VÝSMĚCH, IRONIE,DEBILITA?
Jsou věci či případy, které novináři uvádějí, že se to může stát jenom v "Kocourkově". Léta se používá přísloví "Kozel se stal zahradníkem". Co si však řádný a charakterní občan má myslet v tomto případě, který novináři zveřejnili v minulých dnech: Talmanová má pečovat o blaho rodin. "Místopředsedkyně sněmovny Lucie Talmanová (ODS) se stala šéfkou nového Vládního výboru pro slaďování rodinného a profesního života", uvedl úřad vlády. Vlastní nominace Talmanové do čela vládního výboru, který má na starosti "podporu rodiny" budí mezi politiky rozpaky. Byla to přeci ona, která se podílela na bezcharakterním rozbití Topolánkovy rodiny. Byla a je to ona, kvůli které psychicky trpí paní Topolánková a její děti. Kvůli Talmanové odešel premiér Mirek Topolánek od vlastní rodiny a nyní spolu vychovávají nemanželského syna. A nebo, že spolu nic neměli a do místopředsedkyně Sněmovny vstoupil "Duch Svatý"? Stát se to v zemi s vyspělou demokracií, jako například v Anglii, tak by z premiéra Topolánka byla jen "politická mrtvola". Bohužel, u nás v tom politicko-morálním bordelu se může všechno a bez jakýchkoliv následků.Z.P.
VRTĚTI TOPOLÁNKEM"Dějí se teď před našimi zrakyvětší nežli v staříně zázraky: za starý čas bůh z egyptské bídy skrz červené moře vyved Židy; za našich dnů skrz mnohého Čecha zas červené moře protéct nechá." Karel Havlíček Borovský, Brixen 1853 Je až dojemné před kým každým a kde všude jsou naši "vyvolení" ochotni vrtět oháňkou, chvostíkem, praporcem, perem či prostě ocasem. Vrtí jim ve Washingtonu, v Tel Avivu, Bruselu, ve Štrasburku, v Bonnu či v Berlíně. Někde dokonce za přítomnosti vybraného publika a "povolaných" masmédií bijí čelem o zdi, klaní se k zemi a plazí před zlatým teletem v naději, že mu něco pro ně ukápne z řitě. Mocní světa však už nyní většinou nechávají na "vyvolených", aby si nakradli doma - darů už bylo v časech "disentu" až. Je čas, aby se nyní každý parazit postaral sám o sebe. A oni to také na úkor nás všech bez rozpaků a studu činí! Husák s Jakešem jezdili vrtět oháňkami pouze do Moskvy - měli to chlapci podstatně jednodušší. Navzdory vášnivým pravoslavným polibkům si však někdy postavili i hlavu - prošlo jim to. Plazícím se "českým" modrým strakám, nenasytným pánbíčkářům a zeleným exhibicionistům by to rozhodně neprošlo - a oni to dobře vědí, proto nezlobí. Někdejší americký ober špion a nynější ministr války Robert Gates nešetřil v Praze chválou "národní" vlády. Topolánek a Klaus při tom vrtěli oháňkami a spokojeně vrněli či předli, což se ale na správné služební psy nehodí, ale nešť - není to zadarmo. Zatím jenom sliby, leč americké vojenské základny u nás jsou hotovou věcí již od listopadu 1989 a určitě z řady doprovodných projektů ze státní kasy něco "rodinám" ukápne či budou další fleky ve správních radách a představenstvech nových česko-amerických, pardon americko-českých firem, a to není k zahození ani pro rodinné příslušníky. Cejnu bude dosti a čeští blbečkové to zase bez reptání zatáhnout, podnikatelská mafie nepřijde také zkrátka, takže máme postaráno i pro příští volby. Ti nerozhodní nás budou volit za pár lahváčů a několik sezónních slev v supermarketu, o nesvéprávné babči a dědky ve starobincích se postarají zasvěcení pečovatelé, takže přestárlí voliči, kteří jsou rádi, že je někdo laskavě osloví, zvolí opět s radostí některou ze střídajících se "správných" barevných kombinací - a je to v suchu! Pevně věřím, že Havla a jeho bandu kamarádů bude soudit Prozřetelnost. Bude soudit přísně a spravedlivě. Ty mladší z klanu následovníků se mohou i ke stáru dočkat spravedlivého soudního procesu, jako ona téměř stoletá prokurátorka z kauzy Milady Horákové. Ve víře je NADĚJE. Že by se někdo z nich styděl, s tím bych rozhodně nepočítal. Ačkoliv občas se cosi pěkného přihodí: Pan ministr Kalousek, pod kuratelou Pána Boha nejvyšší přes finance, rád o sobotách či nedělích obědvá s prostým lidem v restauraci ve svém rodovém sídle v Bechyni. Demonstruje tak jakým je skromným křesťanem. Před nějakým časem ho zde nad rozjedeným obědem oslovil jeden z neohrožených místních občanů vybranými slovy: "To si tady žereš za peníze z našich mozolů, viď!!" Na pana ministra tato slova alespoň na malý okamžik zapůsobila. Ani nedojedl. Myslím, že všichni z oněch bařtipánů vědí, co si o nich myslíme. Jejich spojenci jsou pouze ti, kteří s nimi jedou ve zločinu a podvodech, a to je jak víme dokonce i z amerických detektivních seriálů spojenectví vždy krajně nespolehlivé. Těžko od nich můžeme chtít, aby při těch svým žranicích, swingers party, golfových dýcháncích a merendách tolik nemlaskali, nechrochtali, nechlemstali a nebrzdili - dělají to naschvál, vědí totiž, že si to mohou ZATÍM dovolit. Vem to nešť, ať se pořádně přežerou, na mnohých už je patrná tuková vrstva, kterou nosí s vypětím všech sil. U některých se evidentně prohlubuje kreténismus, zvláště ve sféře ministra zdravotnictví. Projevem toho je nadcházející katastrofa zdravotnické péče. Minulý týden jsem platil za snížený počet balení potřebných léků o plnou jednu třetinu vyšší doplatek. Paní magistra mě upřímně ujistila, že od nového roku budou poplatky za každé balení zvlášť ještě vyšší. Neodpustil jsem si jadrně české hodnocení práce pana ministra zdravotnictví a jeho vybrané zoologické zahrady, nazývané nedopatřením ministerstvem. Všichni přítomní pacienti v lékárně mé nadšení a "obdiv" k panu ministrovi bezvýhradně sdíleli. S ohledem na všeobecnou ochablost, korupci a duševní nedostačivost "národa" řešení zatím v dohlednu není. Neznamená to ovšem, že vůbec není! Dne 28.října 2007 Ph.Dr. Josef Dolejší. MAJETKOVÝ PUČ 17. LISTOPADU 1989 ANEB "VÍTĚZSTVÍ PRAVDY A LÁSKY!"Báchorce o vítězství udatné mládeže nad totalitním režimem v roce1989, stejně jako umělé fámě o hrdinství disentu na čele s Václavem Havlem, věří dnes již jen lidé s trvalým obsahem 1,5 promile alkoholu v krvi či postižení chronickým rozštěpem osobnosti.Pravými hrdiny onoho listopadového dne jsou známí i neznámí mladí důstojníci STB, kteří pod dohledem zkušenějších velitelů a instruktorů KGB vyvedli zlatou komunistickou mládež z Albertova na Národní třídu k finále tzv. revolučních událostí. Hrdinou je nepochybně poručík STB Žifčák, který osudového dne hrál brilantně roli studenta ubitého na Václavském náměstí krvelačnými Lidovými milicemi. Jeho výkon pohotově ocenila všechna masmédia "svobodného a demokratického světa". Nebyl sám, takových hrdinů bylo více. Píši úmyslně "hrdinů", neboť narozdíl od vysokých důstojníků STB neměli tito mladí bojovníci své jisté a určitě riskovali, minimálně to, že "vypadnou z role". Vše se ale zdařilo. Právě dnes by tito hrdinové měli dostat nejméně řád T.G. Masaryka či ještě lépe Bílého lva I.třídy. Disidenti zatím během "bouře v láhvi vody" na Národní třídě, která byla od té doby svou "brutalitou" u nás mnohokráte překonána různými jinými bouchačkami u příležitosti nejrůznějších demonstrací a technoparty, v konspiračních bytech nad lahvemi whisky a za účasti experetů řady rozvědek, plánovali rozdělení koryt až budou mít ty blbečky na náměstích a v ulicích plně pod palcem. Všechno proběhlo za štědré podpory Občanských fór Strýčkem Samem naprosto perfektně.Nastala druhá, neméně slavná fáze: Okamžité prolomení Benešových dekretů restitucí majetku Miloše Havla, konfidenta a kolaboranta s nacistickými zrůdami za Protektorátu Böhmen und Mähren. Pak už šlo všechno jako po másle. Pod láskyplným dohledem V.Havla, Klause, Pitharta, Kočárníka, Ježka, Dlouhého a řady dalších gaunerů se rozjel největší podvod století, nazvaný nenápadně "kupónovou privatizací". Mladý bůh z Harvardu Viktor Kožený připravil za dojemných ód božského Káji Gotta a exkluzívních houslových variací Mistra Suka náš stát a nás všechny o více jak 16 miliard korun. Za nadšeného výkřiku Václava Klause "Více takových Kožených!" se pak tito podvodníci množili jako houby po dešti. Všichni ti Krejčířové, Pitrové a mnozí další si lidskou makulaturou u nás posléze jenom očistili anální otvory a zmizeli v pohodě tropických ostrovů. Lid zůstal stát, jako obvykle, s otevřenými ústy! Důsledky toho všeho jsou nezměrná korupce, nelegitimnost vlády, obrovský nárůst zločinnosti všeho druhu, degradace lidských práv, zanedbávání sociálního rozvoje, neustálé zdražování základních potravin, léčiv a energií, úpadek zdravotnictví, vědy a školství, rezignace na péči o seniory a nízko příjmové rodiny s dětmi, rozdupání sociální solidarity, pokles radosti ze života, zhnusení a povážlivý nárůst arogance, pohrdání, nenávisti i pasivisty a lhostejnosti. Zrychlující se nárůst bohatství a majetku několika tisíc rodin, zadlužování se ostatních. Vliv tohoto marasmu na budoucí vývoj je neodhadnutelný, ale není rozhodně optimistický ani mírumilovný. Bohužel, nepřekvapí, jestliže humánní vláda rozhodne, že je třeba, aby každý občan do pětadvaceti let odevzdal v soukromých klinikách a nemocnicích jeden z párových orgánů ze svého těla na úhradu nákladů na platy vlády, parlamentu a senátu. Prodejem orgánů do zahraničí se získají potřebné miliony a miliardy. Jako dárci budou dorůstat další a další generace, takže jde o zdroj prakticky nevyčerpatelný. Lid zajásá, postaví se do řad před operačními sály a vládě vyhoví. Jakýsi Kocáb, údajně hrdina protikomunistického odboje a muž který od nás vyhnal sovětská vojska, prohlásil: NÁROD MÁ TAKOVOU VLÁDU, JAKOU SI ZASLOUŽÍ! Dodávám jen, že to nemá z vlastní hlavy! Ph.Dr. Josef Dolejší. HRDINA TŘETÍHO ODBOJE - lk - Dne 26. června 2001 ve věku nedožitých sedmdesáti let
MIROSLAV DOLEJŠÍ se narodil 20. 11. 1931 ve Velkém Přítočně u Kladna. V roce 1951 byl z politických důvodů vyloučen ze studia vyšší průmyslové školy strojní. Pracoval potom jako pomocný dělník, ale krátce nato byl zatčen a o rok později (1952) odsouzen státním soudem pro "velezradu a špionáž" na 23 roky vězení. Propuštěn byl na amnestii v květnu 1960, již tehdy s podlomeným zdravím. V roce 1976 byl zatčen znovu a odsouzen městským soudem v Praze pro pokus vyzvědačství, ohrožení státního, hospodářského a služebního tajemství. Miroslav Dolejší byl v roce 1977 umístněn na 11 let do třetí nápravně-výchovné skupiny. V roce 1985 byl Miroslav Dolejší propuštěn ze zdravotních důvodů. Politicky byl vždy bezpartijní, v roce 1968 se stal členem organizace politických vězňů K-231, od roku 1989 byl členem Konfederace politických vězňů. V letech 1962-1968 zveřejnil asi 15 článků z oboru demografie a knihu Elektrické odporové pece a sušárny. V roce 1968 mu byla publikační činnost zakázána. Při zatčení v roce 1976 mu byl zabaven rukopis analýzy roku 1968 360 dní bez iluze. Proslulá se stala v roce 1991 publikovaná jeho Analýza událostí 17. listopadu, slovenskou verzi publikoval v roce 1991 pod názvem Prevrat 1989 alebo História sa opakuje? V témže roce vydal práci Chodbami opuštěnými (nakladatelství Agres Bratislava). Před smrtí však veškerý svůj archiv a další písemnost zničil. Ve srovnání s "disidenty" s komunistickou minulostí a nezřídka estébáckými konexemi, kteří svou "slávu" a kariéru často založili na několika dnech odseděných v cele předběžného zadržení, skutečnými politickými vězni, dodnes lidsky nerehabilitovanými, a hrdiny třetího odboje byli lidé jako Mirosla Dolejší. I mezi nimi se jeho osoba výrazně vymyká svým charakterem a statečností. Čest jeho památce. Následuje několik odstavců z emotivního nekrologu, kterým se s Miroslavem rozloučil jeho bratr Josef:
ZA MIROSLAVEM DOLEJŠÍM Josef Dolejší
"Pamatuj, že jsi se nenarodil proto, abys byl (pouze) šťasten. Mirek. Dne 18. června 1961"
Po zažití druhé dekády věznění (1975-1986) se Mirek vrátil domů se silně podlomeným zdravím, prakticky bez prostředků a také bez naděje na slušnější živobytí. Nikdy si ale na nic nestěžoval. Už tolik nečetl, tím více pracoval. Duchovně dozrál a svým zjevem či způsobem myšlení stále více připomínal reinkarnaci brahmána. V dubnu roku 1986 dokončil strojopis poměrně rozsáhlého textu, nikdy nepublikovaného, věnovaného bratrovi Zdeňkovi a mně. Text je nazván "ATITUDA", existuje již pouze v jediném exempláři a je vlastně velmi osobním Mirkovým vyznáním ze života, chápání světa a individuálního lidského osudu. V jeho úvodu se praví: "Člověk nežije pro dovršení osudů, ani pro ztělesnění idejí, ani pro pokrok, ale jedině proto, že se narodil. A narodil se pro přítomnost, což mu vůbec nebrání ani v tom, aby přijímal dědictví minulosti, ani v tom, aby v závěti po sobě něco nezanechal". Závěr podrobné, hluboké a ne příliš optimisticky vyznívající analýzy duchovního stavu naší podivné epochy končí odkazem: "Vzdělaným duchům je potřebné udržovat odstup od komedie, kterou ti ostatní hrají. Nedůvěra ve všechnu skutečnost, vzdělanou či nevzdělanou, je jedinou aristokratickou atitudou". Po listopadu 1989, kdy jen na velmi krátkou dobu zažil naději na jakousi morální satisfakci - nikoli svou vlastní, ale všech bývalých politických vězňů - rychle prohlédl povahu probíhající "světové komedie", stejně jako charakter jejích aktérů. Výsledkem jeho kritického a jakýmkoli syntetickým nadšením nepoznamenaného uvažování byla pak Analýza 17.listopadu - pouhý zlomek rozsáhlého textu, z něhož jsem většinu postupně četl a který Mirek po rozpoutání zuřivé, paranoidně hysterické kampaně proti němu v roce 1991 zničil. To, co následovalo až do jeho smrti v ranních hodinách dne 26.června 2001 je možné postihnout jako směsici ponižování, teroristického nátlaku, rafinovaného psychického vydírání, živoření, ale také světlých chvil a dní, kdy se cítil spokojeným, vyrovnaným a v pohodě uprostřed svých nejbližších přátel a ve společnosti svého malého vnuka. Nereptal, nestěžoval si, v nejzazším případě se pouze bránil, bral obraz okolí a svého postavení v něm takový, jakým byl. Smrt očekával. Žil v její blízkosti po většinu svých pozemských dní a neobával se jí. Chápal ji jako vykoupení z nižšího, často ponižujícího materiálního stavu, do bytí vyššího, v němž není tělesného ani duchovního utrpení a strádání. Jeho Duch se smrtí nebojoval, pouze jeho zmučené, ztýrané a vysílené tělo kladlo odpor, neboť tak bylo instinktivně navyklé mnohaletým úporným tréninkem za přežití, a to za naprosto extrémních podmínek pouze elementární existence. Malost, která v ojedinělých případech a na malou chvíli zajásala nad jeho smrtí jako nad svým domnělým triumfem, dosáhla jen nepatrného odkladu na svém propadu do nicoty, v níž se již vlastně samovolně nachází. Těším se z Mirkových myšlenek a z jeho duchovního odkazu, vynikajícího v současné virtuální realitě neobvyklou hloubkou a ušlechtilostí. Nikterak nevadí, že nikdo netleská. Potlesk patří jen klaunům, potícím se na pilinách cirkusové manéže. Mudrci náleží TICHO, KLID, nezčeřená vodní hladina Duše a věčný MÍR. Mirku, ještě jednou Ti děkuji za slova Vznešeného! |
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat