), první vydání z roku 1990.
Autor, dlouholetý politický vězeň (poprvé ve vězení za „velezradu a špionáž“ v letech 1951 až 1960, podruhé za „pokus o vyzvědačství“ v letech 1976 až 1985), vyvolal vydáním svého neúplného díla hysterický jekot a nenávistné vytí potrefených disidentů, ale i obranné akce dozorující StB. Když se všem těmto zkompromitovaným elementům nepodařilo autora zdiskreditovat, byla tímto úkolem za pomoci poltické policie (StB) pověřena v roce 1991 Konfederace politických vězňů, jejíž zkorumpovaní činitelé odporný čin dokončili. Dostalo se jim za to od slev na dráze, umístění v komfortních starobincích až po bezcenné dekorace v podobě bílých lvů, které si Havlovi chlapci a pohrobci dávají navzájem mezi sebou.
Pozorné čtení „Analýzy“, dnes již nejméně jejího šestého vydání, může inteligentnějšímu čtenáři přinést klíč k pochopení nedávné minulosti i žhavé současnosti, kterou stále prožíváme v pozitivech i tristních důsledcích. Nezáleží na tom jaké je čtenář politické orientace, záleží především na jeho rozumových schopnostech. Míra nabytého poučení pak odvisí od každého z nás.

Dne 17.listopadu 2005

PhDr.Josef Dolejší