Vyvolení jenom Bohem či jinak.....

Vyvolení - opravdu jenom Bohem ?

Ono to nebude radostné čtení, když si člověk uvědomuji, že jsou prezentováni jako permanentní oběti něčeho. Jenom si kladu otázku, zda občasná nenávist k ni opravdu plyne z toho, že jsou jak rádi o sobě prohlašují - pracovití, chytří, nadaní ......téměř nadlidé.....nebo a dále se zdržím commentu !





Kateřina Jacques-Pajerová (GRU?) - poslankyně za Stranu zelených a její sestra Monika Pajerová (GRU?), pokoušející se před několika lety o vstup do českého parlamentu se svojí stranou Naděje, pochází z dnes už zámožné a dobře situované ultrakomunistické pražské rodiny, která patřila za komunistické diktatury k elitě komunistické diplomacie. Přesto je o Kateřině Jacques-Pajerové dostatečně známo, že má za sebou řadu deliktů násilné povahy a nemalou zkušenost s návykovými látkami.
V polovině 90. let obývala se skupinou squatterů prázdný činžovní dům na Praze 7, poblíž Strossmayerova náměstí. Narušovali zde veřejný pořádek, vyvolávali pouliční rvačky a napadali kolemjdoucí. Scénář i trestně-právní závěr těchto incidentů byl zpravidla stejný.
Jakmile bylo zahájeno vyšetřování a trestní stíhání, objevil se rodinný právník, povolaný rodiči nezdárné dcerušky, a kontroval obviňováním těch, kdo byli obětí přepadeni. Soudce přitom nevynikal žádnou zvláštní nestranností a v jeho snažení mu nepokrytě pomáhal.
Neoficiální ale obvykle dobře informované zdroje uvádějí, že v pozadí těchto právně-soudních intrik stál Jiří Dienstbier (GRU?), politik, v éře presidenta Václava Havla (GRU?) bývalý ministr zahraničních věcí ve vládě Mariana Čalfy (KGB?) a rodinný přítel.
Přepadení, zbití a často i oloupení občané měli najednou vysvětlovat, proč se dopustili násilí na bezbranné dívce...
Skutečnost, že minimálně čtyři osoby musely po útoku Kateřiny Jacques (GRU?) a jejích kumpánů vyhledat lékařské ošetření, že "naše" Káťa osobně ztloukla násadou od lopaty muže, jenž se pokoušel chránit svou těhotnou manželku, to vše připadalo panu soudruhu soudci jaksi nedůležité, bezvýznamné a irelevantní... Všichni napadení se jako mávnutím kouzelného proutku ocitli v roli podezřelých!
O ryzím charakteru paní Kateřiny Jacques (GRU?) svědčí i to, že po celou dobu její squatterské "kariéry" se jí o nezletilého syna starali její rodiče. Ona sama totiž jevila větší zájem o drogy, výtržnosti a pouliční rvačky, než o roli milující matky.
Orgán péče o dítě se v tomto Kriminálním státě přesto neodvážil zasáhnout, i když se tato skutečnost vícekrát objevila i v průběhu soudního projednávání...
Ostatně, pan Jiří Dienstbier (GRU?), otec oficiální milenky Martina Bursíka (GRU?), údajně na žádost rodičů nakonec pomohl Kateřině Jacques (GRU?) k zasloužené politické kariéře v nejvyšší české politice, kde nám jako parlamentní poslankyně za Stranu zelených bude moci lépe prezentovat, jak si představuje u občanů a daňových poplatníků slušnost, úctu k rodině, poctivosti v práci i v podnikání a hlavně mezilidské vztahy a respekt k zákonům, přijatých parlamentem...
Všíchni uvedení jsou židovského původu !
ANTIKOMUNISTÉ?



Motto: „V tomto případě se marxistické principy nezměnily, ale situace se velmi komplikuje.“
Jean Paul Sartre



Nejprve je nutné vymezit koho lze za skutečné antikomunisty v pravdě pokládat. Jsou to ti, kteří od roku 1948 dávali jasně a srozumitelně najevo svůj nesouhlas s komunistickou ideologií a v ní realizovaným politickým systémem, odmítali jakékoliv výhody nového pořádku, nezaujímali žádné společenské pozice a funkce, nemohli studovat, nepřetvařovali se, byli předmětem represí a žili na okraji společnosti. Z těchto lidí žije většinou už jen malá hrstka a ta ze svých někdejších postojů netěží. Není ji ani příliš slyšet.



K současným aktivním a halasným antikomunistům však patří:
Bývalí úspěšní a oddaní komunisté či svazáci, často tzv. „zuřiví“, v „sametu“ po roce 1989 aktivisté Občanských fór, herci Havlova absurdního dramatu, dnes i několikráte překabátění politici, příslušníci vládních garnitur a mocenského establishmentu. Svůj současný antikomunismus deklarují za účelem neutralizace či zakrytí minulosti, udržení si výhodných postů a prebend. Jen málokteří z nich občas pociťují něco jako STUD. Jde o zištnou mentální prostituci bez zjevných výčitek svědomí s cílem totálního udržení vlivu a majetku.
Někdejší konjunkturální komunisté, dnes restituenti, velkostatkáři, velkopodnikatelé, finančníci, bankéři, obchodníci a prominenti současného režimu. Svůj antikomunismus vyhlašují jako mimikry jen v naléhavých případech, kultivovaněji a pod jistým tlakem, z nezbytí či z pudu sebezáchovy.
Prostituující se prominentní umělci, spisovatelé, novináři, bývalí husákovští docenti, režiséři, publicisté, redaktoři, akademici z oblasti společenských věd, historie zvláště, kteří před rokem 1989 těžili maximálně z výhod režimu, hojně publikovali, nabyli majetku, akademických hodností, a často i popularity bez níž nemohou žít a učiní cokoliv, aby si vše získané nadále udrželi (i za příštích změn!). Často periferní spolupracovníci StB či KGB. Jde o tak zvané schopné jedince (všeho schopné) a úspěšné celebrity nejen show bussinesu.
Ambiciózní děti a potomci bývalých elit, včetně komunistických, kteří se dojemně spojili za společným prospěchem v Novém světovém pořádku (potomci někdejších kapitalistů, komunistických předáků, církevníci, šlechtici včetně hochštaplerů a dobrodruhů všech sort a kalibrů). Tato skupina je většinou silně dotována a podporována ze zahraničí jako záloha budoucích elit (stipendia a stáže v zahraničí), která se při vystoupení na scéně bude s odstupem času jevit jako anonymní a svým původem neidentifikovatelná.
Vrazi, zločinci a hospodářští kriminálníci, kteří po létech vydávají svou neblahou činnost za boj proti komunismu a sebe za hrdiny odboje v kategorii tzv. „politických vězňů“.
Politováníhodní jedinci, které smetl vír historických událostí, k protikomunistickému odboji se dostali doslova „jako slepý k houslím“ a dnes alespoň těží ze zvýšených penzí, slev na dráze a komfortnějších starobinců. Jejich vystupování je obyčejně tragikomické.
Ti, kteří za svůj antikomunismus pokládají dřepění na bobku u rádia Svobodná Evropa, BBC či Hlasu Ameriky. V práci se rozhodně nepřetrhli. Mimo hospodské nadávání se nikdy na nic nezmohli, zato vytrvale jezdili na rekreace ROH, užívali bezplatné lékařské a lázeňské péče, bezplatného vzdělání a jiných výhod minulého režimu. Mylně doufají, že dnes se jim za halasný antikomunistický pokřik dostane stejných výhod. Marně!
Profesionální agenti-provokatéři v angažmá různých zpravodajských služeb a agentur, kteří jsou za svůj „antikomunismus“ velice dobře honorováni a plní tak úkoly v tisku, televizi, rozhlase, na internetu a při veřejných projevech. Viz:
UMĚNÍ VÁLKY: TŘINÁCT ZLATÝCH PRAVIDEL, JAK PORAZIT PROTIVNÍKA BEZ BOJE A ANIŽ TO TUŠÍ: NEJVYŠŠÍ ŠKOLA INFILTRACE A POLITICKO-MASMEDIÁLNÍCH MANIPULACÍ
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005112601



Hrdinů jsme nikdy příliš mnoho neměli. V dnešní době je jich ale uměle produkováno až příliš mnoho – pod úroveň dobrého vkusu. Antikomunistická scéna dneška skýtá velmi pestrý pohled. Většinou však jde o trapný projev lidské nízkosti, prospěchářství a pragmatismu, hojení komplexů méněcennosti a nutnosti vypořádat se s vlastní neslavnou „socialistickou“ minulostí. Ne všem tento antikomunistický kabát dobře sedí a připomínají pak spíše klauna či šaška. Ne v každém cirkuse je ale tato role dobře placená.
Ti, co opravdu trpěli - s plným vědomím toho, proč do toho šli a ničeho nelitujíce - anebo ti, kteří dokázali alespoň později pochopit Zlo komunismu a věčné a neměnné zákony materialismu - jehož je komunismus pouze nejnižším vyjádřením - v celé jejich hrůze - ti většinou MLČÍ a TVRDĚ PRACUJÍ PRO BUDOUCNOST!!! Tito lidé - na rozdíl od ostatních - totiž pochopili, že někdejší utrpení nelze odstranit pouhým laciným vzdycháním nad nekonečnými zločiny komunismu, které spáchal v nás i kolem nás, anebo teatrálním jekotem, prázdnými gesty a hysterickým pokřikováním, u kterých to většinou taky všechno skončí!
PhDr. Josef Dolejší


Puč v pražské židovské obci
a její komunistická infiltrace!
Richard Král

25.12.2004
V pražské židovské obci panuje krize, kterou jeden z jejich předáků Arnošt Lustig označil za "největší od 9.století". Přední členové židovské obce se doslova a do písmene perou mezi sebou a došlo již i k použití fyzického násilí při pokusu o násilné převzetí ústředí obce, a to za policejní (naprosto bezradné) asistence.
Významní židovští představitelé jako Leo Pavlát, Arnošt Lustig, Tomáš Jelínek, Benjamin Kuras, Karol Sidon a další se veřejně osočují ze lži, pošpinění židovské obce, podvodů a zpronevěr. Co zatím stojí? Stručně řečeno zpronevěra v řádu desítek milionů a skandál s odhalením koprofilního, urinofilního (pro nezasvěcené v deviantních sexuálních praktikách, jako jsem já, překládám dle encyklopedie na "fekální") a sadomasochistického porna, distribuovaném v pražských židovských školách proslulého masmediálního magnáta Ronalda Laudera, televizního partnera a souvěrce Vladimíra Železného, viz http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn1200/obsah/index2.htm, jinak prominentního sovětského rodáka…
Rodiče Ronalda Laudera pro změnu odešli ze sověty kontrolovaného Maďarska krátce po II.světové válce do USA. Tam se zázračně stali - stejně jako George Soros, Marc Rich, viz „Poslední spravedliví přichází: Evropští demokraté Jana Kasla, ex-primátora Prahy za ODS a židovské křídlo KGB - GRU!“ http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005031204, anebo před nimi Armand Hammer a jistě i mnozí další, viz “KOMUNISTICKÉ ROZVĚDKY A JEJICH AL GORE“, http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn2300/obsah/13.htm - během necelé jedné generace 18. nejbohatší americkou rodinou, s majetkem několika miliard dolarů! Tento rukopis a blesková expanze „z ničeho“, nabytí miliardových majetků, které za normálních okolností vznikají, a to ještě jen ve zcela výjimečných případech, po dobu mnoha generací, to vše velice připomíná systém výsadků moskevských kádrů Kominterny, včetně jejich následných aktivit směrem k východní Evropě a jejich důsledná a neomylná orientace na kádry stejných zpravodajských a vlivových struktur. Není divu, že nedávné úmrtí matky Ronalda Laudera, spoluzakladatelky miliardového impéria "z ničeho", oznámily ruské sdělovací prostředky na předních místech!

--------------------------------------------------------------------------------

--------------------------------------------------------------------------------
Pražská židovská obec působila ve 20.století, tedy za komunismu i (post) komunismu, na prvním místě především jako agenturní základna pro komunistické a (post) komunistické tajné služby, jak dovnitř, tak zejména směrem do zahraničí a byla často využívána i obávaným ruským tandemem smrti KGB a GRU. Viz: http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003051201. Židovská komunita byla infiltrována komunistickou StB stejně ne-li ještě více, než katolická církev, politická opozice, političtí vězni, státní telekomunikace, zahraniční obchod, aj.
Bohužel pro židovskou obec, ne každý se už naučil pracovat s novými policejními, špionážními a kontrašpionážními technologiemi, například s běžně dostupnou policejní učebnicí, kterou napsal uznávaný odborník Oldřich Rajsigl - "JAK POMOCÍ SIDERICKÉHO KYVADLA HLEDAT POHŘEŠOVANOU OSOBU, PACHATELE NEBO ODCIZENÉ VOZIDLO", kterou vydalo v roce 2000 nakladatelství Aves v koedici s nakladatelstvím T.A.V.A., anebo s nejdůležitější knihou - mezinárodním bestselerem, vydaným v češtině nakladatelstvím Eugenika www.eugenika.sk, špičkového ruského psychotronika KGB a GRU Alexandera Svijaše: „JAK ZÍSKÁVAT INFORMACE Z JEMNOHMOTNÉHO SVĚTA“, http://www.eugenika.sk/vydalisme.htm, která znamenala revoluci ve světové špionáži a kontrašpionáži 20. století a bude bezpochyby znamenat i revoluci v politice 21. století!
Tyto odtajněné policejní, špionážní a kontrašpionážní technologie jsou už dnes nejenom snadno dostupné pro každého, kdo chce znát skutečnou pravdu, ne tu, kterou nám čeští politici GRU, KGB a jejich domácích odnoží skrze své novináře předkládají, ale tyto technologie jsou, na rozdíl od méně kvalitního detektoru lži nebo naopak od mnohem kvalitnější REGRESNÍ HYPNÓZY a nejnáročnějších psychotronických technologií, viz TAJNÉ VOJENSKÉ A POLICEJNÍ PSYCHOTRONICKÉ ZBRANĚ A TECHNOLOGIE NA OVLÁDÁNÍ A MANIPULACI LIDSKÉ MYSLI: TŘETÍ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTI NÁM UŽ DÁVNO ZAČALA!: http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005053002, až neuvěřitelně snadné. Na jejich zvládnutí stačí komukoliv jen několik hodin!!! K dokonalosti pak týdny nebo měsíce častého používání!
Z těchto důvodů například nejdůležitější neparlamentní politická strana Pravý Blok - strana za ODVOLATELNOST politiků, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET považuje ve svém programu "NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!!" za jeden ze svých nejdůležitějších úkolů prosazeni ZÁKONA O NÁRODNÍ SPOLEHLIVOSTI. Tento - z národního hlediska životně důležitý zákon - by pod přísnou trestně právní sankcí donutil všechny politiky a úředníky, působící na celostátní úrovni, podrobit se prověření národní spolehlivosti z kriminálního a kontrašpionážního hlediska, a to za použití detektoru lži a všech uvedených kontrašpionážních technologií, prováděné očištěným Národním bezpečnostním úřadem, viz NÁRODNÍ BEZPEČNOSTNÍ ÚŘAD A STÁTNÍ ORGANIZOVANÝ ZLOČIN! BEZPEČNOSTNÍ PROVĚRKY: DŮVĚRA PRO ZLOČINCE, STOP PRO ČESTNÉ LIDI!: http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005041601.
Po takové hloubkové prověrce národní spolehlivosti skončí bezpochyby tisíce nejvyšších českých politiků a úředníků, kádrů GRU, KGB a na ně napojených domácích struktur, přímo ve vyšetřovací vazbě na Ruzyni s obviněním z vlastizrady! A náš vymírající národ, naše rodiny, školství, kultura, svět podnikání, systematicky zdevastované jejich cílenou politikou, se konečně zbaví jejich smrtícího sevření a začnou se ve všech směrech vzpamatovávat!
Seznam jmen představitelů židovské komunity, dostupných ve veřejně přístupných seznamech komunistických špionážních a kontrašpionážních služeb, zaměřených vždy proti demokratickým silám, by byl opravdu příliš dlouhý na tento krátký článek. V tom se Židé od Čechů rozhodně neliší! Proto na ukázku uvádíme pouze mnohaletého nejvyššího představitele pražské židovské obce JUDr.Tomáše Krause a některé jeho prominentní předchůdce:

Výsledek hledání
"Tomáš Kraus"
Osoby zapsané ve svazcích
komunistického Gestapa StB:
Příjmení, jméno
Narozen(a)
Bydliště
Typ spolupráce
Evidující správa STB
Krycí jméno
Svazek
Kraus Tomáš
19.03.1954
Důvěrník
Centrála
Němec
13658
Kraus Tomáš
19.03.1954
Důvěrník
Centrála
Německý
13658
Kraus Tomáš
19.03.1954
Agent
Centrála
Němec
13658
Kraus Tomáš
19.03.1954
Tajný spolupracovník
Centrála
Němec
1365888

Výsledek hledání
"Miroslav Konečný"
Osoby zapsané ve svazcích
komunistického Gestapa StB:
Příjmení, jméno
Narozen(a)
Bydliště
Typ spolupráce
Evidující správa STB
Krycí jméno
Svazek
Konečný Miroslav
23.03.1920
Důvěrník
Centrála
Bruno
4634
Konečný Miroslav
23.03.1920
Důvěrník
Centrála
Eva
4634


Geneze konfliktu v pražské židovské obci, tradičně těžce infiltrované a řízené skutečně elitními agenty Centrály komunistického Gestapa StB, napojené přímo na Moskvu, je datována do listopadu 2003. Tehdy byl z výběrové pražské Lauderovy školy, která se skládá z mateřské, základní a střední školy a funguje při pražské židovské obci, vyhozen jeden z židovských pedagogů.

Na tom by nebylo nic divného, ale když byli hromadně odejiti další a zbytek vyhlásil stávku, nebylo už ani v silách židovské obce věc ututlat.. Přišlo se totiž na skutečně nechutnou věc, a to natolik nechutnou, že ji několik rodičů nedokázalo spolknout a podalo trestní oznámení.

Pod rouškou židovského vzdělávacího projektu v duchu židovských tradic zde totiž volně po počítačové síti kolovaly a byly distribuovány výše zmíněné nechutnosti, a to i ve spojení s malými dětmi. Je otázkou, kolik pedagogů se na distribuci podílelo přímo, kolik nepřímo a kdo nic netušil. Ale podle rozruchu, který následně postihl celou židovskou obec, lze soudit, že hodně učitelů vědělo a mnoho tušilo.

Ze školy bylo uklizeno celkem 16(!) učitelů a pedagogický sbor obměněn. I přes všechny zmíněné skutečnosti škola dále pokračuje a školní rok 2004/2005 zahájila pod heslem, že by výuka měla být "židovštější" a měla "více prohloubit židovskou náplň".

Situace gradovala v dubnu 2004 roku, kdy byl znovu zvolen předsedou rozbouřené židovské obce Tomáš Jelínek. To se části jejich členů nelíbilo, neboť stále více se objevovaly nesrovnalosti v účetnictví a inventuře majetku (Benjamin Kuras zmínil výši až desítek milionů korun). Pravomoc hospodařit s rozpočtem židovské obce není totiž až tak špatný kšeft. Státní a obecní dotace se počítají na desítky milionů a když k tomu připočteme příjmy z pronájmů desítek lukrativních nemovitostí v centru Prahy, dojdeme k velmi zajímavému číslu.

Vyprofilovaly se tedy dva tábory, v prvním, vedeném Jelínkem, se sdružili zastánci radikálního sionismu, reprezentovaném chasidským uskupením Chabad (pod jejímž dohledem je nyní kázáno v pražských synagogách), mj. Benjamin Kuras, Arnošt Lustig, Michal Donath (blízký spolupracovník Ronalda Laudera) a další. Michal Donath, mediální zástupce Ronalda Laudera v České republice, viz http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn1200/obsah/08.htm, zřejmě patří k tomu vůbec nejlepšímu, co může vedení pražské židovské obce dnes lidstvu nabídnout! Posuďte sami:

Výsledek hledání
"Michal Donath"
Osoby zapsané ve svazcích
komunistického Gestapa StB:
Příjmení, jméno
Narozen(a)
Bydliště
Typ spolupráce
Evidující správa STB
Krycí jméno
Svazek
Donath Michal
18.04.1949
Agent
Centrála
Kurt
20465
Donath Michal
18.04.1949
Agent
Centrála
Lev
20465
Donath Michal
18.04.1949
Důvěrník
Centrála
Don
32514
Donath Michal
18.04.1949
Tajný spolupracovník
Centrála
Kurt
2046588

Proti nim se postavila skupina pod vedením zkušeného Leo Pavláta, Jiřího Daníčka a Karola Sidona, které se nelíbilo, že jsou odstrkováni stranou od finančních toků a zároveň nemohli překousnout fekální porno, kolující na počítačové síti židovské školy.

Počínající spor se pokusil urovnat sám rabínský soud v Izraeli, ale jeho verdikt Jelínkův tábor stejně nerespektoval, cítíce za svými zády mocný Chabad (anebo ještě mocnější Moskvu?).

Proběhl tedy regulérní puč, část židovské obce odvolala Jelínka a za předsedu dosadili Františka Bányai, což druhá část neuznala a začala válka v médiích. Arnošt Lustig označil v Literárních novinách Karola Sidona za "líného žida", kterému "chybí židovská duše" (v tom má možná pravdu, stejně jako v případě těla!) a zpochybnil jeho vzdělání, když řekl, že "dostal diplom za polovinu obvyklého času" (škoda že se nezmínil, kdo, za co a s jakým cílem mu to umožnil!), dále Jiřího Daníčka (bývalého předsedu Federace židovských obcí) označil za člověka "připomínajícího Mussoliniho". Na to Sidon kontroval tvrdším kalibrem a označil své protivníky včetně Lustiga za "usvědčené lháře, zloděje a zločince". Čekám už jen na to, kdy se začnou ctihodní členové židovské obce obviňovat z antisemitismu či neonacismu a Arnošt Lustig prohlásí o Tomáši Jelínkovi, že "mu připomíná Hitlera".

Vše zatím vyvrcholilo v pátek 17.12. 2004, kdy se "nově zvolený" předseda František Bányai dostavil za doprovodu velkých goril do Maiselovy ulice, aby převzal a obsadil sídlo pražské židovské obce. Zde už na něj čekal opevněný Tomáš Jelínek se svými gorilami a zabarikádoval se. Bányai zavelel svým gorilám, které se začaly dobývat do sídla, čemuž zděšeně přihlíželi turisté. Jelínek neváhal a vyslal své gorily do protiútoku.

Potyčku zastavila až policie, která byla však ještě bezradnější než turisté, neboť takovou rvačku mezi židy ještě nezažila a byla si vědoma toho, že ráznější zákrok by mohl být považován za "antisemitský". Proto policisté raději vyklidili pole.

Když Bányai viděl, že přímý útok k dobytí nepovede, rozhodl se alespoň k obléhání a nechal odpojit elektřinu, vodu a telefony. Hrozící skandál ho však přinutil se stáhnout, nicméně vydal prohlášení, kde hovoří o tom, že "si nepřeje, aby cizí ozbrojenci zůstávali na půdě židovské obce".

Uvidíme, jak se bude puč vyvíjet po Novém roce. Snad jen po sobě členové židovské obce nezačnou házet granáty na rušných ulicích, jako se tomu stalo v srpnu 2004 v centru Prahy v ulici Na Příkopech před izraelským mafiánským kasinem Royal, kde bylo díky dlouhodobé nečinnosti všech složek Policie ČR zbytečně zraněno 18 náhodných kolemjdoucích.

--------------------------------------------------------------------------------

Válka v pražské židovské obci sílí
Richard Král

17.3.2005

Ve svém předchozím článku jsme čtenáře Zvědavce informovali o dramatickém vývoji v pražské židovské obci a puči části jejích členů. Uplynuly tři měsíce a situace se nejen ještě více zdramatizovala, ale puč se přelil do celostátní Federace židovských obcí. Útoky a urážky v médiích vystřídaly soudní žaloby, trestní oznámení a otevřené výhrůžky, potyčku členů najatých bezpečnostních agentur vystřídala rvačka přímo na zasedání celostátní Federace židovských obcí na počátku března.

--------------------------------------------------------------------------------

--------------------------------------------------------------------------------
Úvodem je nutno uvést, že situace je značně komplikovaná a složitá. Pro nezainteresované může být i zcela nepřehledná. Označení "pučisté" používají již obě strany, přestože byl původně puč vyvolán skupinou okolo bývalého předsedy Tomáše Jelínka (a jeho věrnými v obci Dostálovou, Fischmannovou, Friedlaenderovou a dalšími) a stejně tak je obtížné určit barvy, které jednotliví členové a funkcionáři hájí. Někteří takticky vyčkávají. Zvláště poté, co Jelínkova skupina slavila v letošním roce podstatné úspěchy, získala půdu pod nohama a označuje jako "pučisty" právě současné vedení Františka Bányaie.

24. ledna 2005 se Bányai pokusil opět se svými věrnými (Šváb, Wiener a další) Jelínka dorazit (za využití mezitím vydaného předběžného soudního opatření ukládajícího tajemnici obce Dostálové povinnost opustit sídlo obce) a za pomoci bezpečnostní agentury vystěhovat bývalé vedení obce a vyměnit zámky. To se mu skutečně podařilo, neboť vystihl dobu, kdy Jelínek ústředí obce v Maiselově ulici spolu se svými gorilami nehájil, jako při posledním neúspěšném pokusu 17. prosince 2004, který Jelínek po úspěšné obraně označil za "pokus o loupežné vloupání". Druhá zteč byla tedy úspěšná a Jelínkovi lidé museli ustoupit do Dlouhé ulice, kde zřídili prozatímní "polní velitelství" židovské obce.

Na konci ledna 2005 se však podařilo Jelínkovi dosáhnout předběžného opatření vydaném Obvodním soudem pro Prahu 1, který pozastavil platnost odvolání jeho křídla z vedení pražské židovské obce, které se uskutečnilo 12.12. 2004 na Shromáždění členů obce.

Především byla však současnému vedení obce uložena povinnost zdržet se nakládání s majetkem obce, uzavírat a měnit smlouvy a měnit statutární orgány bohatých židovských organizací, které má Jelínek obsazené svými lidmi – viz neúplné seznamy komunistického Gestapa StB uvedené výše! Jedná se o Nadaci židovské obce v Praze a společnost MANTANA, a.s., která spravuje rozsáhlé židovské nemovitosti v centru Prahy a její příjmy jdou jistě přes sto milionů korun ročně.

Právě desetimilionové příjmy z pronájmů nemovitostí a kontrola nad těmito nemovitostmi jsou jedním ze základních důvodů současné války, obě strany na sebe navzájem nechávají vypracovávat účetní a auditorské zprávy dokládající podvody, zpronevěru a manipulaci z finančními prostředky židovské obce.

Svého vítězství Jelínek využil k sílící propagandě. Obvinil vedení obce, že "bránilo kulturnímu oddělení v přípravách připomínky prvního oficiálního dne obětí holocaustu" a "tuneluje péči o přeživší holocaust". V židovském prostředí skutečně velice silné kafe!

Bányai kontroval tím, že ovládl doménu www.kehilaprag.cz a pokusil se Jelínka umlčet. Jelínka to však nezaskočilo a ihned založil nové oficiální webové stránky pražské židovské obce www.kehila.cz, které začaly ihned ještě více dštít oheň a síru na vedení obce okolo Bányaie. V současnosti má tedy pražská židovská obec dvě nepřátelské oficiální internetové prezentace.

Na konci února 2005 policie odložila trestní oznámení podané Bányaiho stoupenci na Jelínka, že neoprávněně zcizil a předal osobní údaje členů pražské židovské obce vlivové agentuře Donath-Burson-Marsteller (mimochodem, Michael Donath - elitní agent komunistického Gestapa StB a možná i lecčehos dalšího - je rovněž členem Jelínkova křídla), která poté členy pražské židovské obce vydírala a vyvíjela na ně nátlak – opravdu, jak dokonale estébácké(!!!) - aby neuznali volbu nového předsedy Bányaie. Všemi výše uvedenými kroky se podařilo Jelínkově skupině stávající vedení pražské židovské obce do značné míry paralyzovat a zbýval závěrečný úder.

Ten měl přijít na zasedání celostátní Rady Federace židovských obcí na začátku března 2005, kde hodlal Jelínek uskutečnit svůj comeback. Přišla však zrada. Jelínek a jeho věrní nebyli vpuštěni, neboť Federace židovských obcí uznala jako legitimní seznam volebních zástupců od Bányaiho skupiny, jako legitimních zástupců pražské židovské obce.

To Jelínka rozzuřilo do běla, neboť nepočítal s takovým vývojem a nebyl na něj připraven. Kdyby více studoval skryté policejní technologie, používané v tomto státě proti politicky nebo jinak nepohodlným občanům, mohl se z policejních operaci proti neparlamentní politické straně Pravý Blok – strana za ODVOLATELNOST politiků, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, velice podrobně popsaných a zveřejněných na Internetu na http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005041201, dostatečně poučit a být právě na tohle dobře předem připraven! Takto se pokoušel nejprve volat policii – jak by mohl předem vědět, v těchto a podobných případech zcela zbytečně, sháněl i své gorily, které však nebyly schopny ihned dorazit, a tak zaútočil (spolu se svými kumpány) sám.
Vypukla regulérní rvačka, kdy se Jelínkovi podařilo dobře mířenými údery (podle výpovědi jednoho z napadených ho rozzuřený Jelínek "veřejně škrtil, bil pěstí, kopal kolenem a mlátil dveřmi") zpacifikovat slabší představitele židovské obce z mandátové komise a vniknout do sálu. Jiřímu Daničkovi a Janu Munkovi z vedení Federace se podařilo v panice utéci až do příchodu policie. Zbité členy Federace židovských obcí odvezly sanitky do nemocnice a ti ihned poté podali na Jelínka trestní oznámení.

Po rvačce a ošetření zraněných se uskutečnily volby předsedy a místopředsedů Federace židovských obcí. Jelínkovi nebylo umožněno hlasovat, ani jeho zástupcům a za předsedu byl zvolen Jelínkův nepřítel Jiří Daníček, kterého Jelínek již žaluje pro zneužití plné moci a další protiprávní kroky. Vzhledem k asistenci policie a připravených fotoaparátů členů obce si již Jelínek netroufl fyzicky zaútočit, ač mezitím dorazily jeho velké gorily a čekaly na příkaz k útoku. Celé volby však vzápětí zpochybnil a označil je za "nelegitimní".
To ve svém důsledku znamená, že válka mezi nejvyššími představiteli židovské obce, z nichž naštěstí ne všichni jsou v seznamech komunistických tajných policejních služeb, se přelila z pražské židovské obce do celostátní Federace židovských obcí a není již jen lokální pražskou záležitostí.
Izrael nahnevaný kvôli pohrebu "extrémistického" politika dr. Jorga Heidera


--------------------------------------------------------------------------------
rubrika: európa 2008



"Bola to výnimočná osobnosť" a taká, "akej treba vzdať poctu", povedal na pohrebe pravicového extrémistického politika Jorga Haidera sociálno-demokratický kancelár Alfréd Gusenbauer.
Hoci miestna rakúska vrchnosť vyhlásila, že opitý Haider zomrel minulý týždeň v dôsledku vysokej rýchlosti, Karlheinz Klement, bývalý člen Haiderovej bývalej Strany slobody tvrdí, že ho zavraždil Mossad. Klementova konšpiračná teória obieha teraz medzi rakúskymi neonacistami a na pravicovo orientovaných internetových fórach.
Haider v 90-tych rokoch na straníckej akcii prehlásil, že jeho Strana slobody je "rakúskou PLO". V roku 2005 sa od Strany slobody oddelil a vytvoril "Alianciu pre budúcnosť Rakúska" - stranu s tvrdou líniou, reakcionársku a proti-imigračnú, ktorá sídlila vo federálnom štáte Korutánsko, kde slúžil ako guvernér.
Haider je známy tým, že chválil zamestnaneckú politiku nacistov a Waffen SS - organizáciu, zaoberajúcu sa extermináciou európskeho židovstva. Vraj Waffen SS pozostávala zo "slušných jednotlivcov, ktorí sa držia svojho presvedčenia aj napriek opozícii a takí zostávajú až dodnes. To je veľmi dobrá základňa, drahí priatelia, ktorú my, mladí teraz dedíme", povedal na stretnutí veteránov Waffen SS v Korutánsku.
Haiderov pohreb sa premenil na celoštátny deň smútku a do korutánskeho hlavného mesta Klagenfurt naň pricestovalo 30 000 úcastníkov. Pohreb naživo vysielala celoštátna rakúska televízia ORF. Berúc do úvahy Haiderove antisemitské a xenofóbne názory a fakt, že reprezentoval vrcholový bod európskej radikálnej pravice, toto bolo veľmi prekvapujúce divadlo politickej solidarity, keďže na pohrebemu vzdávali pocty hlavy štátov a politických strán.
Kancelár Gusenbauer povedal, že Haider "výnimočným spôsobom vyciťoval (v rakúskej politike) to, čo treba zmeniť".
Heinz Fischer, sociálnodemokratický prezident povedal, že Haiderova smrť bola "ľudskou tragédiou" a že "išlo o politika s mnohými talentami".
Bývalý šéf Strany zelených Alexander Van der Bellen povedal, že Haider bol "výnimočným politikom, nanajvýš kvalifikovaným, aby inšpiroval ľudí a získal si ich".
Konzervatívny videkancelár Wilhelm Molterer z Ľudovej strany povedal,že Haider nehovoril zaobalene "a preto si ho treba veľmi vážiť".
Haider a jeho strana si osvojila agresívnu anti-izraelskú agendu so zahraničnou politikou, podporujúcou aliancie s režimom iránskych mullahov, s Irakom za bývalého tyrana Saddama Husajna, ktorého Haider niekoľkokrát navštívil a s lýbijským prezidentom Muammarom Kaddáfim. Haider v júli 2007 privítal v Korutánsku iránsku ekonomickú delegáciu - v čase, kedy sa EÚ a Spojené štáty snažili odhovoriť od obchodu s Iránom vďaka programu obohacovania uránu, z ktorého byb bolo možné vyrobiť jadrové zbrane.
Dožadoval sa, aby "vojnových štvácov v Izraeli, zodpovedných za druhú vojnu v Libanone", postavili pred medzinárodný trestný súd a aby Rakúsko vyhostilo izraelského veľvyslanca.
Haider v Rakúsku roznecoval antisemitizmus, označujúc hlavu rakúskej židovskej komunity Ariela Muzicanta za "sionistického provokatéra na Západe", ktorý chce ulmčať kritiku Izraela prostredníctvom "palice antisemitizmu". Takisto Muzicanta kritizoval za to, že chcel, aby zrušili letecké spojenie s Iránom. ...
bestseller láme národné tabu

--------------------------------------------------------------------------------
rubrika: blízky východ 2008





Nikto nie je väčšmi prekvapený, ako Šlomo Sand faktom, že jeho akademická práca sa už 19 týždňov drží na najvyššom mieste v rebríčku bestsellerov a že ten úspech sa dostavil napriek tomu, že v knihe spochybňuje najväčšie izraelské tabu.
Dr. Šlomo Sand hovorí, že židia ako národ, to je len mýtus, vymyslený pred viac než jedným storočím, hoci potrebu tohto národa mať tiež svoje bezpečné útočisko, použili pôvodne na ospravedlnenie založenia štátu Izrael.
Dr. Sand, ktorý je odborníkom na európske dejiny na tel-avivskej univerzite, sa vo svojom diele odvoláva na rozsiahly historický a archeologický výskum, ktorý nielenže podporuje tieto jeho tvrdenia, ale aj niekoľko iných, rovnako kontroverzných. Tvrdí napríklad, že židov nikdy nevyhnali zo Svätej zeme; že väčšina súčasných židov nemá žiadnu historickú spojitosť so zemou zvanou Izrael a že jediným politickým riešením konfliktu krajiny s Palestíncami je zrušenie židovského štátu. A zdá sa, že úspech, ktorý kniha "Kedy a ako vymysleli židovské obyvateľstvo" zožína teraz v Izraeli, sa rozšíri do celého sveta. Minulý mesiac vyšla vo francúzštine a predáva sa tak rýchlo, že už museli prísť s troma vydaniami.
A prekladajú ju aj do desiatok ďalších jazykov, vrátane arabčiny a angličtiny. Ale autor predpokladá, že kniha bude mať veľké ťažkosti v prípade izraelskej loby, keď ju preložia do angličtiny a na budúci rok ju v Spojených štátoch vydá nakladateľstvo Verso. Izraelčania sú však prinajmenšom zvedaví na jeho argumentáciu. Tom Segev, jeden z popredných izraelských novinárov ju označil za "fascinujúcu a vyzývavú".
Hlavným argumentom dr. Sandsa je, že židia sami seba pred viac než storočím pokladali za židov len na základe náboženstva, ktoré vyznávali. Ale na prelome 20. storočia sa proti tomuto chápaniu postavili sionistickí židia a tí začali vytvárať národné dejiny tým, že vymysleli ideu existencie židov ako istého druhu obyvateľstva, bez spojitosti s náboženstvom.
Takisto sionistická idea, že židia sa musia vrátiť do prisľúbenej zeme, bola pôvodne judaizmu cudzia. Autor píše: "Sionizmus zmenil pojem Jeruzalema. Posvätné miesta sa predtým chápali ako miesta, po ktorých možno túžiť, nie v nich žiť. Židia sa dvetisíc rokov držali ďaleko od Jeruzalema nie preto, že by sa nemohli vrátiť, ale preto, že ich náboženstvo im zakazovalo vrátiť sa skôr, než sa zjaví mesiáš."
Najviac bol prekvapený, keď počas výskumu hľadal archeologické dôkazy z biblickej éry. "Mňa nevychovávali ako sionistu, ale pritom som, ako všetci Izraelčania, pokladal za samozrejmé, že židia žili v Judei, odkiaľ ich v roku 70 n. l. vyhnali Rimania. Ale keď som začal skúmať dôkazy zistil som, že kráľovstvo Dávida a Šalamúna je len legenda. To sa rovnako týka exilu. Židovstvo nemôžete vysvetľovať bez exilu. Ale keď som chcel študovat dejiny, popisujúce udalosti toho exilu, nemohol som o nich nájsť ani zmienku. Ani len jednu jedinú. A to preto, lebo Rimania obyvateľstvo nevyháňali. Židia v Palestíne boli zväčša roľníkmi a všetky dôkazy svedčia o tom, že v tej zemi aj zostali."
Oveľa pravdepodobnejšia je podľa neho alternatívna teória: exil je len mýtus, presadzovaný prvými kresťanmi preto, aby židov získali pre svoju vieru. "Kresťania si želali, aby nasledujúce pokolenia židov verili, že ich predkov vyhnali v rámci trestu božieho. Ak tu ale nebolo vyhnania, tak prečo sa židia roztrúsili po svetepred vznikom izraelského štátu, ktorý ich potom začal povzbudzovať, aby sa ´vrátili?"
Dr. Sand hovorí, že počas storočí tesne pred a po kresťanskej ére bol judaizmus pokrsťujúcim náboženstvom, bažiacim po nových veriacich. "To sa spomína vo vtedajšej rímskej literatpúre." Takže židia sa pohýnali do iných oblastí kvôli hľadaniu nových pokrstencov - zvlášť v Jemene a medzi berberskými kmeňmi Severnej Afriky. O storočia neskôr prestúpilo na židovskú vieru hromadne obyvateľstvo chazarského kráľovstva, ktoré sa vtedy nachádzalo na území dnešného južného Ruska a dnes tvorí genézu Aškenázi židov v Strednej a Východnej Európe.
Dr. Sand poukazuje na čudný stav popierania, v akom dnes žije väčšina židov, poznamenávajúc, že tlač sa nedávno zoširoka venovala archeologickému nálezu hlavného mesta chazarského kráľovstva v blízkosti Kaspického mora. Ynet -web stránka izraelského najpopulárnejšieho denníka Yodioth Ahronoth - správu uverejnila pod titulkom: "Ruskí archeológovia nachádzajú dávno stratené židovské hlavné mesto." Ale ani jeden denník nebral do úvahy význam toho nálezu pre štandardné vysvetľovanie židovských dejín.

Dr. Sand si ďalej kladie otázku: "Ak židia zo Svätej zeme nikdy neodišli, čo sa s nimi stalo? Toto sa síce neučí v izraelských školách, ale väčšina skorých sionistických predstaviteľov, vrátane Davida Ben Guriona, bola presvedčená, že potomkami pôvodných židov sú práve Palestínci. Židia neskôr prestúpili na islam." ...


--------------------------------------------------------------------------------
Jonathan Cook, Information Clearing House: "Israeli bestseller Breaks National Taboo"